Feyenoord, PSV, Ajax? Česká hvězda Bredy ve druhé lize nezůstane

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje v Nizozemsku./

Jen málokterý český fotbalista v zahraničí má nyní v týmu takové postavení jako brněnský odchovanec Dominik Janošek v NAC Breda. S 11 góly a devíti asistencemi se český záložník stal jednoznačným tahounem týmu, který tradičně hrává v první lize, letos ale zažívá nepříliš povedenou sezonu o soutěž níž.

„Hlavním cílem je stále play-off o postup do první ligy,“ říká středový hráč s dobrou střelou a připomíná trochu netradiční herní systém, díky němuž lze postoupit i z osmého místa po základní části soutěže. Krátce před naší schůzkou v Bredě tým NAC prohrál doma 1:4 s Dordrechtem. „To bylo až neuvěřitelné, takovou individuální kvalitu na míči jsem viděl naposledy při zápasech se Slavií nebo Spartou,“ oceňuje Janošek soupeře. Svůj nynější tým by ostatně v české lize zařadil do první pětky. „Individuální kvalita hráčů je oproti Česku opravdu velká, ale v taktice a bránění je dál česká nejvyšší soutěž,“ porovnává.

Potvrzuje i pověst holandské ligy jako soutěže, kde se hraje stylem „nahoru dolů“: „V Česku se týmy soustředí na obranou fázi, tady na útočnou. I proto se tu pořád něco děje, zápas je pak třeba 10:10 nebo 15:15 na střely. To je v Česku nepředstavitelné, tam je hlavní filozofie nedostat gól. Tady je to naopak, hlavně útočit, ať to není nuda,“ popisuje. Atraktivní fotbal přitahuje i fanoušky – na domácí utkání Bredy chodí plný stadion s kapacitou 19 tisíc míst.

Kromě návštěv by řada českých ligových týmů mohla Bredě závidět i další podmínky – klub disponuje 20členným realizačním týmem, v němž jsou například čtyři fyzioterapeuti, nechybí ani videoanalytik. Českého záložníka měl ostatně klub dobře vyskautovaného a ihned mu svěřil zahrávání standardních situací: „Přizpůsobili se mi a funguje to, jsme nejlepší v celé lize. Když kopeme standardky, máme 40procentní šanci na vstřelení gólu,“usmívá se Janošek. Zatímco v Česku nastupoval vždy ve středu záložní řady, v Nizozemsku někdy hraje ze strany.

Díky své produktivitě už pozoruje, že se na něj v jarní části sezony zaměřují obránci víc než v prvních měsících. „První půlrok mě neznali, byl jsem tak víc na balonu a mohl jsem víc tvořit. Poslední zápasy je tam už osobní bránění, s tím jsem se ale potýkal poslední dvě sezony i v Česku. Není to pro mě nic nového a pro mou sebedůvěru je to lepší. Vím, že asi něco dělám dobře,“ věří.

O tom svědčí i lednový telefonát reprezentačního kouče Ivana Haška: „Strašně mě potěšilo, že jsem do budoucna v hledáčku. Že bych ale myslel, že rovnou pojedu na Euro, to zase ne,“ říká skromně. Už v zimě se přitom od manažera dozvěděl, že jeho výkony sleduje několik klubů z nizozemské nejvyšší soutěže, která je nyní jeho hlavním cílem.

„Když jsem byl malý, odjakživa jsem fandil Manchesteru United a chtěl jsem hrát Premier League. Teď je mým cílem dostat se do první ligy a nastupovat proti Ajaxu, Feyenoordu nebo PSV Eindhoven,“ plánuje. Ale kdo ví, třeba právě z jednoho z klubů nizozemské „velké trojky“ v létě přiletí do Bredy nabídka za českého šikulu.

V Bredě je ale Janošek nyní spokojený, a to i s kolektivem, přestože ho označuje za největší rozdíl oproti fotbalovému životu v Česku. „Kluci to tu berou vyloženě jako práci. Každý si hledí svého, po tréninku jede domů, není to na chození na kafe po tréninku jako u nás. Ale vůbec si nestěžuju, parta je tu i tak skvělá,“ oceňuje. Výhodou je i fakt, že v klubu působí Slovák Martin Koscelník, který hrával za Slovan Liberec.

Vzhledem k tomu, že je v klubu sedm hráčů, kteří mluví jen anglicky, probíhají v Shakespearově jazyce i všechny mítinky a přípravy na zápas. Nizozemští hráči umí anglicky perfektně, Dominik Janošek se v jazyce musel hodně zdokonalit: „Posun je velký, v angličtině už dávám rozhovory a bavím se s kluky,“ pochvaluje si.

Na holandské mentalitě ho překvapuje i jistá flegmatičnost. „Je jim to trochu jedno, jdou si hlavně zahrát. Někdy je to dobré, nejste ve stresu a máte klid na míči, na druhou stranu ale nemáte takovou motivaci a nevybičuje vás to. V Česku jsme byli schopní se na tréninku pokopat, bojovali jsme o každý centimetr, tady jsou všichni kamarádi. Tréninky mají intenzitu, ale kluci do sebe nijak nechodí,“ všímá si.

Na stadionu tráví na rozdíl od Česka víc času, přichází už na snídani a domů se dostane okolo třetí hodiny. Když je volno, rádi s přítelkyní vyrazí na výlet – třeba na tulipánové koberce do Keukenhofu nebo do Bruselu, který mají z Bredy jen hodinu jízdy.

V televizi pak nezanedbává ani českou nejvyšší soutěž: „Nejvíc Pardubice, dívám se ale i na zápasy první trojky,“ říká záložník, jenž si občas napíše s kamarádem z reprezentační jednadvacítky Ondřejem Lingrem. Pokud v létě vyjde postup s Bredou nebo přestup do nějakého týmu v Eredivisie, mohou se potkat na hřišti jako soupeři a možná i jako spoluhráči v dresu národního týmu.