Dal 20 tisíc za lístky, jede o berlích. „Splněný sen,“ říká o cestě na Euro

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Má jen pár týdnů po složité operaci kolene. Přesto šestatřicetiletý Jiří Hrdlička chystá šestiletému synovi velké překvapení. V úterý před polednem dorazí k nim domů do Pardubic další členové rodiny z různých míst republiky.

Pak v pěti lidech nasednou do auta a vyrazí na velkolepý trip. Cíl? Fotbalový stadion ve východoněmeckém Lipsku, kde Češi proti Portugalcům vykročí do evropského šampionátu.

Hrdličkovi budou u toho. Na očekávané utkání Jiří bere manželku, maminku, synovce a samozřejmě staršího syna, který už si fotbal zamiloval a sám jej hraje. „Když jsem byl malý, na takové akce jsme neměli peníze, koukali jsme na ně v televizi. Snili jsme o mistrovství světa v hokeji nebo o fotbalovém Euru. Teď si splníme velký sen,“ popisuje fanoušek.

Kromě dresů vyjíždí i s nedobrovolnou výbavou. Chodí o berlích, do práce se vrátil teprve minulý týden. „Mám k tomu ještě trombózu (ucpanou cévu), takže to bylo komplikované. Ale lékař - také fotbalový fanoušek - mi řekl, že zdravotní stav už je takový, že by s jízdou neváhal,“ říká s úsměvem.

Tuší, že na stadionu to s holemi na velké skákání nevypadá. „Jen dojít si na záchod je pro mě operace 20 minut. Na druhou stranu to bude zážitek, na který nezapomenu. Hlavně i tím, že na stadionu uvidím své nejbližší. Je pro mě nejvíc, že jsem jim to mohl umožnit,“ vypráví o sportovním zážitku.

V Česku téměř celý život drží palce Spartě, jeho šestiletý syn naopak Slavii. O fotbalovém výjezdu zatím neví. „Vyzvedneme jej ve škole přesně ve dvanáct. Budeme pro něj mít nachystané dva dresy. Samozřejmě fandí Čechům, na druhou stranu miluje Cristiana Ronalda,“ říká směrem k největší hvězdě Portugalců. Ronaldovi je navíc 39 let, hraje za klub v Saúdské Arábii a na starém kontinentě se nejspíš jako profesionální fotbalista už mockrát neobjeví.

Vyhlížený zápas skončí pozdě v noci, i vzhledem ke zdravotnímu stavu Jiřího rodina přespí na místě. Našli si hotel na okraji Lipska. „Podařilo se nám jej včas zarezervovat. Sehnali jsme noc za 4500 pro všechny, což asi docela odpovídá běžné cenové hladině. Přitom někteří nabízeli noc pro dva i za 17, 18 tisíc korun,“ popisuje, jak ceny ubytování vystřelily nahoru.

Možná ještě větší patálie než s kolenem a hotelem však fanda zažil se sháněním vstupenek na zápas.

Česká fotbalová asociace získala od pořadatele šampionátu UEFA na každé utkání ve skupině 10 tisíc vstupenek pro příznivce svého národního týmu. Rozdělila je pomocí losování. K účasti zájemci stačilo vyplnit jméno, e-mail a kraj, odkud na šampionát cestuje. Podle mnoha kritiků bylo možné až příliš snadno rozjet kolotoč podvodných IP adres a rozbujet černý trh s lístky. Výherce unikátního kódu mohl dostat až čtyři vstupenky.

Ač se asociace brání, že podezřelé adresy „pročistila“ a v procesu distribuce nenašla žádné „zásadní pochybení“, reputaci si u příznivců napravuje těžko. Frustraci neskrývá ani Hrdlička, který pracuje v IT službách. „Způsob, jakým to udělala asociace, byl ohromný průšvih, prostě amatérismus,“ konstatuje.

Ani on v „losovačce“ neuspěl. Vstupenky pak sháněl, kde se dalo. „Už to byla beznaděj. Řekl jsem si, že zkusím inzerát. Ozval se mi člověk s tím, že si žádost o lístky dávali s kamarádem a náhodou uspěli oba. Prý svůj kód vlastně nepotřebuje a lísky mi přenechá za oficiální prodejní cenu. Stejně jsem si u něj řekl o číslo účtu a poslal mu nějaké peníze navíc, protože tohle se v dnešní době jen tak nevidí,“ říká dojatě.

V oficiální aplikaci už má vstupenky na své jméno. Za jednu z nich zaplatil 60 eur, v přepočtu asi 1500 korun. Inzertní weby jsou přitom i teď nabité nabídkami s předraženými lístky. Některé prodávající nabízejí i za víc než deset tisíc korun.

S pátým lístkem pro dalšího člena rodiny už Hrdlička tolik štěstí neměl. Přiznává, že jej získal mnohem dráž. „Tam jsem dal asi pětinásobek oproti původní ceně. Pán byl vyloženě překupník, chtěl vydělat. Necítím zášť. Přístup byl korektní, dodržel slovo,“ vysvětluje.

Zdůrazňuje, že mezi překupníky a podvodníky rozlišuje. „Od překupníka mohu získat funkční lístky s tím, jestli si za ně zaplatím třeba dvakrát třikrát tolik. Od podvodníka získám prostě jenom minusovou částku na účtu.“

Přiznává, že při shánění narazil na desítky podvodníků. Říká, že se podílel i na trestních oznámeních. „Protože tohle by se trestat mělo.“

Za lístky celkově zaplatil ke dvaceti tisícům korun. Říká, že cena za ten zážitek stojí.

Sportovní fandění přímo na stadionech má v krvi. S přáteli byl třeba na Světovém poháru v Kanadě v roce 2016. Tehdy tam stihli všechny zápasy české hokejové reprezentace. Byl také na hokejových mistrovstvích světa.

A zvládá i fotbalové výjezdy se Spartou. Letos v březnu s ní vyrazil na osmifinále Evropské ligy na liverpoolský stadion Anfield. Navzdory porážce 1:6 říká, že to byl jeden z nejsilnějších sportovních zážitků v životě. „Atmosféra mě naprosto semlela. Ten způsob, jakým se fandilo. S fanoušky domácích jsme si přes kordon policistů přehazovali šály a měnili je. Pak se od nich na sociálních sítích objevovalo, že fanoušci Sparty byli za dlouhou dobu nejlepší hosté,“ vzpomíná.

Teď však poprvé vyráží na velký sportovní svátek i se širší rodinou.

Zdůrazňuje, že v úterý jde klubismus stranou, užije si hymnu i společné fandění. S rodinou nebude chybět v Red Bull Areně mezi 41 tisíci fanoušky Čechů a Portugalců. Jak přitom dodává, bude sedět hned vedle člověka, který mu vstupenky prodal bez přirážky, jen za původní cenu.

„Při nákupu si zadal, že chce sedět hned vedle rezervace svého kamaráda. Bude to zajímavé setkání a piva jdou na můj účet,“ říká s poděkováním.