Až dosud to byla blamáž. Češi narazí na soupeře, kterému jde o krk

Mohl to být úspěch slovanské vzájemnosti. Polsko a Česko si podle předpokladů a pozice v losovacích koších měly společně zajistit z kvalifikační skupiny E, která není považována za nejsilnější, postup na mistrovství Evropy, pořádané v příštím roce v Německu.

Jenže před vrcholem kvalifikace je všechno jinak. Radost z postupu si nenechá vzít Albánie (stačí jí bod a v posledním dějství hostí doma beznadějně poslední Faerské ostrovy), při shodě výsledků ji může doprovodit Moldavsko.

Každopádně situace je taková, že téměř s jistotou se minimálně jeden ze slovanských týmů na Euro nepodívá. A teď přichází jejich vzájemný souboj o bytí, či nebytí. Nervozita narůstá.

Pro domácí Polsko je to ovšem psychicky ještě náročnější. Už nemá čím případný nezdar napravit. Účastník loňského mistrovství světa v Kataru hledí do propasti.

Mohlo by se zdát, že před varšavským duelem panuje v Polsku stav maximálního nažhavení a velké motivace. Zadání vyhrát za každou cenu. Není tomu tak. „Všichni jsme soudní a jsme přesvědčeni, že Albánie a Česko svou šanci už nepustí,“ odhaluje náladu přední polský publicista Dariusz Kurowski. „Naše cesta vede přes baráž,“ upozorňuje na jednu skulinku pro třetí týmy ve skupině, která je ještě propojena s Ligou národů.

Zraky se pozvolna upírají jiným směrem. „Proto jsou pro nás důležitější zápasy v jiných skupinách, italské a chorvatské reprezentace, kde jsou týmy, s nimiž se můžeme střetnout v play-off,“ smiřuje se Kurowski se situací.

To však neznamená, že zápas proti slovanskému rivalovi domácí borci vypustí. „Jsou to velcí patrioti a bojovníci,“ upozorňuje se znalostí místní mentality bývalý československý internacionál Petr Němec, jenž přes 20 let působil v roli trenéra v polských klubech na všech úrovních.

Navíc je tu ještě jeden faktor: určitá žárlivost přecházející až v závist vůči českému národu. „Považují nás za menšího, tedy mladšího bratra, jich je skoro 40 milionů, nás deset, se Slováky dříve 15, a těžko se smiřují, že máme lepší výsledky v čemkoli včetně fotbalu,“ rozebírá Němec.

Domácí půjdou důsledně za výhrou. Ne proto, aby zachránili naději na přímý postup, ale z prestižních důvodů. Mladší sourozenec nemůže být lepší.

I když na hřišti v utkání uspějí, z vývoje ve skupině panuje v Polsku velké rozladění. „Jak jsem řekl, Poláci jsou velcí vlastenci a jsou velice pyšní na manšaft, který v posledních letech dosahoval obstojných výsledků,“ sděluje Němec. Stačí připomenout, že reprezentace s orlicí na hrudi chyběla naposledy na světovém šampionátu v roce 2014 v Brazílii, na evropském dokonce v roce 2004 v Portugalsku.

A teď taková blamáž. Rozladěni jsou především fanoušci, očekávali docela hladký postup. „Jsou nesmírně zklamaní,“ odhaluje Němec. „A také dost naštvaní,“ přidává se Kurowski.

Jejich nevole se hodně přesunula na portugalského trenéra Fernanda Santose, jenž s týmem své vlasti usedl v roce 2016 na evropský trůn. S velkou pompou převzal v lednu 2023 polský výběr, s ostudou odešel letos v září po porážce s Albánií s bilancí tří výher a tří proher v šesti zápasech se skóre 7:8. „Jinému trenérovi by tolik nezdarů neprošlo,“ prohlašuje Němec.

Je ovšem pravda, že vedení polského svazu dlouho váhalo i z důvodu vysokého finančního odstupného, které měl Santos ve smlouvě.

Mužstvo převzal Michał Probierz, domácí odborník na rozdíl od svých předchůdců (Boniek, Majewski, Smuda, Nawałka, Janas) nijak zvučného mezinárodního věhlasu, věří se však v jeho poctivou práci.

Zázračné salto k lepším vyhlídkám však mužstvo zatím nepředvedlo. Vedl ho při dalším zklamání, domácí remíze s Moldavskem, která poslala tým v kvalifikační skupině do skoro neřešitelné situace. Na tiskové konferenci pronesl, že jeho svěřenci nehráli špatně, ale neefektivně, protože si vytvořili mnoho příležitostí, které nevyužili. „Na hodnocení jeho přínosu je ještě brzy,“ brání se předčasným soudům publicista Kurowski.

Ale jeden prvek na rozdíl od Santose, který měl rád při útočných akcích pozvolnou přihrávkovou výstavbu, vypozoroval. „Ve hře je určitě znatelná tendence posílat co nejvíce centrů do pokutového území. Takto hrály i klubové týmy, které vedl,“ odhaluje polský novinář.

K tomuto způsoby hry má ostatně ideálního zakončovatele, polské kladivo Roberta Lewandowského, rekordmana v počtu reprezentačních gólů, ve 144 zápasech jich nastřílel 81.

Proti Moldavsku pro zranění nehrál, ale už je zdravý a k dispozici. A nový kouč i fanoušci na něj spoléhají, přestože vědí, že v dresu polského týmu to přes obdivuhodnou bilanci často nebyla zdaleka žádná sláva a palba jako v Bayernu Mnichov či nyní v Barceloně. „Všichni vědí, že je jako člověk složitější,“ připouští český kouč Němec. „Ale je to Polák, vlastenec, pro výhru udělá všechno,“ varuje.

A Lewandowski se na utkání připravuje s velkou motivací. Zdravotní neduhy jsou pryč, nabírá formu. „Těžko se mi srovnává současná forma s tou před pár lety,“ prohlásil při setkání s polskými médii. „Nejdůležitější však je, jak se teď cítím. Vrátil jsem se do hry rychleji, než jsem čekal. Jistě, chvíli trvá, než se vrátím do starých kolejí, ale fyzicky se cítím velmi dobře,“ povzbudil spoluhráče i fanoušky.

Pozici polského výběru v tabulce si uvědomuje. „Máme pouze matematickou šanci na přímý postup, jsme si vědomi situace, ve které se nacházíme,“ připustil. V utkání s Českem nachází ale i jinou hodnotu než zachování patrně plané teoretické naděje. „Bude to pro nás důležitý zápas,“ rozebíral. „Vítězství může pomoci vybudovat něco dobrého do budoucna, abychom se dostali zpět na trať a vybudovali morálku v týmu. Tak k tomu přistupuji. Uděláme vše, co bude v našich silách,“ slíbil.

A dodal i slůvka vlastenectví. „Hrát za reprezentaci je vždy velká výzva. Obnáší to určitý tlak, ale musíte se s tím vyrovnat a přizpůsobit se podmínkám. Překonávání tlaku je při rozhodování na hřišti nesmírně důležité, musíme hrát sebevědomě,“ vyzval spoluhráče k co nejlepšímu výkonu.