Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Premiérová účast na mistrovství Evropy 2016, druhá na letošním v Německu, kdy v kvalifikaci odstrčila i český tým. Překvapuje vás, jak se v poslední době albánská reprezentace zvedá?
Ani moc ne. Albánský fotbal šel za poslední dobu hodně nahoru, to je nesporný fakt. Má to své důvody. Úžasně se v klubech zlepšily tréninkové podmínky, postavily se nové stadiony nebo se zrenovovaly. A hlavně nejlepší hráči odcházejí relativně brzy do lepších soutěží, především do italské Serie A, z čehož nároďák přirozeně profituje.
Je zřejmé, že fotbal má všeobecnou velkou podporu od celé společnosti i státu. Nemýlím se?
Jednoznačně. Uběhla sice delší doba od mého angažmá, ale dobře jsem ji už tehdy vnímal. A jenom narůstá. Představte si, že v Albánii vycházelo pět sportovních deníků, které psaly především o fotbale, věnovaly mu tři čtvrtiny vydání. Fotbal je jednoznačně nejpopulárnějším sportem v zemi. Od roku 2002 je předsedou Albánské fotbalové asociace byznysmen Armand Duka, jeden z nejbohatších lidí země, díky jeho pomoci vstupují i další investoři a sponzoři.
Nejen kluby se však orientují na zahraniční trenéry, čehož jste důkazem i vy. Je to prospěšná cesta?
Ukazuje se, že má smysl. Nejvíce se prosazují italští odborníci, ale najdou se i španělští či brazilští a další. Výkladní skříní ovšem zůstává národní mužstvo, kde se na lavičce střídají téměř výhradně cizinci. Nyní ji vede Brazilec Sylvinho, před ním Italové Edoardo Reja, Christian Panucci, Gianni de Baisi, najdou se i uznávané osoby jako Arie Haan, Hans-Peter Briegel nebo Giuseppe Dossena.
Češi v Lize národů
Česká fotbalová reprezentace hraje v Lize národů ve skupině B
Zatím odehrála dva zápasy, jednou vyhrála, jednou prohrála:
Hodně hráčů albánského původu působí v italské Serii A. Asi to není náhoda. Souhlasíte?
Rozhodně není, jak jsem už říkal, talentovaní hráči, kterých má albánský fotbal skutečně hodně, odházejí do ciziny relativně už v mladém věku. Agenti je pečlivě sledují a dokážou jim najít příhodné angažmá, aby rostli. Itálie je pro Albánii vzorem a inspirací nejen ve fotbale, ale i například v módě a dalších věcech. Je blízko, její vliv je velký.
Jak byste charakterizoval albánského fotbalistu?
Technicky velmi dobře vybavený, temperamentní, nemá problém přitvrdit. V klubech se objevují taktické nedostatky, nedisciplinovanost, jsou hodně impulzivní. Proto u národního mužstva působí zahraniční trenéři, kteří dbají na dodržování taktických pokynů a disciplínu. Přesto se může stát, že horkokrevnost, především v zápasech, kdy se nedaří, se projeví.
Albánci umějí s balonem, jsou však rovněž zarputilí, bojovní, nevzdávají se. Mají vůbec nějaké chyby?
Především je to nesmírně hrdý národ, což se v zápasech reprezentačního výběru projevuje. Hrají za vlast, fanoušci za nimi stojí, nemají ani možnost, aby něco podcenili, vypustili. Jsou to bojovníci, praví škipetarové. Ale jak jsem uvedl, může jejich horkokrevnost a impulzivnost vést ke zbytečným faulům, ztrátě koncentrace, chybám. Nikde ne ovšem k rezignaci. Nezabalí to.
Když si proberete albánskou nominaci na zápas s Českem, koho považujete za její největší osobnosti?
Dlouholetou oporou je brankář Thomas Strakosha, jinak bezesporu hlavní postavou je jí obránce Eiseid Hysaj z Lazia Řím, který má za sebou i angažmá v Neapoli. Rovněž další nominovaní působí v italské Serii A, legionáři jsou v naprosté převaze. Přičemž nesedí na lavičce náhradníků či dokonce na tribuně, pravidelně v zápasech nastupují. Ale není to o jednom či dvou hráčích, silná je zejména vlastenecká mentalita.
Pro české fanoušky je zajímavou postavou sparťanský záložník Qazim Laçi. Jakou má pozici?
O úrovni a kvalitě albánského výběru vypovídá, že Laçi většinou nenastupuje v základní sestavě, kdežto ve Spartě je jejím stabilním členem. To svědčí o mnohém.
Českou nejvyšší soutěží už prošlo více albánských legionářů. Překvapuje vás, že po nich české kluby sahají?
Vůbec, jak jsem už uvedl, mají kvalitu. Herní i mentální. Mohou do naší ligy hodně přinést: rychlost, techniku, individuální schopnosti i zarputilost a bojovnost. Byla jen otázka času, kdy se české kluby začnou orientovat na Balkán a také na Skandinávii. Hráči z předních německých, španělských, italských, anglických či francouzských klubů, tedy z první pětky, jsou drazí, někoho získat se podaří jen výjimečně. Jedině, když se mu zrovna dvakrát nevede. Stačí připomenout srbského záložníka Birmančeviće ve Spartě Praha, který ve švédském Malmö zářil, ale ve francouzském Toulouse se nijak neprosadil. V Albánii se dají najít cenově dostupní fotbalisté, rozumím, že se tam upírají zraky českých klubů, když hledají vhodné posily.
Ještě na začátku tisíciletí se Albánie považovala za slabého soupeře, vítězství, především doma, bylo povinností. Platí to nadále?
V žádném případě. Samozřejmě nepatří k absolutní evropské špičce, to určitě ne. Ale jde o kvalitní tým, který je těžké porazit.
Jak vidíte vyhlídky výběru trenéra Ivana Haška?
I když mluvím o Albánii velice pochvalně, uznávám její kvalitu, přesto si myslím, že utkání na domácí půdě v Praze na Letné bychom měli zvládnout.
Co doporučujete, aby se to naplnilo?
Dostat soupeře pod tlak, donutit ho dělat chyby, rozhodit ho z komfortu. Důraz. Samozřejmě si dávat pozor na rychlé protiútoky, při nichž jsou Albánci nesmírně nebezpeční. Ovšem představa, že jsou v obraně chaotičtí, je už dávno překonaná, to je minulost.
Kam sahají ambice albánské reprezentace?
Opakovanou účastí na mistrovství Evropy si je naplňují. Postoupit na Euro při 24 účastnících ovšem už takový úspěch není. To už se stává pravidelným a dosažitelným cílem. Přidává se proto touha proniknout na světový šampionát.
Při angažmá v Albánii, ještě připomenu, že jste v roce 2015 vedl rovněž klub Flamurtari Vlora, jste navázal leckterá přátelství. S kým se nyní v Praze potkáte?
Nějaké kontakty nadále udržuji, mezistátní zápas je ideální příležitost se setkat. To bezesporu. Nic jistého ovšem zatím není. Pořád jsem ve spojení s bývalým prezidentem klubu Skënderbeu, jímž je podnikatel Agim Zeqo. Nevím ale, jestli dorazí. Má nabitý program, momentálně žije v Monaku, když jsem s ním mluvil, jestli dorazí, omlouval se, že má hodně práce. A také jsem ve spojení s hlavním skautem albánského reprezentačního týmu Ardim Baharim, který ovšem nepřijede, neboť dal přednost kvalifikaci výběru do 21 let na Maltě. Uvidím.
