Článek
V sobotu se na Letné odehraje další derby Sparta–Slavia. Pokud jde o ženský fotbal, může padnout tuzemský divácký rekord (dosud 5737 diváků). Sparta umístila prestižní zápas na svůj hlavní stadion a jako každou sezonu i tentokrát jde o přímý souboj o titul.
V tuzemském ženském fotbale totiž Sparta ani Slavia nemají reálnou konkurenci.
Před derby Seznam Zprávy hovořily s Evou Haniakovou, která červenobílý slávistický dres oblékala 30 let, 20 let se starala jako trenérka mládeže o sparťanské naděje.
Je derby Sparta versus Slavia jedinečnou událostí i v nejvyšší soutěži žen?
Jednoznačně. Nedá se to se zápasy mužů srovnávat po stránce společenské, propagační, zájmu médií, fanoušků. Ale po sportovní stránce a v otázce rivality je to stejné. Vstupují do něj emoce, touha po vítězství a pokoření soka, s tím spojená nervozita, pocit odpovědnosti. A samozřejmě atmosféra v hledišti, souboj dvou fanouškovských táborů. Prostě všechno, co k fotbalovému šlágru patří. I přístup k utkání je jiný. Od přípravy, určení taktiky, rozboru silných stránek a slabin protivníka. A začíná to od nejnižších věkových kategorií, od nejmenších holčiček. Souboje Sparty a Slavie mají vždycky třaskavý náboj, ať se odehrávají na jakékoli úrovni a v jakékoli soutěži.
V červenobílém dresu Slavie jste jich zažila desítky. Vybavuje se vám některé, které bylo obzvláště zdařilé, či naopak pokažené?
Bylo jich opravdu mnoho, všechny jsme prožívaly. Vzpomínám si, jak jsme při soustředění na derby ve Vonoklasech měly tipovat, jak dopadne. Ukázala jsem tři prsty a vyhrály jsme nakonec 3:0. Většinou jsme Spartu porážely, ale pak se také dostala na vyšší výkonnostní úroveň a bylo to hodně těžké. Já osobně měla tyhle zápasy ráda, byly bojovné, napínavé, bylo o co hrát. Ale nepřecházelo to do nějaké osobní zášti, nepřátelství, byly jsme kamarádky, i když jsme hrály za jiný klub.
Věnuje mu vedení klubů zvýšenou pozornost například mimořádnými prémiemi v případě úspěchu?
Za nás nic takového nebylo, my hrály zadarmo, pro radost, čest a slávu. Trenér Vilda Marzin však dokázal vždycky najít nějakou motivaci, nebyla však finanční. Porazit Spartu se muselo přece nějak ocenit. Pozvali nás do divadla, připravili nějakou legraci. Jak to funguje nyní, nevím, nikdy jsem jako trenérka ve Spartě, kde jsem u mládeže působila 20 let, nevedla do derby první družstvo. Něco ale bude vypsané, nějaká forma odměny se najde. Vím ale, že prostředky jsou stále ve fotbale žen hodně omezené.
Co se týče materiálního zajištění – dresy, kopačky, zdravotní péče, masáže, rehabilitace –, mají ženy všechno připravené jako muži?
V tomto ohledu je to v pořádku. To není jako za nás, kdy jsme si dresy praly a žehlily, všechno připravovaly skoro samy. O holky v těchto klubech je náležitě postaráno, realizační týmy jsou široké a pečují o ně dobře.
Hraje se na hlavním stadionu Sparty, na Letné. Na jaře návštěvou 5737 diváků vznikl rekord v nejvyšší české soutěži. Myslíte, že bude překonán?
Především je dobře, že si kluby začaly fotbalu žen vážit a zařazují nejsledovanější zápasy na hlavní stadiony. Nás posílali na vedlejší hřiště, někdy i na škváru či písek. Na hlavní jsme se dostaly málokdy, na Slavii i na Spartě jsme většinou hrávaly na tréninkových plochách za stadionem. A hrávalo se také mimo Prahu, aby se přilákali fanoušci. Nevím, jestli nyní rekord padne, co se týče zájmu fanoušků, jsem stále poněkud skeptická. Mohlo by jich chodit více.
Fotogalerie: Derby Slavia–Sparta v minulé sezoně, v níž titul získaly sešívané
Setkávala jste se s vulgárními, či spíše sexistickými pokřiky?
Fanoušci jsou různí. Někteří jsou hrubí, sprostí, zvláště když se jich sejde víc, to jde často slušné vychování stranou. Ale ohavná skandování celých ochozů jako „Smrt Spartě“ či „Jude Slavie“ jsem neslyšela. To k ženskému fotbalu naštěstí nepatří.
Myslíte, že už fotbal žen získal patřičnou popularitu?
Pořád budou fandové, kteří ho nebudou uznávat. Ale na to mají právo, s tím je potřeba se vyrovnat. Hodně mu nyní pomohlo mistrovství světa na Novém Zélandu, které bylo hodně sledováno. Českému fotbalu pak pomáhá, že se hráčky dostávají do zahraničí do nejlepších profesionálních lig. Zvýšila se také členská základna, devatenáctka postoupila na mistrovství Evropy, posun tedy je. Ale pořád je co zlepšovat.
Není pro nejvyšší soutěž škoda, že o titul stejně jako v mužské kategorii hrají jen Sparta a Slavia?
Je to tak, další družstva zaostávají. Ale sleduji, jak se i jinde dobře pracuje, a jsem přesvědčena, že se budou zlepšovat. Obdivuju, že i přes horší možnosti dávají do zápasů srdce.
Sparta hraje doma, Slavia obhajuje titul. V probíhajícím ročníku obě družstva vyhrála všechny tři zápasy. Kdo je podle vás v utkání favoritem?
To je pro mě těžká otázka. Prošla jsem oběma kluby, oba ve mně zanechaly hlubokou stopu. Nikdy jsem však nebyla fanatickou klubistkou. Sparta má v domácím prostředí obrovskou výhodu, Slavia může spoléhat na odborný štáb, který ji vede. Myslím si, že na tom je momentálně Slavia psychicky lépe.
Kolik se v derby představí vašich bývalých svěřenkyň?
Když jsem si prošla sestavy posledních zápasů, tak jsem se až divila, kolik jich prošlo mýma rukama. A to i na straně Slavie. Stejně jako u kluků je přirozené, že i holky přecházejí do druhého klubu. Navíc jsem některé vedla v mládežnických výběrech. Za Spartu mohou nastoupit Cvrčková, Dlasková, Bužková, Kotrčová, Pochmanová, Sonntágová, Šubrtová, Vyštejnová či Kožuriková, bohužel Bertholdová, což je vynikající hráčka, je zraněná. Za Slavii pak Khýrová, Cahynová, Krejčiříková, Šlajsová, Křivská, Veselá a Szewieczková. Všechny do derby nejspíš nezasáhnou, ale je to úctyhodný počet.
Probíhá příprava stejně jako u mužů? Nasadí trenéři například na nějakou soupeřku osobní obranu?
Je to podobné, příprava, rozbor protivníka, určení taktiky. Sparťanská útočnice Tereza Kožárová, která prošla i Slavií, hraje výborně hlavou a na to se slávistický trenér určitě zaměří. To má jistě přečtené, stejně jako další věci. Také dokážou měnit během zápasu rozestavení, na čtyři obránce, na tři, jak je potřeba.
Na trenérských lavičkách většinou sedí muži. Musí se ženami pracovat jinak, než kdyby vedli kolegy?
Je to jiné, psychika u žen tvoří 70 procent úspěchu. Na začátku udělá hráčka chybu a točí se jí to v hlavě ještě dlouho. Musí se hlídat všechny vlivy, které na ni působí. Rozhodčí, diváci, provokace od soupeřek. Přemotivovanost pouze ublíží.
Nastoupí i zahraniční hráčky. Mohou hrát zásadní roli?
I u žen platí, že cizinka by měla bát lepší než domácí hráčka. Přišly sem za penězi, mělo by to být znát. Někdy to však vidět není. Co se týče legionářek, připadá mi, že má Slavia šťastnější ruku. Loni získala velice střelecky zdatnou útočníci z Keni (Marjolen Nekesa), to je velká posila. I v naší době za nás nastupovaly Italka a Řekyně, ale to byly holky, které vyrůstaly tady a měly české myšlení.
Najdou se mezi hráčkami zaťaté klubistky, které by nikdy za druhé družstvo nehrály?
U žen o tom nevím. Nepoznala jsem, že by z tohoto důvodu odmítly zajímavou nabídku, to se týká jen chlapů. Nebo že by si odplivly, když jdou okolo stadionu rivala.
Budete mít rozpolcené srdce?
Dívám se na to střízlivýma očima. Chodila jsem ráda na zápasy obou, stejně jako na další družstva.
