Článek
Už první derby Sparta–Slavia v roce 1896 vedl na Císařské louce muž nejvíce povolaný: autor prvního překladu fotbalových pravidel z angličtiny do češtiny Josef Ludvík Rössler-Ořovský.
Ale jak známá historka s dodatečně odvolaným gólem ukazuje, ani největší dostupná autorita mezi rozhodčími nemá v zápase nesmiřitelných rivalů nic jisté.
Rozhodčím extrémně důležitého utkání Sparta–Slavia bude Dalibor Černý, jak ve středu oznámila komise rozhodčích. Pokud se mu sobotní zápas na Letné nepovede, nebude první, kdo se z mužů v černém na derby odrovná, jak ukazuje pohled do dávné i nedávné historie.
Například po hrůzném finále Poháru Středočeské župy v roce 1931, kdy belgický legionář v dresu Sparty, útočník Raymond Braine, zlikvidoval brutálním zákrokem slávistického obránce Antonína Nováka, poškození požadovali, aby rozhodčího Wolkra navždy vyloučili ze svých řad.
Rychle povolaný náhradník
Nečekaný vklad do statistik derby si zapsal Otakar Draštík, dlouholetý mezinárodní rozhodčí. Na jaře 1995, kdy šlo rovněž o přímý souboj o titul, šel v Edenu do utkání jako asistent. Ale všechno bylo brzy jinak…
„Asi v 10. minutě se zranil hlavní Mirek Maurer,“ popisuje, co neobvyklého se přihodilo. Spekulace, že šlo o fingovanou zdravotní indispozici, rázně odmítá. „Měl natažený lýtkový sval, na stadionu ho ošetřoval lékař, pak několik týdnů byl v neschopnosti,“ vyvrací Draštík fámy, že se chtěl Maurer vyhnout odpovědnosti v třeskuté atmosféře. „Každý si derby nesmírně vážil,“ hájí kolegu.
Odstoupení hlavního se muselo řešit. „Podle směrnic převzal jeho roli první asistent, tedy já, na moje místo šel druhý lajnový Milan Brabec, po výzvě delegáta se přihlásil z hlediště přítomný s nejvyšší odborností,“ líčí úřední postup. Tím byl Evžen Amler, později účastník mistrovství světa 1998 ve Francii a 2002 na asijském kontinentu. Mezi diváky se našla patřičná persona.
Mohlo se pokračovat.„Roztřesený jsem nebyl, tehdy se nerozlišovalo mezi hlavními a pomezními, šli jsme jeden týden pískat, pak třikrát na čáru,“ podotýká Draštík. A zkušeností měl na rozdávání – ve svém památníčku má zapsáno čtrnáct utkání Ligy mistrů, byť v roli asistenta. Jako hlavní už derby rovněž řídil.
Tentokrát to bylo ovšem hodně bouřlivé. Slavia ligu vedla, toužila po čtyřicetiletém odstrkování komunistickým režimem znovu po titulu. Sparta jí ho však neuvěřitelným jarem - jedna remíza a mnoho podezřelých výsledků – nedovolila.
I v Edenu se děly věci. Velká převaha domácích ke gólu nevedla, v 68. minutě byl po nemístných protestech vyloučený slávistický stoper Jan Suchopárek, přestože se Martin Frýdek – alespoň podle mínění fandů domácích – choval ještě neurvaleji. A v 90. minutě se trefil Pavel Nedvěd. „Všechno to byly náhody,“ razantně popírá jakýkoli náznak nadržování Spartě rozhodčí Draštík.
Titul nakonec slavili na Letné.
Tři Královcovy duely
Nejlepší český rozhodčí posledních let Pavel Královec, účastník mistrovství Evropy 2012 a 2016, pískal derby třikrát, dvakrát vyhrála Sparta – bez větších výtek k jeho výkonu – březnové v roce 2018 však vstoupilo do památníků. Domácí Sparta vedla v poločase 3:0, nakonec utkání skončilo nerozhodně 3:3.
Do dějství čtyřikrát vstoupil VAR, komise následně Královcovi vyčetla dvě zásadní chyby, stál pak tři kola. „Vždycky je nepříjemné, když se něco nepovede, a v derby to mrzí dvojnásob,“ vzpomíná na tento zápas. „Pořád považuju derby Sparty se Slavií za to nejcennější, co česká liga nabízí, i pro rozhodčího,“ potvrzuje.
Ač rodák z Domažlic, měl navěšenou nálepku, že je příznivcem Sparty. „A úhlavním nepřítelem Slavie,“ hledí na tuto klasifikaci už s nadhledem. „Tak to bývá, že vás někam zařadí,“ smiřuje se s osudem.
Prožil zásadní zlom, když do zápasů začal vstupovat VAR. „Je to trochu ulehčení, že víte, že se případná chyba, kdy se něco odehraje za vašimi zády a nevidíte přestupek, dá napravit,“ vítá tuto pomůcku. Na druhé straně odhaluje přehmaty. I zpětně.
Tři derby v jeho dlouhé kariéře nejsou tolik, zvláště když se hraje nadstavba, a jsou v ročníku tudíž nejméně tři. „Mělo to dříve o trochu větší hodnotu, ale pořád je to největší svátek,“ zdůrazňuje Královec.
Polák zápas zvládl, Slovák nikoli
Celkem pětkrát řídili neslavnější české derby zahraniční rozhodčí. Poprvé už ve federální soutěži (26. kolo ročníku 1970/1971), kdy československý řídící orgán využil mezinárodního semináře konaného v Praze a zkušený portugalský odborník s odznakem FIFA Antonio Saldanha Ribeiro vlastně dostal nečekaný dárek.
Nešlo tedy o plánovaný záměr svěřit utkání do cizích rukou, neschopnost najít správného muže z domácích zdrojů. Sparta vyhrála v Edenu 2:1 a v normalizačním tisku se linula všeobecná spokojenost s nasazením nezávislého arbitra.
V dalších případech však šlo o úmysl vyhnout se předzápasovým spekulacím a pozápasovým kritikám. Jak se stalo loni na jaře, kdy derby pískal polský host Szymon Marciniak. „Jsem rád, že jsme pro tento exponovaný zápas získali renomovaného rozhodčího s mnoha zkušenostmi z vrcholné mezinárodní úrovně,“ pochvaloval si tento krok předseda komise rozhodčích Radek Příhoda s dovětkem, že na listině českých uchazečů nebylo příhodné jméno.
Utkání proběhlo v poklidu, polský rozhodčí – v závěru roku mu bylo svěřeno finále mistrovství světa v Kataru mezi Argentinou a Francií – požadovanou úroveň udržel.
Jindy to však bylo horší.
Vrcholem nezdaru – přímo ostudou - byl rovněž přímý souboj o titul v dubnu 2003 na Letné, který dostal na starost uznávaný slovenský rozhodčí Luboš Micheĺ. Červenobílí zahazovali jednu tutovku za druhou, v závěru udeřili domácí, jejich údery však nesly stopu křivd. Nejprve se Marek Kincl opřel o protihráče a skóroval, výsledek pečetil Tomáš Jun po vymyšleném přímém kopu. „Celé jaro bylo cinklé,“ zjevil o rok později protřelý šíbr Miroslav Pelta, jenž tehdy úřadoval v managementu Sparty.
Slovák Micheĺ se sice už osvědčil v říjnu 2001, kdy Sparta dobyla Eden gólem Jiřího Jarošíka, o pět let později bezgólovou remízu na hřišti Slavie dozoroval německý vyslanec Michael Weiner.
Ale podzim vždycky bývá klidnější a vlídnější, než když jde o všechno…
Degradace českých arbitrů
Nasazování zahraničních rozhodčích na derby je od jejich českých kolegů přijímáno s velkou nelibostí, až nevraživostí. „Je to degradace,“ nebojí se silných slov Královec. „Je to naše soutěž a měli by ji řídit naši lidé,“ vysvětluje, proč si to myslí. „Rozhodčí se zlepšuje a vyspívá jen velkými zápasy a těmi derby jednoznačně jsou.“
„Absolutní nesmysl,“ připojuje se Draštík. „Komise přece musí najít v domácím sboru osobnost, která derby zvládne,“ zdůrazňuje. „A jestli není schopná takovou připravit, tak pracuje špatně a neměla by sbor vůbec řídit,“ říká nekompromisně. „Aspoň čtyři by měly být k dispozici,“ uvádí.
Pozici rozhodčího v cizí soutěži prožil i na vlastní kůži. Když v 90. letech stávkovali kyperští rozhodčí, odletělo na dva týdny na ostrov ve Středozemním moři několik českých vyslanců, aby převzali utkání tamější nejvyšší soutěže. „Domácí arbitři se na nás dívali hodně zle a ani fanoušci nebyli z naší přítomnosti moc nadšeni,“ vybavuje si.
Výkon slovenského rozhodčího Micheĺa z jara 2003 ostatně ohodnotil krátce po jeho nepodařeném derby uznávaný český odborník Václav Krondl, jenž řídil střetnutí Švýcarsko–Skotsko na EURO 1996 v Anglii, finále Poháru vítězů v roce 1994 Parma–Arsenal a později se přesunul i do čela české odborné komise. „Svěřit takové utkání cizinci není dobré řešení,“ tvrdil. „Něco pokazí, nemá však žádnou odpovědnost, ale ani naše orgány ho k ní volat nemohou,“ odůvodnil svůj postoj.
Cizinec není podle nich správný krok ani v nejkrajnější nouzi.
Nyní dostal důvěru moravský rodák Dalibor Černý. Roli v sobotním představení nebude mít lehkou.
