Co víme o případu Chorý: Zdroje blízké oběma hráčům líčí aféru údajného rasismu

Ve 13. minutě čtvrtečního zápasu stoper Anderlechtu Zanka přišel k rozhodčímu, ukázal prstem směrem k Tomáši Chorému a signalizoval sudímu, že měl být ze strany slávistického útočníka rasisticky urážen.

Dostupné televizní záběry odhalily pouze lehké slovní i fyzické potyčky, které předcházely Jörgensenově stížnosti směrem k sudímu. Zatím není veřejně k dispozici žádný průkazný snímek o tom, co konkrétně mělo mezi oběma stranami ústně proběhnout. Situaci nepředcházel ani žádný tvrdší souboj, spíše jen držení za dres.

Hned po utkání Evropské ligy měl útočník fotbalové Slavie Tomáš Chorý podle informací Seznam Zpráv ujistit spoluhráče i své nejbližší okolí, že obvinění Anderlechtu z rasismu se nezakládá na pravdě a tudíž ani případné videozáznamy nemohou odhalit nic víc než vzájemné nadávky, kterými se počastovali s dánským reprezentantem Zankou Jörgensenem.

Zdroje blízké českému hráči oslovené Seznam Zprávami jakýkoli rasismus ze strany Chorého odmítají, byť nevyvracejí, že k určité vyhrocené slovní konfrontaci došlo. Podle informací, se kterými jako první přišel web iSport.cz, a potvrzují je i zdroje SZ, měl dle své verze Tomáš Chorý nadávat soupeři vulgárně, ale v češtině.

Podle zdroje, který má zase blízko k Zankovi a Anderlechtu, jehož pohled se Seznam Zprávám podařilo získat, však měl být ze strany Chorého použit rasistický výraz, kterému dánský stoper „velmi dobře rozuměl“. Informoval tak rovnou řeckého sudího Anastasiose Papapetroua, který po diskuzi se Zankou na chvíli přerušil hru.

Kdyby rozhodčí situaci slyšel a uznal, že jde o rasismus, mohl by slávistického útočníka rovnou vyloučit. Protože ale neměl v rukou důkaz, zašel za Chorým, kterému měl říct, že o incidentu ví a zahrne ho do zápisu o utkání. Zároveň o situaci informoval i kapitána Anderlechtu brankáře Colina Coosemanse a poté uvědomil čtvrtého sudího, který o incidentu informoval lavičku Anderlechtu.

A v tu chvíli došlo k nedorozumění. Lavička hostů si signál od čtvrtého rozhodčího údajně původně mylně vyložila jako pokřiky ze strany fanoušků a přispěla k lehkému zmatku okolo celé záležitosti. Proto v původním zápise stála neprokázaná obvinění na pokřiky ze strany části publika.

Až poté sám Zanka po komunikaci se štábem Anderlechtu měl upřesnit, že se ve skutečnosti mělo jednat o rasismus ze strany Tomáše Chorého, a původní zápis byl změněn. Informaci o změně zápisu ze strany Anderlechtu uvedla ve svém prohlášení i Slavia.

Oficiální pohledy obou hráčů zatím neznáme, musíme si tak vystačit s odlišnými komentáři ostatních aktérů a zákulisními informacemi.

Silné obvinění po výhře Anderlechtu 2:1 zvedl na tiskové konferenci trenér hostů David Hubert: „Podáme stížnost podle protokolu UEFA kvůli rasismu ze strany hráče Slavie na začátku zápasu. Nedokážu pochopit, jak se takové věci mohou na hřišti stát.“

Slavia v oficiálním prohlášení zaslaném také redakci Seznam Zpráv obvinění z rasismu důrazně odmítla.

„Klub si je jistý, že k žádné rasistické urážce ze strany našeho hráče nedošlo. Rasismus dlouhodobě odsuzujeme, je pro nás nepřijatelný a v rámci naší organizace máme řadu preventivních programů na boj s nenávistí a netolerancí v jakékoliv formě. Protokol UEFA pro případ rasismu v průběhu zápasu je jasně popsán a nebyl aktivován,“ uvedla Slavia.

Mimochodem, to je zajímavá poznámka, neboť Anderlecht na klubovém webu uvádí, že postupoval podle daného protokolu. „Incident byl na hřišti okamžitě nahlášen rozhodčímu, zaznamenali jsme ho rovněž do zprávy delegáta UEFA. Klub stojí za svým obráncem, bude nadále komunikovat s UEFA a případ podrobně sledovat,“ uvedli funkcionáři bruselského celku.

Slavia přitom uvádí, že Anderlechtu měly nejprve vadit pokřiky diváků. A poukazuje na nesrovnalosti v zápise, které měl způsobit výše popsaný zmatek na lavičce belgického klubu ohledně toho, kdo se vlastně měl dopustit rasistického chování.

„Anderlecht kontaktoval Venue Directora UEFA přibližně v 36. minutě zápasu s tím, že údajně mělo dojít k rasismu ze strany diváků. Toto obvinění bylo ihned prošetřeno a nepotvrdilo se. Po zápase bylo ze strany Anderlechtu tvrzení změněno na údajný rasismus některého z našich hráčů. Emoce k fotbalu patří, stejně tak je měli i hostující hráči. Ale to, že naši hráči mluví česky zvýšeným hlasem, nelze považovat za rasismus,“ doplnili Pražané.

Podle zdroje osloveného Seznam Zprávami by v ideálním případě Anderlecht či rozhodčí měli kontaktovat už o poločase operační středisko UEFA. To monitoruje záběry kamer nebo výstupy na sociálních sítích tak, aby organizace o situaci věděla a mohla zjišťovat další podrobnosti a okolnosti ohledně krizového managementu. Seznam Zprávám se nepodařilo ověřit, že by k podobnému kroku došlo.

To ovšem podle interpretace Seznam Zpráv na základě výpovědí tří na sobě nezávislých a dobře informovaných zdrojů neznamená, že se jednalo o porušení protokolu ze strany sudího. To, že řecký rozhodčí uvedl celou záležitost do zápisu až po zápase, údajně není nestandardní postup.

Incidentem se měl dnes velmi intenzivně zabývat šéf Slavie Jaroslav Tvrdík. V dalších týdnech ho bude jistě řešit i patnáctičlenná disciplinární komise UEFA. Tedy stejná instituce, jež se před třemi lety zabývala i případem Ondřeje Kúdely a Glena Kamary z Rangers, který poukázal na to, že ho tehdejší slávistický obránce měl rasisticky urážet.

Disciplinárka UEFA pak Kúdelu potrestala stopkou v mezinárodních utkáních na deset zápasů. Celá věc se projednávala také u civilních soudů ve Skotsku, nakonec byl Kúdela zproštěn obžaloby.

Není moc případů, které by od Kúdelovy aféry byly srovnatelné. Incidenty, které se v evropském fotbale řešily, se týkaly primárně rasistických urážek fanoušků směrem k hráčům či fotbalovým aktérům. Případ, kdy by přímo v mezinárodním – ať už klubovém, nebo reprezentačním – zápase došlo k rasismu mezi dvěma soupeři, dohledat od Kúdely nelze.

V některých ohledech jsou případy odlišné. Zvlášť pokud se jedná o právní a mediální rovinu. U Kúdely s Kamarou se celá věc projednávala i u civilních soudů ve Skotsku, nakonec byl Kúdela zproštěn obžaloby. Aféra v roce 2021 způsobila obří mediální rozruch v Británii, a to i vlivem tehdejší velké debaty okolo rasismu a Black Lives Matter. Doposud se zdá, že v Belgii případ není rozvířen do jakkoliv podobných rozměrů.

Ačkoliv má disciplinární komise UEFA posuzovat podobné incidenty i na základě přímých důkazů, Kúdelovi v tehdejším případě podle informací Seznam Zpráv uškodily výpovědi, které s největší pravděpodobností UEFA ze strany slávistického hráče vyhodnotila jako méně věrohodné než ty ze strany Kamary a Rangers.

Nejsou to ovšem jediné případy, kdy Slavia řešila údajný rasismus. Pár měsíců po kauze Kúdely plzeňský fotbalista Jhon Mosquera obvinil na svém instagramu slávistického asistenta Pavla Řeháka, že ho nazval opicí. Za hráče se Viktoria postavila s tím, že jeho slovům věří a žádá Slavii o důsledné prošetření incidentu a potrestání viníka. Řehák v prohlášení rasistický pokřik odmítl a kolumbijského fotbalistu obvinil ze lži.

Stejné kluby řešily podobné obvinění jen v opačném gardu také před deseti lety. Tehdy se v ligovém zápase strhla slovní přestřelka kvůli faulu na plzeňského Hořavu a následné žluté kartě pro slávistu Nevese, jemuž měl údajně trenér Plzeň Dušan Uhrin mladší uštědřit několik rasistických nadávek, o čemž se pak rozpovídal kouč Slavie Pastoor na pozápasové tiskovce. Uhrin i Plzeň to rovněž důrazně odmítli.

V tomto ročníku pak disciplinární komise Ligové fotbalové asociace potrestala asistenta trenéra Hradce Králové Lukáše Váchu za rasistické urážky útočníka Slavie Ondřeje Lingra zákazem činnosti na dva měsíce a pokutou 40 tisíc korun.

Vedoucí mužstva Slavie Stanislav Vlček nechal podle serveru iSport.cz po utkání zanést do zápisu, že Vácha pokřikoval na Lingra „cikáne“. Odchovanec Slavie a mistr ligy s Libercem a Spartou Vácha přiznal, že Lingra urazil a vyjádřil lítost. Po zápase se Lingrovi osobně omluvil a český reprezentant to podle něj přijal.

„Rasismus a rasisticky laděné urážky v civilizované společnosti nemají místo a to samé platí pro fotbalové stadiony. Zejména u hráčů a funkcionářů v tomto směru platí, že by měli jít ostatním příkladem, protože je celá řada fanoušků včetně nejmenších dětí vnímá jako vzory. O to víc proto považujeme chování a slova Lukáše Váchy za nepřijatelná,“ uvedl předseda komise Jiří Matzner.

Na verdikt v případě Chorého si bude muset fotbalová veřejnost počkat.