Článek
Velká Británie se v době, kdy moc nad Afghánistánem po stažení západních vojáků znovu přebíralo islamistické hnutí Tálibán, rozhodla pomoci některým ženám, kterým by nový režim mohl ublížit. Mezi ně patřily i fotbalistky, protože radikálové považují tento sport za neislámský.
V listopadu 2021 nechal Londýn z Pákistánu přepravit asi 35 žen a jejich nejbližší – celkem 130 osob. Ženám, kterým v té době bylo mezi 13 až 19 lety, udělilo britské ministerstvo vnitra víza, protože jim ze strany Tálibánu hrozilo zvýšené nebezpečí – právě kvůli tomu, že hrály fotbal na vysoké úrovni.
Vyšetřování BBC ale odhalilo, že do evakuačního letadla nastoupilo hned 13 žen, které nebyly tak špičkové hráčky, jak si Britové mysleli. Novináři to tvrdí na základě výpovědí hráčů, trenérů a dalších funkcionářů z afghánského fotbalu.
Reportéři Yasminara Khanová a Adam Bowen získali seznam evakuovaných. Zatímco jména a veškeré další identifikační údaje sedí, popis žadatelek coby reprezentačních hráček nebo členek regionálních týmů je v některých případech nepravdivý, píšou novináři ve svém čtvrtečním textu.
Velká část žen se vydávala za členky mládežnického týmu z města Herát. Podle výpovědi bývalého trenéra týmu Najibullaha Nowrooziho některé z nich „snad ani nebyly na herátském fotbalovém hřišti, natož aby hrály za národní tým“.
Afghánistán na pokraji humanitární krize
Humanitární organizace pozastavily činnost v Afghánistánu: Tálibán jim zakázal zaměstnávat ženy. Bez ženských pracovnic ale pomoc poskytovat nelze, tvrdí dobrovolníci. V zemi tak teď hrozí humanitární katastrofa.
Mezi skutečnými fotbalistkami, které nadále žijí pod vládou Tálibánu v Afghánistánu, vyvolala kauza falešných hráček pohoršení. Jedna z nich, která si nepřála uvést své jméno, řekla BBC, že se cítí zapomenutá a bez budoucnosti.
„Tálibán zakázal ženám a dívkám sport. Jsem strašně smutná, protože my jsme skutečné hráčky, a některé z nás stejně neevakuovali,“ vysvětluje.
Sabriah Nawrouziová, bývalá kapitánka herátského mládežnického týmu, která byla evakuována a nyní hraje fotbal v severní Anglii, uvedla, že s některými svými „spoluhráčkami“ se setkala poprvé až při pobytu v pákistánském hotelu na cestě do Velké Británie.
Fotbalová evakuace se uskutečnila v měsících po pádu Kábulu. Osobně se o ni zasadila tehdejší ministryně vnitra Priti Patelová.
Podle úřadu tento krok prokázal odhodlání Spojeného království pomáhat ohroženým Afgháncům při přesídlení do Spojeného království. „Jejich láska k fotbalu vystavila tyto ženy a dívky nebezpečí ze strany Tálibánu. Jsme hrdí na to, že se členky afghánského dívčího rozvojového oddílu a jejich rodinní příslušníci dostali do bezpečí ve Spojeném království.“
Podle Siu Anne Gillové, vedoucí charitativní organizace Rokit Foundation, která se na převozu podílela, si ministerstvo vnitra důkladně neprověřilo fotbalistky na palubě letadla. Místo toho se spoléhalo jen na jména, která mu poskytla bývalá afghánská reprezentantka a bojovnice za svobodu Khalida Popalová.
„Khalida Popalová osobně uváděla další a další a další jména. Zeptali jsme se Khalidy: ‚Ověřili jste si, že jsou to fotbalistky?‘ Odpověděla: ‚Ano, určitě jsou to fotbalistky‘,“ tvrdí Gillová.
Ženská práva v Afghánistánu
V minulosti tálibánci slibovali, že dívkám opět otevřou základní a střední školy. Místo toho naopak přichází další útlak v podobě zákazů vstupu žen do parků a tělocvičen.
Popalová vede neziskovou organizaci Girl Power, která se snaží posílit postavení žen prostřednictvím sportu. Popírá, že by vědomě napomáhala falešným fotbalistkám žádat o azyl, a tvrdí, že jména na seznam přidávala a naopak je odstraňovala i nadace Rokit. Organizace to přiznává, ale upozorňuje, že tomu vždy předcházela dohoda s Girl Power.
„Kategoricky popírám obvinění, která jsou proti mně namířena. Opakovaně jsem poskytla rozsáhlé důkazy a vysvětlení, proč jsou jakékoli náznaky, že jsem měla jakoukoli formální roli při ověřování a/nebo že jsem vědomě někoho uvedla v omyl ohledně totožnosti evakuovaných osob, nesprávné,“ popírá obvinění Popalová.
Tiskový odbor britského ministerstva vnitra uvedl, že informace o falešných identitách prověří. „Spolupracovali jsme s řadou organizací, které skupinu identifikovaly a doporučily nám ji, přičemž v rámci tohoto procesu jsme provedli bezpečnostní prověrky. Pokud se ale objeví důkazy, že poskytnuté informace byly nesprávné, ministerstvo vnitra je prošetří.“
