Článek
Za dva roky bude nejvyšší fotbalová soutěž, která měnila názvy a uspořádání podle politického vývoje, na českém území slavit 100. výročí. Profesionální liga, tehdy zvaná asociační, se poprvé rozehrála v roce 1925.
Není bez zajímavosti, že v prvním ročníku, který vyhrála Slavia Praha a měl jen deset účastníků – všechny z hlavního města Československa –, se představili dva vyslanci kolébky kopané – Angličané. Přitom nehráli za český klub… Další dva se připojili až po rozpadu federální ligy, tedy v samostatné české éře.
Víc jich dosud nebylo.
James Ottaway (13. 1. 1896, Londýn – ???)
DFC Prag, 1925 (9 zápasů, 0 gólů)
V prvním ročníku asociační ligy vystupoval i klub DFC Prag, přezdívaný Deficit, který založili v roce 1896 pražští Němci, téměř všichni židovského původu. Měl velice vysokou výkonnost, na začátku 20. století patřil mezi nejlepší týmy v Evropě, a udržoval si ji i v období první republiky.
Přihlásil se s velkými ambicemi do profesionální ligy, nakonec skončil na čtvrté příčce za pražskými velikány té doby – Slavií, Spartou a Viktorií Žižkov. V jeho řadách nastupovali většinou hráči německé národnosti, ale rovněž i dva Angličané.
Jedním z nich byl Ottaway.
Pocta pana Hrabala
Zjistit nějaké zajímavosti či podrobnosti z účinkování anglického legionáře, narozeného v předminulém století, v prvním ročníku československé profesionální ligy je hodně složité, až skoro nemožné.
Jeho výjimečnosti si však všiml spisovatel Bohumil Hrabal, jenž se o něm zmínil v knize Perličky na dně v povídce Fádní odpoledne:
Host se podíval na starýho Jupu, kterej v naší hospůdce platil jako expert na fotbál. Starej Jupa se voptal: „tak to jste znal Jimmyho, co?“ A host povídá: „Myslíte toho, co hrál s Kuchynkou na beku? Znal. Jimmy ale bylo jeho křestní jméno. Jak se jmenoval dál?“
A tak velký ticho a starej Jupa tuhnul. Host se ušklíbl a povídá: „Jak byste to taky mohl vědět, že? Jmenoval se Jimmy Ottaway, Angličan, ohromný pleyer.“ Starej Jupa se rozklepal: „A co Kanhäuser?“ Ale host mávl rukou s ohromným despektem. „Co do toho pletete Kanhäusera? Ten přišel do déefcé až v roce dvacet čtyři!“
Jen na vysvětlenou– Karl Kanhäuser, vídeňský rodák, se rozhodl přejít z amatérského rakouského fotbalu do československého profesionálního a v roce 1925 hrál v prvním ročníku asociační ligy za DFC Prag. Na počátku 30. let získal československé občanství a dvakrát reprezentoval.
Fotbalové legendy na Seznam Zprávách
Seznam Zprávy mapují osudy fotbalistů, kteří ve své době byli výjimeční. Reprezentanti, šampioni, lídři. Co dělají dnes?
Leslie Adair Calder (25. 9. 1888, Southampton – 25. 5. 1954, Austin)
DFC Prag, 1925 (7 zápasů, 1 gól)
S fotbalem začal v rodném Southamptonu, v roce 1911 podepsal profesionální smlouvu s Woolwichem Arsenal (dnešní Arsenal FC). Další rok se však objevil v Praze, tedy v rakousko-uherské monarchii, a hrál v útoku německého klubu DFC Prag.
Když v roce 1925 vznikla asociační liga, patřil mezi 13 klubem oficiálně přiznaných profi hráčů. Otiskl v ní svou stopu včetně jednoho gólového zápisu. V roce 1928 se DFC vzdal profesionálního statusu, Calder pokračoval jako amatér, v ročníku 1933/1934 působil jako trenér.
Mluvil výborně česky
S Prahou plánoval spojit i osobní život. Jeho anglická manželka pocházela rovněž ze Southamptonu, v roce 1915 zemřela. Znovu se oženil, slečna Jarmila byla dětskou lékařkou. Less, jak mu kamarádi říkali, provozoval obchod s látkami a měl živnost na výuku cizích jazyků, sám výborně mluvil česky.
Jelikož ze sousední Německé říše od roku 1933, kdy se moci chopil jako kancléř Adolf Hitler, stále silněji pronikaly protižidovské nálady – česká manželka pocházela ze smíšeného manželství –, rozhodla se tříčlenná rodina v roce 1935 vystěhoval na Nový Zéland, do bezpečí. Zemřel v roce 1954 v Austinu.
Byron Clark Webster (31. 3. 1987, Leeds)
FK SIAD Most, 2007/2008 (23 zápasů, 4 góly)
Velice zajímavou cizineckou legii představoval severočeský Most ve svém tříletém účinkování mezi elitou (2005–2008). V kabině sedávali hráči nejrůznějších národností, kteří přišli ze všech kontinentů. Majitel a boss klubu Petr Kabíček totiž vyznával názor, že cizinci se málo orientují v českém fotbalovém prostředí a jsou tedy méně náchylní k tomu, aby je někdo oslovil ke zmanipulování výsledku…
V posledním ročníku mosteckého účinkování mezi nejlepšími (2007/2008) se objevil v kádru i anglický obránce. Nastupoval pravidelně, připsal si i čtyři gólové zásahy, premiérový v pátém kole doma proti Slavii, která nakonec brala mistrovský titul. Sestupu z poslední příčky však nezabránil.
Uklidňující život
Pochází z Leedsu, v místním slavném United se také mihl, ale více svou kariéru spojil s nedalekým York City. Když dostal od agenta nabídku na českou ligu do Mostu, neváhal. Zažil v ní jen jeden ročník, ale rád si zkušenost v zemi ve středu kontinentu rád připomene. „Dycky Most!“ je i jeho hláška. Několik českých slovíček – především odborných fotbalových – si vybaví dosud.
Za svého pobytu se česky učil, ale stěžoval si, že je to hodně těžký jazyk. Našel si i přítelkyni, konverzace šla pak lépe. „Život v Čechách je víc uvolňující. Život v Anglii je příliš zaměstnaný a každý pořád spěchá,“ vypozoroval.
Po sestupu mosteckého klubu se vrátil na ostrovy a působil ve více místních klubech.
Rolando Aarons (16. 11. 1995, Kingston, Jamajka)
Slovan Liberec, 2018/2019 (12 zápasů, 0 gólů)
Byl považován za jeden z nejnadějnějších odchovanců proslulé líhně Newcastlu United. Rychlý a technicky nadaný křídelník. Předvedl několik záblesků geniality, ale odehrál za A-tým jen 27 utkání s bilancí čtyř gólů a tří asistencí. Podle informací měl problémy s přístupem k povinnostem. Proto chodil na jedno hostování za druhým. V roce 2018 ho získal na krátkou zápůjčku Slovan Liberec. „Chceme využít jeho kvality a zkušenosti z Premier League. Věřím, že se rychle adaptuje, pomůže naší ofenzivě a prosadí se i střelecky,“ těšil se na něj tehdejší trenér Zsolt Hornyák.
Přišlo jen další zklamání, nijak výrazně se na české scéně nezapsal.
Jamajské kořeny
Narodil se na Jamajce, když mu bylo pět let, vrátil se do anglického Bristolu, kde žila jeho matka – Angličanka. A přihlásil se k jejímu původu. V srpnu 2014 byl poprvé povolán do anglického týmu do 20 let a debutoval gólem v přátelském utkání s Rumunskem, které Anglie vyhrála 6:0. Jeho klubový manažer Alan Pardew potvrdil, že navzdory zájmu z Jamajky má v úmyslu usilovat o mezinárodní budoucnost v anglickém dresu.
Jenže silná konkurence jeho priority převrátila. V květnu 2022 byl povolán do týmu Jamajky na zápasy Ligy národů CONCACAF proti Surinamu a Mexiku. Znovu objevil rodnou vlast a vrátil se do jejího lůna.
