Hlavní obsah

Analýza přestupů Sparty: Nedaří se jí trefit mladé a drahé posily

Foto: Profimedia.cz

Velké a úspěšné sparťanské posily posledních let Qazim Laci, Kaan Kairinen a Veljko Birmančevič.

V druhé polovině podzimu se Spartě nakumulovala celá řada problémů. Tím největším ale byla vedle zranění i skladba kádru. Seznam Zprávy provedly velkou analýzu přestupů Sparty.

Článek

Je to záležitost, kterou do značné míry uznala i sama Sparta slovy jejího šéfa Františka Čupra. „Často přemýšlím, jestli jsme do toho neměli víc říznout,“ řekl místopředseda představenstva Sparty v podcastu Sparťanských novin.

„Upřímně říkám, že kdybych měl současné informace, chtěl bych po Tomášovi (Rosickém), aby se víc zamyslel nad okysličením kádru. Myslím, že jsme udělali chybu, že jsme k tomu nepřistoupili. To je můj osobní názor, který jsem prezentoval i Tomášovi,“ dodal Čupr.

Před posledním utkáním roku Tomáš Rosický na Čuprova slova reagoval a pronesl pár slov na svou obranu. „Odešli dva zásadní lidé v celém nastavení, trenér a kapitán. Nebyl jsem ochoten víc riskovat s tím milníkem pro historii Sparty, což devatenáct let bez Ligy mistrů určitě je. Kdo ví, jak by to jinak dopadlo. Mohli jsme být ve stejné situaci, jako jsme teď, a ještě bez Ligy mistrů. A já jsem to v žádném případě nechtěl riskovat,“ sdělil sportovní ředitel v rozhovoru pro O2 TV Sport.

Rosický nicméně připustil, že Sparta musí provést v kádru změny. „Víme, že nejen personálně pár věcí se musí změnit a musíme tým osvěžit, přinést novou konkurenci,“ prohlásil.

Právě nedostatečná šířka, respektive spíš zastupitelnost v kádru byla hlavním problémem ve chvíli, kdy kvůli zdravotním problémům vypadly největší opory –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Veljko Birmančevič i Lukáš Haraslín. Nepodařilo se nahradit duši celého klubu na hřišti v Ladislavu Krejčím, takticky i fyzicky pak týmu citelně chyběl Jan Kuchta.

Sparta se musela vypořádávat s extrémně náročným programem. Odehrála rekordní podzimní porci 32 zápasů v českém fotbale. To vše po mistrovství Evropy, na kterém hrála řada jejích reprezentantů, musela jim tedy rozložit zátěž. A rotace jí nevyšla ideálně. Na začátku léta rozkládala síly mezi Ligu mistrů a českou soutěž důsledně.

Nejvíce zápasů v podzimní části od českých týmů

2024/25 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sparta Praha –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 32 (česká liga, Liga mistrů, pohár)

2024/25 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mladá Boleslav –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 32 (česká liga, Konferenční liga, pohár)

2023/24 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Viktoria Plzeň –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 32 (česká liga, Konferenční liga, pohár)

2022/23 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Slavia Praha –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 32 (česká liga, Konferenční liga, pohár)

Postupem času se ale přísný důraz na rotaci trochu vytratil s tím, jak Lars Friis hledal lepší herní projev a nechtěl činit kompromisy. Trenérský štáb nejspíš měl více upřednostnit ligové zápasy před některými duely v Champions League. Náročný program se projevil i na zranění klíčových hráčů.

A právě ve chvíli, kdy se Sparta musela obejít bez největších hvězd, se ukázalo, nakolik stojí i náročný systém Letenských na tom, jak ho jsou schopni plnit klíčoví členové kádru. Zároveň se obnažila další záležitost, kterou Sparta v uplynulých dvou sezonách nemusela příliš řešit, protože se jí doposud takřka vyhýbala zranění díky skvělé práci týmu kondičního trenéra Cristiana Clarupa. A sice že hráči širšího kádru zatím nedorostli do bot jedniček na svých postech.

Sportovní vedení tak sympaticky vzalo kus odpovědnosti na sebe, když si jako hlavní problém identifikovalo stav kádru. A přes neuspokojivé výsledky projevilo důvěru Larsi Friisovi a stále neupravilo složení realizačního týmu.

Co tedy při skládání týmu na tuto sezonu Spartě nevyšlo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a jak se vlastně na přestupovém trhu chová? Jak se vlastně jejím posilám daří?

Seznam Zprávy učinily analýzu přestupů Sparty od léta 2022, kdy do klubu přišel Brian Priske s realizačním týmem, a Tomáš Sivok. Už předtím přitom klub podepsal Lukáše Sadílka, Jana Mejdra i Jaroslava Zeleného s jasným cílem. Zpevnit a přidat fyzickou i mentální odolnost.

Od této chvíle je možné ve Spartě vypozorovat změnu přestupové strategie: větší příklon k datové analýze a záběr na celoevropský trh. Klub se navíc nebojí za hráče vynaložit na dřívější poměry vysoké přestupové částky.

Jak ale hodnotit úspěšnost přestupů? Pomohli jsme si způsobem, jakým při svých analýzách postupují i velkokluby či renomovaný server The Athletic. Princip je vlastně velmi jednoduchý. Spočítali jsme procentuální vytížení hráčů v minutách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ti, kteří hrají, zkrátka dostávají důvěru a většinou ji splácejí, protože se na hřiště dostanou znovu.

Tato strategie samozřejmě není bez limitů. Při současné zdravotní krizi Sparty se na hřiště častěji dostanou i hráči, kteří by jinak spíš seděli na lavičce. A je jasné, že na postech brankářů či stoperů se rotuje méně než třeba na křídelních pozicích, kde je tlak na okamžitou sprintovou zátěž nejvyšší. Přesto se jedná asi o nejobjektivnější měřítko, které lze uplatnit. Při sběru dat jsme využili data z portálu Transfermarkt.

Hodnocení podle věkové struktury

Je zřejmé, jaká je cesta Sparty. Ukázaly ji už první dva úspěšné záblesky současné transferové strategie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dávid Hancko i Lukáš Haraslín. Tedy vzít hráče, který není úplný zelenáč a už se prosadil ve srovnatelné soutěži, jakou je ta česká. Dřímá v něm velký potenciál, kvůli kterému si vyzkoušel i zvučnou západní ligu, ve které se ale naplno neprosadil. Stále však má velké ambice na přestup.

Přesně takovým hráčem je třeba Veljko Birmančevič. Velmi podobnou cestu absolvovali i Preciado, Cobbaut, Vindahl, Kairinen, Kuchta, Laci nebo Jankto. Všechny spojuje taky věkový profil, Sparta je přiváděla ve věku 24–⁠⁠⁠⁠⁠⁠26 let. A jen Jakuba Jankta lze označit jako vyslovený flop. Kvůli zdravotním problémům by bylo kruté takto odepsat Garcíu či Cobbauta. Krasniqi a Preciado jsou na půli cesty. Jinak ale zbylých sedm hráčů patří mezi úspěšné přestupy.

To je taky velmi zajímavý aspekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mnohé evropské kluby rády přivádějí hráče do 23 let, které pak mohou lukrativně zpeněžit. Navíc při jejich vývoji mají relativně čas.

Pro Spartu je výdělek z přestupů příjemný bonus. Evidentně ale ráda přivádí hráče, kteří jsou připraveni bojovat o titul, jsou takřka hotoví a přicházejí těsně před svými nejlepšími roky. Což ale s sebou nese přesně ten typ risku, který se jí v současnosti vymstil. Mnozí z těchto hráčů vnímají Spartu jako přestupní stanici a ještě by se rádi poměrně rychle dostali do velkých evropských soutěží.

Průměrný věk posil Sparty a jejich vytížení v procentech

19 - Daněk 27

20 - Ševčík 5

21 - Gomez 19

22 - Kamenovič 1, Kovář 98

23 - Rrahmani 51, Solbakken 31, Tuci 22, Olatunji 38, Ross 50

24 - García 7, Kairinen 68

25 - Krasniqi 34, Birmančevič 66, Preciado 39, Vindahl 92, Kuchta 70

26 - Cobbaut 23, Laci 54, Sadílek 65, Sörensen 68, Jankto 22

27 - Mabil 17, Mejdr 32

28

29 - Zelený 63

Zdroj: Transfermarkt/Seznam Zprávy

Sparta v posledních dvou přestupových oknech nepřivedla jediného hráče, kterému ještě nebylo 23 let. Až Emmanuel Uchenna tuto bilanci přetrhl. A Sparta bude doufat, aby napravil bilanci mladíků přestupujících do klubu, která je zatím poměrně tristní. Kromě Matěje Kováře se jedná o čtyři vyložené flopy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kamenoviče, Gomeze, Ševčíka i Daňka. Ani hráči, kteří přišli ve svých třiadvaceti letech (Rrahmani, Solbakken, Tuci, Olatunji a Ross), se ve Spartě naplno neprosadili.

Je však potřeba brát věkovou strukturu posil trochu s rezervou. Sparta přivádí o něco starší hráče cíleně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mladíky má buď přímo z vlastní akademie, anebo si je stahuje z úspěšných hostování. V tomto ohledu vykvetli třeba Martin Vitík nebo Matěj Ryneš, za úspěch lze považovat i návrat Tomáše Wiesnera. Dalšími následovníky této linie mohou být Patrik Vydra či Adam Ševínský.

S áčkem by měli absolvovat přípravu i talentovaní hráči z béčka jako Radek Šiler, Roman Horák, Ondřej a Lukáš Penxové či Roman Mokrovics, je ale otázka, zdali na ně skok z béčka do seniorského týmu nebude příliš velký.

Hodnocení podle národnosti

Je to hledisko, které se u Sparty velmi silně řešilo. Ostatně i sám Tomáš Rosický před necelým rokem uvedl, že se kádr dostává na hranu poměru českých a zahraničních hráčů. V posledních dvou přestupových oknech přesto přišli výhradně hráči z ciziny.

Úspěšnost českých hráčů ve Spartě je přitom poměrně střídavá. Asi nejlépe jsou na tom Dánové díky Asgeru Sörensenovi a Peteru Vindahlovi. Ale i Mathias Ross, kterého kvůli výkonům asi nelze považovat za povedený transfer, nakonec ve Spartě odehrál víc minut, než by možná i Letenští sami chtěli.

Hodnotit hráče na základě pasu je velmi ošidné už jen kvůli tomu, že je vzorek opravdu velmi malý. Nicméně je možné shluknout příchozí sparťany do regionů. A je zajímavé, že kromě hráčů pocházejících ze Skandinávie a Balkánu se zatím ve Spartě naplno neprosadil nikdo další. Jde ale zřejmě spíš o shodu okolností. Třeba Cobbauta i Garcíu citelně přibrzdila zranění.

Vytížení hráčů v procentech podle národností

Albánie - Tuci 22, Laci 54

Austrálie - Mabil 17

Belgie - Cobbaut 23

Česko - Jankto 22, Ševčík 5, Daněk 19, Sadílek 65, Zelený 63, Mejdr 32, Kovář 98, Kuchta 70

Dánsko - Ross 50, Vindahl 92, Sörensen 68

Ekvádor - Preciado 39,

Finsko - Kairinen 68,

Gambie - Gomez 19

Kosovo - Rrahmani 51, Krasniqi 34

Nigérie - Olatunji 38,

Norsko - Solbakken 31,

Srbsko - Kamenovič 1, Birmančevič 66

Španělsko - García 7

Zdroj: Transfermarkt/Seznam Zprávy

Hodnocení podle soutěží

Když se podíváme na soutěže, ze kterých Sparta přivádí hráče, bylo by kvůli nízkému vzorku zavádějící určit jasný vzorec na úspěch. Zatím ale lze vypozorovat, že skandinávští a balkánští hráči, kteří se ve Spartě prosadili, těsně před přestupem do klubu prošli kvalitní evropskou soutěží.

Naopak přímý přestup ze skandinávské nebo balkánské ligy doposud pro Spartu až na trefu s Kaanem Kairinenem není příliš úspěšná cesta. Skok v intenzitě je pro tyto hráče stále poměrně značný, jak upozorňuje i expert a ještě nedávno sportovní ředitel Slasku Wroclaw David Balda v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

„Rumunská liga je jiná –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ méně soubojová, méně intenzivní. Stanciu byl skvělý, ale byl výjimečný. Když jsem se díval na hráče, jako jsou Tuci, Rrahmani a spol., nejsou to špatní fotbalisté, ale vidíte, že to rychlé přepnutí z ofenzivy do defenzivy tam prostě není, nemají to zažité. Rrahmani má skvělé zakončení a musí se více adaptovat. Pokud to zvládne, může to být přední zakončovatel a Spartě pomoct,“ myslí si Balda.

„Vidíte Haraslína, který jede bomby, stejně jako Birmančevič přišel z intenzivní ligy a má dobrou mentalitu. Vůbec nechci snižovat skauting Sparty, protože Tomáš i Jiří Rosický jsou profíci ve své roli. Ale vidíte, že Pešek teď hrál víc než některý z rumunských hráčů, protože plní své zadání na hřišti,“ dodává bývalý sportovní ředitel Slasku Wroclaw.

Vytížení hráčů v procentech podle soutěží, ze kterých přišli do Sparty

Anglie (III) - Kovář 98

Belgie - Preciado 39

Česko - Olatunji 38, Ševčík 5, Daněk 19, Sadílek 65, Zelený 63, Mejdr 32

Dánsko - Gomez 19

Chorvatsko - Tuci 22

Francie - Birmančevič 66, Laci 54

Itálie - Cobbaut 23, Kamenovič 1,

Německo (II) - Sörensen 68,

Nizozemsko - Vindahl 92 (naposledy ale hrál v Norimberku - Německo II)

Norsko - Solbakken 31, Kairinen 68,

Rumunsko - Rrahmani 51, Krasniqi 34

Rusko - Kuchta 70

Španělsko - Garcia 7, Mabil 17, Jankto 22

Turecko - Ross 50

Zdroj: Transfermarkt/Seznam Zprávy

Hodnocení podle formy přestupu a ceny

Tady už nám analýza přináší jasněji čitelné výsledky. Jednoznačně nejúspěšnější strategií pro Spartu bylo hostování s opcí. Tento způsob odstupňovaného transferu ze zahraničí využila u Jana Kuchty, Petera Vindahla i Veljka Birmančeviče. Ze všech tří hráčů se staly jasné opory kádru.

A to není všechno. Kdybychom do přestupové analýzy započítali i příchody Dávida Hancka a Lukáše Haraslína, kteří rovněž přišli z Itálie na hostování s opcí, měla by Sparta v tomto ohledu za poslední roky stoprocentní úspěšnost. Snad až na Mathiase Rosse, který ale i tak odehrál polovinu minutáže.

Naopak Spartě se zatím příliš nedaří dražší přestupy. Ze všech přímých transferů nad milion eur lze jako jednoznačnou trefu označit jen Kaana Kairinena. U přestupů nad dva miliony eur nenajdeme žádný vyslovený flop, ale zatím ani Krasniqiho, Solbakkena, Preciada či Rrahmaniho nelze hodnotit jako bezvýhradně úspěšné transfery. Záměrně zde nezapočítáváme přestupy, které Sparta realizovala v rámci opce na hostující hráče.

Až na příchod Matěje Kováře se neosvědčila ani čistá hostování. Na druhou stranu možná až překvapivě dobře se Spartě daří přivádět levné hráče do jednoho milionu eur. Patří sem vytěžovaní hráči z české ligy, kteří do klubu přišli v létě 2022. A zatím není zřejmé, jak se po zranění projeví Imanol García, kterého Sparta přivedla za půl milionu eur z Athleticu Bilbao.

Forma příchodu do Sparty a vytížení hráčů v procentech

Hostování - Mabil 17, Kamenovič 1, Jankto 22, Kovář 98,

Hostování s opcí - Ross 50, Birmančevič 66, Vindahl 92, Kuchta 70

Přestup zdarma - Laci 54

Přestupy do milionu eur - García 7, Olatunji 38, Sadílek 65, Zelený 63, Sörensen 68, Mejdr 32

Přestupy mezi 1-1,9 miliony eur - Tuci 22, Gomez 19, Kairinen 68, Daněk 27

Přestupy nad 2-2,9 milionu eur - Krasniqi 34, Solbakken 31, Preciado 39

Přestupy nad tři mil. eur - Rrahmani 51

Zdroj: Transfermarkt/Seznam Zprávy

Hodnocení podle postů

Absolutní trefou z pohledu Sparty je nejen za poslední dva roky počínání na trhu s brankáři. Jak Matěj Kovář, tak Peter Vindahl dotáhli Letenské k titulu a byli stěžejní součástí týmu. Dokázali se ve Spartě i v české lize velmi rychle aklimatizovat, dodali mužstvu nadstandardní rozehrávku, klid a klíčové zákroky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ byť oba měli krátkodobé výkyvy.

Nepříliš úspěšné je na druhé straně posilování v zadních řadách. Spartu v Lize mistrů srážela nedostatečná úroveň wingbeků, přitom třeba Ángelo Preciado byl klíčovým hráčem v jarní fázi Evropské ligy. Mimo Asgera Sörensena se dále nepodařilo přivést jediného stopera, který by se ve Spartě naplno prosadil.

Jako velmi úspěšné lze hodnotit i posilování na postu středního záložníka. Tři ze čtyř posil patří mezi stěžejní hráče základní sestavy. Spíš je na místě mít výhradu, že Sparta ještě měla přivést jednoho dalšího hráče do středu pole, aby byla variabilnější v přepínání mezi dvoučlennou a tříčlennou zálohou. Pátou variantou z širšího kádru je David Pavelka, který ale přesto, že takřka nebyl zraněný, prakticky vůbec nehrál a vysedával na lavičce.

Ostatně právě nedostatek variability hráčů mezi jednotlivými posty je největší slabinou současné sportovní koncepce Sparty. Při systému 3-4-3 mají hráči velmi fixně zadané úlohy, podobně se v rozestavení prezentují i mládežnické kategorie. A v tuto chvíli je na Letné málo fotbalistů, kteří jsou schopni zastat více pozic. Jsou na svých postech zkrátka nezastupitelní. A to značně nafukuje kádr a může vyvolávat jak nevyrovnanost výkonů u hráčů širšího týmu, tak i pnutí v kabině.

Nejlépe je to vidět na postu kreativních ofenzivních hráčů, zpravidla křídel. Na jednoho Veljka Birmančeviče má Spata až příliš mnoho jednoznačných flopů. Mabil, Jankto, Tuci, Ševčík ani Daněk nedosáhli třicetiprocentního herního vytížení. Byť, jak jsme si vysvětlovali hned na začátku, zrovna pozice křídel je velmi specifická a extrémně závislá na fyzickém i mentálním rozpoložení.

Posty posil Sparty a jejich vytížení v procentech

Brankáři - Kovář 98, Vindahl 92

Krajní obránci / wingbeci - Zelený 63, Mejdr 32, Preciado 39, Garcia 7

Stopeři - Sörensen 68, Cobbaut 23, Kamenovič 1, Gomez 19, Ross 50

Záložníci - Laci 54, Sadílek 65, Kairinen 68, Solbakken 31

Křídla - Mabil 17, Jankto 22, Birmančevič 66, Krasniqi 34, Tuci 22, Ševčík 5, Daněk 27

Útočníci - Kuchta 70, Olatunji 38, Rrahmani 51

Zdroj: Transfermarkt/Seznam Zprávy

Doporučované