Článek
„Gravel“, tedy štěrk, šotolina, dobývá svět kol.
Jezdí se hodně na šotolinových cestách a na strojích podobných silničním, avšak uzpůsobených pro jízdu v lehčím terénu. Víc tedy připomínají kola cyklokrosová. Po celém světě včetně České republiky nyní prožívá disciplína, která se zrodila v Americe, boom. A letošní největší světový závod 200 mil Unbound Gravel v Kansasu, dříve známý jako Dirty Kanza, ujel o víkendu vítězný Nizozemec Ivar Slik za neuvěřitelných 9 hod. 22 min. – tedy 320 km průměrnou rychlostí 34,2 kilometru za hodinu!
Kdo si myslí, že tak dlouhý závod prašnými cestami amerického Středozápadu končí v cíli propastnými rozdíly, je na omylu. Druhý Keegan Swenson ztratil na vítěze, stejně jako obhájce titulu Ian Boswell na třetím místě, pouhou 0,1 sekundy. Až mezi pátým a šestým byl rozdíl jen 8 minut.
Konkurence na takových závodech bývá obrovská a v čele se umísťují často bývalí výborní silničáři. Třetí Američan Boswell například vyhrál před časem týmovou časovku na Vueltě, byl pátý Kolem Kalifornie. Čtvrtý Laurens ten Dam byl dokonce i v první desítce na Tour de France. Mimochodem, kratší verzi 100 mil (160 km) si letos zkusil i slavný Peter Sagan a umístil se na slušném 65. místě, ani ne šest minut za vítězem.
Byl to můj letošní velký cíl. Stát se toho může tolik, potřebujete trochu štěstí. Přišel jsem sem v nejlepší kondici. Je super dokončit to ve sprintu skupiny.
„Byl to můj letošní velký cíl. Stát se toho může tolik, potřebujete trochu štěstí. Přišel jsem sem v nejlepší kondici. Je super dokončit to ve sprintu skupiny,“ řekl podle cyclingnews.com Slik po vítězství v jeho teprve třetím šotolinovém závodě roku.
Závodníci odjeli z centra Emporie v Kansasu za zatažených podmínek. Trať byla už na začátku týdne promočená silnými deštivými bouřkami, což přimělo organizátory k úpravě vzdálené jižní části.
Peloton ve střední části tratě vjel do deště a větru, ale u druhého kontrolního bodu vyšlo slunce a naštěstí aspoň trošku vysušilo některé bahnité zóny.
Kvarteto jezdců, Slik, Boswell, Swenson a Vermeulen, se oddělilo, když do cíle zbývalo méně než 57 km. Čtyři lídři spolupracovali, střídali se vpředu na několika rovinatějších úsecích polních cest a míjeli dlouhou řadu jezdců mířících do cíle kratšího závodu na 100 mil.
Peter Stetina a Rob Britton jeli společně ve stíhací jízdě s Ten Damem těsně za nimi. Asi 20 km od cíle se pak Ten Dam propracoval zpět do vedoucí skupiny.
Po devíti hodinách závodění, cestě poseté blátem a kalužemi v každém výmolu se mužské pole sešlo v posledním dlážděném úseku přes Emporia State. „Nikdy jsem nebyl tak špinavý, bylo to úžasné,“ řekl Boswell v cíli pokrytý blátem.
Dlouhé gravelové závody se jezdí podobně jako závody silniční nebo ještě spíš maratony horských kol. Často jezdci jedou v balíku, který se pak během závodu trhá. Nejinak tomu bylo i na Unbound Gravel 2022. Ale…
Australan Cameron Wurf ze silniční stáje Ineos Grenadiers, který skončil až 80., zhruba dvě hodiny za vítězem, vysvětlil pro cyclingnews.com, že gravel závody se přeci jen liší od silničních. Ačkoli dnes jezdí na čele několik závodníků, kteří přešli na gravel ze silnice, bude to podle něj čím dál těžší.
Může za to několik faktorů, domnívá se Wurf. Gravel závody jsou delší než silniční a jezdí se jinak. Dají se něčím přirovnat i k Ironmanovi. Nepracuje se tam týmově a v průběhu závodu se díky složitým podmínkám hodně brzdí a pak zrychluje. Navíc dochází k rychlé profesionalizaci této nejmladší cyklistické disciplíny, specialisté na šotolinu začínají mít velmi dobré příjmy a v závodech panuje obrovská konkurence. Jezdci si také musejí sami opravovat defekty a musejí v tom být velmi velmi zruční.
Gravel v Česku
I v Česku je gravel trendem. Cyklisté nemusejí jezdit na stále frekventovanějších silnicích. Mohou vyrazit na polní, lesní cesty a jet přitom pořád relativně rychle. „Co je to vlastně gravel? Silnička se širšími plášti. Je to hodně módní záležitost,“ říká šéfredaktor českého webu mtbs.cz Jan Němec. „Má to zastánce i odpůrce, módu, barvy, závody… Je to trochu kult. Má to punc dobrodružství, jedeš v terénu, jsi zablácený… Zajímavé je, že se gravelové prvky dostávají stále víc na silnici. Já za poslední 3 roky využívám gravel kolo víc než horské. Je to rychlé i v terénu a jezdím na tom s kamarády na výpravy. Můžeš na to navěsit brašničky s věcmi, je to praktické.“
