Esporty. Nebojte se matematiky, učte se anglicky a večer hrajte na počítači

Esporty jsou na vzestupu, ale bez herních studií, kde vznikají hry, by byly jako hokejisté bez zimních hal.

V Česku jsou herní studia na špičkové světové úrovni a dostat práci třeba herního designéra v Bohemia Interactive nebo v SCS Software zní jako sen. Není to ale tak snadné, ačkoliv česká herní studia zoufale potřebují lidi.

Data z pracovního trhu stejně jako hlasy odborníků potvrzují, že pařit celé noci na počítači z nikoho experta v oboru vývoje počítačových her neudělá. Chce to zkušenosti z práce v informačních technologiích a vzdělání v informatice.

Herní průmysl, vlastně celý IT sektor, a stejně tak i tradiční technologické firmy se potýkají s nedostatkem odborníků. Podle zakladatele Bohemia Interactive Marka Španěla se starosti herního průmyslu nijak zvlášť neliší od ostatních průmyslových odvětví. „Je to problém celého IT sektoru a vlastně všech specializovaných oborů vyžadujících technické, exaktně orientované vzdělání,“ říká muž, který stál u zrodu jednoho z vůbec nejúspěšnějších herních studií vzniklých v České republice.

S tím souhlasí i předseda Asociace českých herních vývojářů Pavel Barák: „Vývoj počítačových her potřebuje i kreativní či přímo umělecky založené pracovníky, nicméně i ti musí být zdatní ve využívání informačních technologií. Bez dobrého základu, který lze získat především na technicky zaměřených středních a následně vysokých školách, se v herním studiu prostě nechytnete.“

V průzkumu, který Asociace českých herních vývojářů provedla ve firmách zaměřených na vývoj počítačových her, uvedlo pouhých 20,4 procenta respondentů, že si prošli formálním vysokoškolským vzděláním se zaměřením na herní vývoj. Valná většina herních vývojářů získala potřebné vědomosti na internetu (67,7 %) a od svých kolegů z branže (63,7 %).

Přitom na vysokých školách v posledních letech vznikají studijní obory zaměřené přímo na tvorbu počítačových her. Od podzimu 2019 je na Fakultě informatiky Masarykovy Univerzity možné studovat obor Vývoj počítačových her, Ateliér herních médií existuje na Fakultě výtvarných umění brněnského VUT, herní obory mají i Karlova univerzita, pražské ČVUT, a dokonce i Akademie múzických umění. Podle Archivu československých her a vývojářů, který na visiongame.cz poměrně podrobně informuje o českém herním prostředí, je v současnosti v České republice na vysokých a vyšších odborných školách možné tvorbu počítačových her studovat v rámci 18 studijních programů.

Stranou nestojí ani střední školy. Příkladem budiž třeba soukromá střední škola Klíč v České Lípě. Na jaře 2024 zde půjdou poprvé k maturitě studenti oboru 3D grafika a počítačové hry.

Bohužel ale školy „neprodukují“ zdaleka tolik absolventů, kolik je aktuálně volných pozic v herních firmách. Pro představu – studium vývoje počítačových her na Katedře vizuální informatiky MUNI každý rok úspěšně ukončí pět až deset studentů. A česká herní studia v loňském roce podle citovaného průzkumu vytvořila 500 nových pracovních pozic.

Podle dat StartupJobs, pracovního portálu, na němž se tradičně potkává především (ale nejen) nabídka a poptávka práce v IT oborech, zájem o práci v herních studiích roste. V roce 2022 zde firmy inzerovaly 165 pracovních pozic, ale svoje služby, respektive zájem o práci, tu prezentovalo už 738 uchazečů o zaměstnání. „U nás na StartupJobs přitom zájemci tenhle specifický obor vlastně teprve objevují, přivádíme do něj spíš nové lidi,“ uvádí čísla do souvislostí zakladatel StartupJobs Filip Mikschik. Na pracovním trhu podle něj není zase tolik hráčů, české herní prostředí je specifická komunita, a tak jde řada lidí, kteří se do ní chtějí zapojit, v mnoha případech napřímo za herním studiem, které je zajímá. Nenabízejí se přes pracovní servery ani HR agentury.

I tato skutečnost potvrzuje, že zájem o práci v herním průmyslu nadále roste. Jestliže v roce 2021 evidoval portál StartupJobs na jednu nabídku pouze 0,9 kandidáta, poslední tři měsíce je to na jednu pracovní nabídku už 22 kandidátů.

„Ale mohl se v tom promítnout i příliv Ukrajinců, pro které je herní průmysl zajímavý třeba i proto, že nemusí umět česky. Na Ukrajině, stejně jako v Rusku nebo třeba v Bělorusku, nejsou lidé pracující v tomto odvětví o nic horší než v Česku,“ upozornil předseda Asociace českých herních vývojářů.

Zájem pracovat v herním průmyslu je jistě motivovaný i zajímavým finančním ohodnocením. „Mzdy v herním průmyslu jsou podobné jako v jiných odvětvích IT, i když obory jako webový vývoj, umělá inteligence nebo datová analýza mají pořád navrch. Podle úrovně zkušeností, schopností nebo manažerského postavení se platy v IT pohybují v širokém rozmezí od 40 do 400 tisíc měsíčně ,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup. Nejžádanější jsou podle Asociace českých herních vývojářů programátoři a grafici, v těsném závěsu za nimi jsou pak na listu hledaných pracovníků animátoři a herní designéři.

Vedle malého počtu absolventů považuje Marek Španěl za slabé místo vzdělávání na českých univerzitách i nedostatečnou provázanost studia s praxí. „Mám pocit, že český akademický svět se úplně dobře nepotkává s požadavky praxe, tedy firem působících v IT prostředí. Máme zkušenosti s lidmi, kteří takto zaměřené vzdělání získali v zemích Beneluxu. A tam je ta návaznost na komerční sféru zcela zřetelná. Provázání studia s praxí v IT firmách je zcela běžnou a nikoliv zanedbatelnou součástí toho studia,“ říká Španěl. Zdůrazňuje přitom potřebu zapojovat studenty atraktivním způsobem do práce ve fungujících společnostech, pro které je pak výzvou absolventy motivovat pro další spolupráci. Současný trend zakládání stále nových startupů, jejichž šance na delší existenci jsou většinou minimální, nevidí jako úplně šťastný.

Jiří Chmelík, odborný asistent na Katedře vizuální informatiky Masarykovy univerzity v Brně, situaci v tomto směru tak špatně nevidí a školy, přinejmenším svoji domovskou Masarykovu univerzitu, obhajuje: „Spolupracujeme s řadou větších i menších herních studií, primárně z Brna a okolí, například s Hangar 13 či Ingame Studios. Vývojáři z herních studií předávají své zkušenosti studentům v rámci zvaných přednášek a panelových diskuzí, které organizujeme. Herní studia také vypisují volné pozice pro stáže.“

Podle Pavla Baráka je dobré začít s přípravou na kariéru v herním průmyslu co nejdříve, tedy alespoň na střední škole. Čím dříve však začne student získávat skutečně ceněné předpoklady pro tento typ práce, tím méně by se měl specializovat. Nejcennější je podle Baráka získání kvalitních základů informatiky: „I na úrovni středních škol teď vznikají herní obory, což může být zčásti potřebou školy zaujmout budoucí studenty. Je to dobře, i když se pak třeba v samotné výuce zas tak moc z herního vývoje neobjevuje. Pokud se mladí s tím prostředím seznamují atraktivním způsobem, získávají vztah k informačním technologiím, učí se základy programování a dostávají kvalitní základ, na němž bude možné stavět další vzdělávání.“

Jeho slova v podstatě potvrzuje i Marek Španěl. V Bohemia Interactive prý nekladou u nových pracovníků ani tak důraz na formální vzdělání, jako spíš na to, jak se potenciální uchazeč o práci hodí do stávajícího týmu. „S ohledem na to, jak rychle se tento obor vyvíjí, nepovažuji jakoukoliv specializaci v rámci herního vývoje za nutnou. Vlastně ji vidím jako poměrně problematickou. Jako plus naopak vidím spíš vystudovanou informatiku, ale stejně tak jiný technicky orientovaný obor s akcentem na práci s počítačem,“ říká Španěl.

To, jakou důležitost získávají v našich životech informační technologie a jak rychle se společnost proměňuje, by se podle oslovených expertů mělo odrážet v obsahu učiva už na základních školách. Budou-li do učebních plánů přibývat hodiny hudební výchovy namísto matematiky, fyziky a informatiky, nebude mít problémy jen herní průmysl, který je odvětvím sice skokově rostoucím, ale v makroekonomickém kontextu pořád nevýznamným.

Česká herní studia v současnosti zaměstnávají okolo dvou a půl tisíce lidí, každý třetí pracovník je tu ale cizinec. V letech 2020 a 2021 vydělaly české společnosti podnikající v herním průmyslu bezmála čtyři miliardy korun, obrat herních studií narostl v tomto období meziročně o 33 procent. V roce 2022 se měl obrat českého herního průmyslu pohybovat okolo 7,5 miliardy korun, nová data budou k dispozici v prosinci.