Článek
Profesionální hráči počítačových her na tom s kondicí – a obecně se svým zdravím – v porovnání s běžnou populací nejsou vůbec špatně. O rizicích a možných negativních vlivech esportu na zdraví dobře vědí a snaží se jim předcházet. Takto popsal českou profesionální herní scénu výzkum, který předloni uskutečnila Fakulta tělesné výchovy a sportu UK.
„Dodržování životosprávy včetně preventivního i kompenzačního cvičení, ale třeba i užívání výživových doplňků je v případě esportových profesionálů součástí jejich práce. Povinnost starat se o své zdraví prostě mají ve smlouvě,“ poodhaluje zákulisí esportu Helena Vomáčková. Na UK FTVS je odbornou asistentkou katedry fyzioterapie a obsahem její práce je mimo jiné i zkoumání patologických stavů pohybového aparátu vznikajících v přímé souvislosti s esportem.
Důvodem k velké radosti ale výše popsané zjištění není. Statisíce mladých lidí totiž tráví hraním počítačových her i desítky hodin týdně a k opravdovému sportování je nikdo nenutí.
Zdroj: Diplomová práce Mapování pohybového diskomfortu v souvislosti s pravidelně provozovaným esportem v mladším i starším školním věku, FTVS UK, 2023, autor: Eliška Šámalová
Nezpochybňují, ale zkoumají a kultivují
Fanoušci a hráči esportových her se brzy budou počítat na miliardy. Statistiky uvádějí, že esport dnes celosvětově provozuje nebo sleduje miliarda lidí. V Česku se ke stejné vášni na začátku roku 2023 přiznalo 1,9 milionu lidí. A to jsou čísla, která si zaslouží pozornost. „Mimochodem, český esport udělal v roce 2022 obrat okolo 150 milonů korun. Jsou to hlavně peníze plynoucí z marketingových rozpočtů firem, které si kupují reklamní prostor v soutěžích, anebo sponzorují esportové týmy,“ připomíná Martin Roháček z České asociace esportu.
Esport začala už před dvěma lety brát vážně i Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Jako první veřejná vysoká škola v Česku otevřela v roce 2021 esportové oddělení. Nevychovává nové gamery, jeho posláním je především zkoumat prostředí esportu a přispívat k jeho kultivaci. Už dnes je na FTVS v rámci studia oboru management tělesné výchovy a sportu vyučován předmět úvod do esportu. A další na esport navázané předměty se chystají na podzim do nového akademického roku.
„Esport je teď v akademickém prostředí vyloženě sexy téma. Činí nás atraktivnější v očích budoucích studentů a také nám otevírá dveře k zajímavým zahraničním spolupracím,“ přiznává Zdeněk Ledvina, vedoucí esportového oddělení na FTVS. Zároveň ale zdůrazňuje, že si fakulta z esportového prostředí pouze nebere. Chce se také aktivně podílet na jeho rozvoji, a to takovým směrem, který by byl do budoucna udržitelný. A v případě FTVS také obhajitelný.
Esportové prostředí zkoumá fakulta sportu z různých pohledů, zabývá se zřejmými i méně viditelnými souvislostmi. Navázala úzkou spolupráci s Českou asociací esportu a organizuje s ní kurzy esportových trenérů. Pořádá akce, v rámci kterých atraktivní formou spojuje esport se skutečnými pohybovými aktivitami. A v pražských Vokovicích, kde FTVS dlouhá léta sídlí, na podzim otevřou esportovou učebnu. Laboratoř, dalo by se říci.
Je možné, že řada z těch, kteří na FTVS v minulosti studovali, kroutí nevěřícně hlavou. „To mohou, ale nic tím nezmění. Kdo hraje, hraje. A je evidentní, že hrát bude i nadále. My chceme zkoumat, co intenzivní hraní přináší a co vyžaduje,“ říká Helena Vomáčková. Rychlé odpovědi na tyto otázky odmítá, ze své pozice na FTVS je zvyklá věci seriózně zkoumat.
Esport je a ještě mnohem více bude zrcadlem společnosti, způsobu našeho života. Ve všech ohledech. Takoví opravdu jsme.
„Podrobili jsme velice důkladným testům čtyři hráče esportového týmu Entropiq. Absolvovali v podstatě to, co běžně absolvují vrcholoví sportovci,“ říká doktorka Vomáčková.
Shodou okolností se jednalo o čtyři zcela odlišné případy. Ve „vzorku esporťáků“ byl bývalý profesionální sportovec, který má zažitý režim, do něhož neodmyslitelně patří sport, člověk, který si potřebu zdravého životního stylu uvědomil teprve nedávno a teď hodlá cíleně pracovat na své kondici, i kluk s nadváhou, velice špatnými pohybovými i stravovacími návyky a celkově bídnou životosprávou.
„Tenhle vzorek velice věrně zobrazuje celou naši společnost,“ říká Vomáčková. Esport a přístup k němu podle ní je a ještě mnohem více bude zrcadlem společnosti. Reflektuje totiž současný rychlý a konzumní způsob života. „Zrcadlí život ve všech ohledech, zvláště ve schopnosti přijmout zodpovědnost za hodiny strávené u počítače. Takoví opravdu jsme.“
Co také přináší esport
Průšvihem špičkových esportovců nakonec nebudou ani tak křivá záda a špatné oči, jako spíš sociální deprivace. Počítačová hra není život, ale život okolo hraní je svět sám pro sebe.
Každému, kdo musí dlouho sedět u počítače, aniž by se snižovala jeho soustředěnost, prospěje, když je v dobré kondici. Stejně jako si čas na protažení těla a vyčištění hlavy musí najít špičkový manažer, nesmí tyto zásady podceňovat ani špičkoví hráči Counter Strike nebo League of Legends. I jejich práce vyžaduje maximální soustředěnost, rychlé rozhodování, obnáší opakované podstupování rizika a… dlouhé hodiny strávené u monitoru. „Dobrá fyzická kondice hráčům esportu prokazatelně přináší výhodu,“ potvrzuje Helena Vomáčková.
Zdroj: Diplomová práce Vliv esportu na pohybový aparát mužských profesionálních počítačových hráčů v ČR, FTVS UK, 2023, autor: Jan Kovářík. Na otázky odpovídalo 85 hráčů z 15 českých esportových týmů.
V této souvislosti je důležitá i správně nastavená ergonomie pracovního prostředí. „S řadou věcí jsme klukům z Entropiq zahýbali, obrazně i doslova, a výsledky se začaly brzy dostavovat. Některé jejich zvyky jsem ale změnit nedokázala, přestože z pohledu ergonomie běžného pracovního prostředí šlo o naprosto základní věci,“ říká fyzioterapeutka.
Přimět profesionálního esportového hráče, aby se na monitor díval z větší vzdálenosti, je podle ní asi stejné jako rozmlouvat sjezdaři, aby se na lyžích skládal do vajíčka.
Esporťák nepije
Esport je světem sám pro sebe. Profesionálové mají hodně nabitý a v čase přesně rozvržený program. Volno mají většinou jeden den v týdnu. „Otázka je, co v ten den dělají,“ říká Helena Vomáčková.
Není psycholožka, ale po několikatýdenní intenzivní práci s profesionálními hráči se nemůže ubránit pocitu, že jsou velmi často až příliš hluboko ponoření do svého světa. Do velmi specifického prostředí. „To se musí projevit třeba ve schopnosti navazovat nové vztahy. Ty jejich sociální vazby jsou hodně omezené,“ upozorňuje.
Zdroj: Diplomová práce Vliv esportu na pohybový aparát mužských profesionálních počítačových hráčů v ČR, FTVS UK, 2023, autor: Jan Kovářík. Na otázky odpovídalo 85 hráčů z 15 českých esportových týmů.
Na pivo ti, kteří hrají na špičkové úrovni, moc nechodí. Jistě i s ohledem na smlouvou popsané povinnosti profesionála. Jenomže pivo je ve společnosti – ať si to chceme přiznat, nebo ne – docela významným socializačním prvkem. Esporťák ale „frčí“ spíš na kofeinu, nikotinu nebo cukru. „To není moc zábavné a zdravé už vůbec ne,“ potvrzuje Vomáčková.
Průšvihem špičkových esportovců tedy nakonec nebudou ani tak křivá záda a špatné oči, jako spíš sociální deprivace. Počítačová hra totiž není život. A život okolo hraní je svět sám pro sebe.
Zdroj: Diplomová práce Vliv esportu na pohybový aparát mužských profesionálních počítačových hráčů v ČR, FTVS UK, 2023, autor: Jan Kovářík. Na otázky odpovídalo 85 hráčů z 15 českých esportových týmů.
