Čtyři týdny Alexandra Ovečkina a dalších. Putinova armáda mezi sportovci

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Putin vede proti Ukrajině už téměř měsíc válku. Ruské reprezentační výběry mají až na absolutní výjimky od mezinárodních federací zákaz startů, ale například v tenisu nebo v hokejové NHL pokračují a vystupují pod neutrální vlajkou.

Ti, kteří otevřeně vystupují proti okupaci Ukrajiny, jsou v naprosté menšině.

Nejpřísnější ze všech je mistr světa v šachu Garry Kasparov. Rus ázerbájdžánského původu však už dávno není aktivním sportovcem. Aktivista za lidská práva, vyzval v rozhovoru pro Reuters světové mocnosti, aby přijaly tvrdší vojenskou a ekonomickou strategii proti Putinovi a dokonce zavedly bezletovou zónu nad Ukrajinou. „Rusko by mělo být vrženo zpět do doby kamenné, aby ropný a plynárenský průmysl i jakákoli další citlivá odvětví, která jsou životně důležitá pro přežití režimu, nemohla fungovat bez západní technologické podpory,“ řekl.

Kasparov, který se už roky netají odporem k Putinovi, však žije od roku 2013 v New Yorku, má zároveň chorvatské občanství a od Ruska je prakticky odstřižen.

Další skupinou jsou ti, kdo se aspoň jednoznačně ozvali proti válce – například ruští tenisté Medveděv, Rubljov nebo Pavljučenkovová, biatlonistka Kuklinová či cyklista Sivakov. Ti sice neodsuzují přímo Putina, ale dali jednoznačně najevo odpor vůči válečnému tažení. Například mistryně Evropy v biatlonu Larisa Kuklinová napsala na svůj instagram: „Co se to děje? Zastavte, žijeme ve 21. století.“ Tenista Daniil Medvěděv krátce poté, co vystřídal Novaka Djokoviče na čele žebříčku ATP, prohlásil, že je jednoznačně pro mír. A jeho ruský tenisový kolega Andrej Rubljov, 7. na žebříčku, dal na instagram post, jak píše na kameru: „Žádnou válku, prosím.“

Už to je možné považovat za odvážné postoje, které se nebudou Putinovu režimu zamlouvat. Všimněte si ale, že tito nejhlasitější „kritici“ až na výjimky vydělávají velké peníze, žijí v zahraničí, jsou tedy na své zemi aspoň částečně nezávislí. A pořád jsou v řadě stovek špičkových ruských sportovců jen výjimkami.

Velká většina se evidentně nechce k celé věci vyjadřovat. Když jsou osloveni, dávají najevo rozladění. Je to jak přes kopírák. Téměř všichni opakují naučenou mantru o tom, že nechtějí míchat sport s politikou. Třeba slovenská biatlonistka ruského původu Anastazie Kuzminová, trojnásobná olympijská vítězka, nejprve řekla, že je sportovkyní a nemyslí si, že je její povinností vyjadřovat se k politickým tématům. Pak aspoň dodala, že myslí na všechny, jež trpí současnou tragédií, která se prý neměla stát.

„Nechci míchat sport s politikou“ je myšlenka, kterou zjevně nemají ruští sportovci ze své hlavy a jen opakují to, co jim někdo doporučil nebo nařídil. Proč? Protože v Rusku se sport s politikou míchají běžně a programově a soudný člověk to nemůže popřít. Je zcela okaté a každému naprosto zřejmé, že sport je pro Rusko jasným politickým nástrojem. Stačí malý pohled do minulosti.

V srpnu 2008 Rusko napadlo sousední Gruzii ve stejný den, kdy byl Putin v Pekingu na zahajovacím ceremoniálu letních olympijských her. V roce 2014 se ruské jednotky začaly přesouvat na Krym v poslední den zimních her a krize v tomto regionu eskalovala na pozadí zimní paralympiády v Soči. Teď zahájil ruský vůdce ofenzivu vůči Ukrajině ještě v době, kdy mělo platit tzv. olympijské příměří.

Někteří ruští sportovci a jejich svazy se cítí ukřivděni, jsou rozhořčeni a přecházejí do protiútoku – hrozí mezinárodními arbitrážemi. Například ruský biatlonový svaz rozhodnutí o vyloučení ze soutěží označil za přímou diskriminaci s tím, že bude bránit práva ruských biatlonistů u soudu. Podobně třeba ruský pilot Formule 1 Nikita Mazepin.

A konečně jsou takoví, kteří velmi pravděpodobně navzdory všemu co se děje, co asi viděli i v televizi, dál stojí za Putinem i jeho politikou. Kdyby se totiž jen ruského vůdce báli, vystupovali by jinak. Například bývalý ruský lyžař a bronzový medailista ze zimních olympijských her ze Soči 2014 Ilja Černousov teď na sociálních sítích sdílel rozesmátou fotografii s Putinem. Popisek by mohl někdo označit za trochu nechutný: „Za sport. Za mír.“

Současný špičkový ruský běžec Alexandr Bolšunov se také nechal vyfotit s medailemi z Pekingu vedle ruského vůdce. Na sociální sítě přidal dokonce fotku s kombinézou s nápisem CCCP 1980. Náhoda, nevinný vtípek? Nebo šlo o narážku na ruské plány obnovit hranice Ruska v intencích někdejšího Sovětského svazu?

Bolšunov evidentně nemá ze své země žádné špatné pocity. Naopak, on se považuje za oběť. „Jsme naštvaní, velmi naštvaní… nelíbí se nám, že je s námi takto zacházeno. Teď jsme ale zpátky v Rusku, kde máme mnoho fanoušků a velkou podporu,“ uvedl Bolšunov na TikToku.

Ono „nelíbí se nám, že je s námi takto zacházeno“ je možná klíčem k pochopení mnoha ruských sportovců. Vůbec si nepřipouštějí, že by se dělo něco špatně.

Postoj Rusů vyvolává někdy problémy přímo na sportovních kolbištích. Vznikají až bizarní situace. Ruský reprezentant v severské kombinaci Vjačeslav Barkov například na otázku norské televizní stanice NRK po závodě v Lahti řekl, že o žádné válce na Ukrajině neví. „Probíhá tam záchranná operace,“ odpověděl přesně v intencích státní ruské propagandy. Vtip je ale v tom, že Barkov se běžně pohybuje v zahraničí, může se dívat na televizi a mít pohled i z druhé strany.

Ukrajinci, kterých se to týká nejvíc, jsou znechuceni. Tenistka Marta Kosťuková vyjádřila velké zklamání, že za ní žádný ruský tenista dosud nepřišel a neřekl, že válku nepodporuje. „Nikdo se nám neomluvil,“ prohlásila. „Je to šokující, nechápu, proč se Rusové tak chovají. Nesouhlasím s tím, aby pokračovali v soutěžení,“ prohlásila a navrhla, aby sankce padly i na ruské tenisty Medveděva, Rubljova a další.

Překvapivě smířlivý názor vyslovila Martina Navrátilová, která sama zažila okupaci Československa v roce 1968 a nakonec kvůli ní i emigrovala. Přestože vyjádřila postoji Kosťukové pochopení, odmítla, že by se na ruské sportovce měl vyvíjet tlak, aby proti Putinovi vystupovali hlasitěji. V rozhovoru pro The New York Times připomněla, že mají rodiny a mohou dostat za to, že mluví o válce, dokonce až 15 let vězení. Může za tím být fakt, že Martina má za manželku poslední Miss Sovětského svazu Julii Lemigovou a dívá se proto na ruské sportovce shovívavěji? Nebo si vzpomněla, jak těžké bylo kdysi její rozhodnutí postavit se proti režimu?

Jiní upozorňují na fakt, že válka proti Ukrajině už došla tak daleko, že vylučuje jakékoli kompromisy. „My tady pořád žijeme, jako že se nic neděje, ale ono se děje. Tam umírají lidé… vyhrožuje se jadernými zbraněmi. Vnímám to jako největší krizi od druhé světové války…Ta věc je velmi vážná a prostě tam může dojít ještě k takové eskalaci, jakou si nikdo neumí ani představit,“ řekl v rozhovoru pro irozhlas.cz šéf České unie sportu Miroslav Jansta.

Členové Síně slávy NHL Wayne Gretzky a Dominik Hašek vyzvali k vyloučení ruských hráčů ze zápasů nejslavnější ligy světa. Hašek požadoval na twitteru, aby NHL odstranila ruské hráče ze svých soupisek. „NHL musí okamžitě pozastavit smlouvy všem ruským hráčům!“ Evidentně tím mířil na dalšího slavného ruského sportovce a téměř globální celebritu Alexandra Ovečkina. Brilantní útočník se nikdy netajil přátelstvím s Putinem, podporoval ruského vůdce ve volbách a na instagramu má stále jeho fotku. Nakonec aspoň zmírnil dojem prohlášením pro novináře: „Jsem Rus, Putin je můj prezident, ale už žádnou válku prosím… Nechci vidět nikoho zraněného nebo zabitého.“

Ovečkin po pravdě nemá moc důvodů se bát. Jeho podpora režimu těžko vychází ze strachu. Ruský hokejista, ač dlouhodobě hraje a žije v USA, kde pobírá americké peníze, se prostě rozhodl, že bude stát na straně Putina a demonstrovat svůj vztah k domovině.

Mnohé světové sportovní hvězdy však začínají chápat, že nevyhnutelně slouží jako vyslanci svých národů. „Každý sportovec reprezentuje nejen sebe a svůj klub, ale také svou zemi a její hodnoty a činy,“ napsal na twitteru Hašek. Umožnění ruským sportovcům účastnit se sportu může posunout obraz, který chce Putin promítnout do světa. To vše za situace, kdy ruští vojáci útočí na ukrajinské civilisty.

Z politického hlediska je odstranění Ruska z mezinárodních sportů součástí širší strategie izolace země od mezinárodních financí, obchodu a cestování. A brání to Putinovi použít jeden z jeho nejúčinnějších nástrojů.

„Je to bohužel extrémní situace, která si žádá extrémní řešení,“ vysvětluje šéf českého biatlonu Jiří Hamza. Ruští sportovci jsou součásti propagandy. Je mi jich líto, sami jejich sportovní šéfové jsou pod tlakem. Je to strašně tvrdé, ale nemyslím si, že by tu teď měli běhat sportovci s ruskou vlajkou na hrudi. Nepustil bych je v žádném sportu. Mají dostatek informací, aby věděli co se děje. Nejde jen tak přehlídnout, co se stalo," uzavírá Hamza.