Článek
„Teď nám zrovna chybí kategorie špičkových atletů mezi 25–30 lety. V současné době čekáme na mladé, kteří by měli současnou generaci nahradit. Často je to i náhoda, jakmile se objeví jeden, tak motivuje a strhává další,“ popisuje situaci české atletiky šéftrenér reprezentace Pavel Sluka. „Právě Doubek je jedním z výrazných tipů do budoucna. Ale je tam i Malíková, Vondrová, Švábíková… Skupina mladých nadějných atletů a já věřím, že někdo z nich bude výjimečný,“ doplňuje.
Jestli je atletika královnou sportů, pak desetiboj je královnou atletiky. Tahle nesmírně náročná disciplína se přitom v Česku pyšní velmi úspěšnou minulostí. Málokterá země světa nasbírala v desetiboji tolik velkých medailí a rekordů. Od olympiády v Barceloně 1992, kde nečekaně vyhrál Robert Změlík, jsme se drželi na absolutním výsluní díky dalším dvěma borcům Tomáši Dvořákovi a Romanu Šebrlemu až do roku 2007. Teď jim možná roste následovník – nebývalý univerzál František Doubek.
Sportovní talent roku
Seznam Zprávy představují sportovní talenty roku.
Seznam Zprávy hledají největší sportovní naděje České republiky. Sledujte sérii Sportovní talent roku. Spolu s experty vám představujeme devět extrémně nadaných sportovců, kteří vynikají v tenisu, florbalu, biatlonu, veslování, ledním hokeji, MMA, cyklistice, fotbale a atletice.
20letý mladík s výraznou muskulaturou přivezl loni zlato z mistrovství světa juniorů v keňském Nairobi. A k tomu nový český juniorský rekord 8 169 bodů, šestý nejlepší juniorský výkon planety. Už má za sebou ale i 4. místo na evropské olympiádě v ázerbájdžánském Baku 2019 a loni byl v ČR vyhlášen Juniorem roku.
„Je silný v tom, že umí vše. Jeho soupeři v Nairobi čekali, kde má slabinu, ale ona žádná nepřicházela. Je to univerzální vícebojař,“ říká jeho trenér Miroslav Rucký, který býval sám kvalitním desetibojařem v době Roberta Změlíka.
Desetibojař František Doubek.
Letos čeká Doubka zcela zásadní období. Přechází do mužské kategorie, bude maturovat a dělat přijímací zkoušky na pražské FTVS. Přejde ze sportovního gymnázia v Jilemnici do jednoho ze středisek v Praze. Prvním vrcholem sezony pro něj bude prestižní desetiboj v rakouském Götzisu koncem května, kde bude světová špička. A pak možná mistrovství Evropy dospělých.
Mezitím ale na sobě musí dál pracovat, protože od zlata v juniorech je k velkým medailím v dospělých ještě pořádný kus cesty. „Vychovat atletický talent je dnes nesmírně těžké. Výkonnost šla hodně nahoru a dospělá atletika je na hraně lidských možností. Na vrcholové úrovni je neustálý boj s výdrží organismu. Kdo chce vytvořit špičkový výkon, balancuje vlastně na hraně zranění. Sám o sobě být talentem nestačí. Musí se k němu přidat píle, síla a touha dosáhnout maximálních úspěchů,“ říká Sluka.
Pavel Sluka
Pavel Sluka.
Konzultantem pro atletiku byl Seznam Zprávám Pavel Sluka, od loňského roku šéftrenér české atletiky. Sluka byl u postupu českého týmu zpět do Superligy mistrovství Evropy družstev v rumunské Kluži a nechyběl ani na olympijských hrách v Tokiu, kde byl součástí vedení týmu. „Vykonávat pozici šéftrenéra je pro mě výzvou. Hlavním úkolem bude hledat cesty k tomu, abychom dokázali výsledkově držet krok s evropskou i světovou atletikou, která se v posledních letech rychle vyvíjí,“ uvedl.
Pavel Sluka vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a do roku 1990 byl vrcholovým sportovcem, když se věnoval hlavně skoku o tyči. V tom se stal mistrem České republiky v hale i pod otevřeným nebem a byl například i finalistou juniorského mistrovství Evropy. Následně se věnoval trenérské činnosti. Mezi jeho významné svěřenkyně patřily například tyčkařka Šárka Mládková nebo dálkařka Lucie Komrsková.
František Doubek musí dál pracovat na zvýšení rychlosti, to je nejdůležitější věc. „Začínal jako žák na 100 m časem 12,24 sekundy, teď už má 10,90 sekundy. My desetibojaři říkáme, že rychlost je převlečená síla. Rychlost pomůže skoku do dálky, ale i kouli a dalším disciplínám,“ vysvětluje trenér Rucký. „A pracujeme i na technice běhu. Čím méně kroků ve sprintech, tím jste rychlejší. Snažíme se trochu kopírovat styl amerického sprintera Christiana Colemana,“ dodává.
Z Prahy do Podkrkonoší. A k desetiboji
František se narodil v Praze, ale rodina se brzy přesunula do Krkonoš do Staré Paky. Začínal jako spousta kluků jeho věku. „Odmalička jsem hrál fotbal a stolní tenis. K atletice jsem přišel v 15 letech a nejdřív zkoušel oštěp.“
Na sportovním gymnáziu pak potkal trenéra Ruckého a pustili se do desetiboje. Trénink je nesmírně náročný, protože při něm neustále musí točit deset disciplín. S trenérem se vždy radí, co bude druhý den. Hlavně musí hodně běhat. Když jsme spolu mluvili, věděl, že po překážkách a disku přijdou druhý den sprinty a pak bude mít volno, protože i odpočinek je důležitý. Občas musí zařadit také samostatný trénink na vytrvalost. A největším logistickým problémem je tyčka, pro niž není v Jilemnici doskočiště. Proto ji jezdí trénovat alespoň jednou dvakrát týdně do Turnova nebo do Prahy. A má na ni také speciálního trenéra Bolka Pateru, jednoho z nejúspěšnějších tyčkařských koučů naší atletické historie.
Zejména pro desetibojaře je vztahová alchymie s trenérem nesmírně důležitá. A Doubek s Ruckým ji zjevně mají. „Jsme i dobří kamarádi,“ říká mladík. I proto asi nakonec po vítězství v Nairobi odmítl nabídky agentů jít studovat a trénovat do Ameriky.
Desetibojař František Doubek (uprostřed) se v Nairobi stal juniorským mistrem světa.
Klíčkem k úspěchu bude tyčka
„Nejvíc teď potřebuji skákat o tyči. Mám skočeno 480 cm, ale chci se dostat aspoň na 530 cm. Dříve to tak nebylo, ale dnes když nemáte 530 cm, přicházíte o hodně bodů,“ vysvětluje své záměry František Doubek.
Moc času mu nezbývá, ale rád hraje i basket, cvičí, chodí na masáže a do sauny. Z jídla si moc nevybírá. Ale tak měsíc před důležitými závody se snaží jíst zdravě, maximálně regenerovat, chodit brzy spát a dodržovat životosprávu.
Radost mu dělá muzika, poslouchá od všeho něco, ale hlavně americký rap. „Nedokážu si představit, že bych jel do školy autem a neměl puštěnou muziku,“ říká.
A jaký je? „Zapálený, nechce končit, desetiboj miluje a chce být nejlepší. Fajnový kluk, společenský, všude zapadne, veselá kopa,“ uzavírá trenér Rucký.
