Český supertalent má před sebou maturitu a už oslnil kolébku florbalu

Florbal je fenomén. Absolutně ve Skandinávii, ale už také v Česku. Během třiceti let se ze zábavy pro pár vysokoškoláků proměnil ve sport, který vyprodává sportovní haly. Nejlepší hráči jsou profesionály, zvažují nabídky na zahraniční angažmá ve Švýcarsku nebo ve Skandinávii. „Kdo chce výkonnostně až na vrchol, musí do Švédska,“ říká nejtalentovanější český hráč Filip Forman.

Florbalovou velmocí je Skandinávie, ovšem stále silnější pozici si na mezinárodní scéně získává také Česká republika. Bezpochyby díky kvalitní práci s mládeží.

„Jako v každém kolektivním sportu je i pro mladé florbalisty nesmírně důležitý jejich mateřský oddíl, kde tráví většinu času, který svému sportu věnují. Svaz se tedy maximálně snaží podporovat práci s mládeží právě v samotných oddílech, to je klíčové,“ vysvětluje Filip Šuman, bývalý prezident Českého florbalu. Kvalitní prací s mládeží jsou známé především Sparta Praha, Tatran Střešovice, pražští Bohemians nebo Vítkovice. Pro budoucí výsledky na mezinárodním poli je podle Šumana velice důležitá maximální šíře základny.

První výběry talentů v žákovských kategoriích v tuzemsku probíhají na krajské úrovni. Výjimečnou událostí je pak pro nadějné české florbalisty zejména Olympiáda dětí a mládeže. Reprezentují zde „pouze“ svůj kraj, ale jak říká Filip Šuman, je to olympiáda se vším všudy. Reprezentace.

Reprezentovat Českou republiku na mezinárodní úrovni ale mohou florbalisté nejdříve v šestnácti letech, v té době se začínají utkávat se svými soupeři ze zahraničí. Vyvrcholením soutěží mládežnických výběrů je pak juniorské mistrovství světa. Na něm si čeští junioři v posledních letech získávají zasloužený respekt soupeřů, v letech 2019 a 2021 domů přivezli zlaté medaile.

Nejednomu z českých juniorů už se možná hlavou honí atraktivní zahraniční angažmá. Z ekonomického pohledu je v současnosti asi nejzajímavější Švýcarsko, nejlepší florbal se ale jednoznačně hraje ve Švédsku. Tam chtějí hrát ti nejlepší, což by určitě potvrdila i kapitánka české reprezentace Eliška Krupnová, v současnosti hájící barvy švédského Pixbo. Krupnová byla v roce 2020 vyhlášena nejlepší florbalistkou světa a bezpochyby je vzorem pro celou řadu nadějných českých florbalistů, kterým už se skvěle daří na české scéně. Mezi ně podle Filipa Šumana patří Vanesa Keprtová, Filip Langr nebo Matěj Havlas, zářivá budoucnost a dosažení těch úplně nejvyšších met je ale předpovídáno především Filipu Formanovi.

Filip Forman (19) se dal na florbal v devíti letech, protože florbal hráli jeho starší bratr Mikuláš i bratranec Martin. Začal samozřejmě ve škole. Zkoušel fotbal i hokej, ale k florbalu ho, kromě rodiny, přitáhla dobrá parta a kamarádské prostředí. „A šlo mi to, tak to samozřejmě člověka hned víc baví,“ vzpomíná.

Jeho předností jsou extrémně šikovné ruce, obratnost, ale také výjimečný přehled ve hře. I přes superlativy, které jsou mu často přisuzovány, ale zůstává týmovým hráčem. A to je ve florbale nesmírně důležité. „Pokud se má dosáhnout úspěchu, člověk se musí podřídit a plnit svoji roli v týmu. A ta může být různá.“ O tom, že se to Filipu Fromanovi daří, svědčí dva tituly světového šampiona, které jako klíčová osobnost týmu dvakrát po sobě vybojoval s juniory, a snad ještě více bronz z loňského mistrovství světa dospělých. „Hrál jsem v základu, prakticky jsem neseděl, to je pro mě obrovské ocenění,“ říká o průběhu světového šampionátu ve Finsku.

Filip Forman je ale výjimečný hráč, a proto sbírá i individuální ocenění. Přes svůj mladý věk letos vyhrál kanadské bodování nejvyšší české soutěže (jako nejmladší hráč v historii) a když v době, kdy se v Česku kvůli covidu nehrálo, odešel na zkušenou do Švédska, svými výkony kolébku florbalu okamžitě nadchl. Když ve šlágru švédské ligy za FCB Kalmarsund čtyřikrát skóroval, florbalové nebe mu leželo u nohou.

Už si mohl vybírat, který tým nejkvalitnější světové ligy posílí, Filip se ale vrátil do Bohemky. S pražským týmem je zatím spojená celá jeho florbalová kariéra a přinejmenším další rok to tak zůstane. A dál? „Asi Švédsko, nebo Finsko. Ale nejdřív maturita,“ říká.

Kdo chce být hráčem absolutní světové špičky, musí florbalu podřídit naprostou většinu času. Hráči těch nejlepších týmů trénují denně a pokud pracují, většinou pro svůj florbalový oddíl. Třeba trénují. Filip Forman tohle ví, v následujících letech se i on chce florbalu věnovat naplno, pravděpodobně v zahraničí. Zároveň si ale uvědomuje úskalí, které z toho jednoznačně plyne.

Florbal, i když bude třeba nejlepším hráčem světa, ho do budoucna finančně nezajistí. „Tohle je bolestí florbalu v Česku, ale možná i jinde ve světě. Jak člověk stárne, mění se mu hodnoty a priority. V pětadvaceti většinou prostě musí do práce, vydělávat. Anebo se na to aspoň systematicky připravovat. A skloubit to s vrcholovým sportem už potom není jednoduché,“ vysvětluje. Studuje stavební průmyslovku a přestože chce hrát florbal na té absolutně nejvyšší úrovni, vzdělání na vedlejší kolej rozhodně nestaví. „Čeká mě rozhodování… Ideální by bylo zvládnout oboje, zahraniční angažmá i vysokou školu, ale na to úplně každý nemá.“

Jak vidno, florbal není hokej. To pro ty, kdo s úšklebkem říkají, že florbal hrají ti, co chtěli být hokejisty, ale nenaučili se bruslit. Florbalista myslí jinak. Touhu, stát se ve svém oboru špičkou, ale sdílejí. Filip Forman už je špičkovým českým hráčem a půjde-li všechno podle předpokladů, jimž dává sám Filip velmi reálné obrysy, brzy bude světovou extratřídou. „Do pěti let, až Švédsku odejde současná generace hráčů, bychom s českou reprezentací měli sahat po titulu. Máme na to,“ říká. Cíle má vysoké, ale zcela reálné. „Na klubové úrovni bych chtěl vyhrát švédskou ligu.“