Je jí 14 let a už předvádí nevídané výkony. Česku roste nová šampionka

„Ještě se může stát hodně věcí, ale pokud vše půjde tak, jak má, má před sebou zajímavou budoucnost. Vedle nesporného talentu jí totiž nechybí ani to správné myšlení a vlastně přístup ke sportu jako takovému. Má všechny předpoklady stát se velkou hráčkou,“ prozradil o Amélii Maixnerové Oskar Martínez, španělský trenér české badmintonové reprezentace. Pracuje s výrazně staršími hráči, přesto o Amélii dobře ví a označil ji za největší naději českého badmintonu. „Jsou tu třeba Marek Čepela, Kryštof Coufal anebo Lucie Krulová, to jsou všechno mladí a už dnes kvalitní hráči. Když ale hledáte největší potenciál, pak říkám Amélie Maixnerová.“

Zatím hraje singly, čtyřhru i mixy, ale později se bude muset rozhodnout, které z disciplín se bude věnovat nejvíce. V badmintonu není obvyklé, aby hráči na špičkové úrovni hráli více disciplín. „Ami se úplně nejlépe ukazuje v singlech. Ale může se to ještě změnit,“ připouští Tomáš Krajča. Amélii trénuje od malička v SK Prosek Praha a dnes je i jejím osobním trenérem. Dosavadní úspěchy mladičké hráčky jsou tedy do značné míry i jeho vizitkou.

Před rokem získala Maixnerová na Ibize na Mistrovství Evropy hráčů do 15 let senzačně bronzovou medaili. I po návratu z Mistrovství Evropy U17, které se hrálo letos v srpnu, byl trenér s hrou své svěřenkyně spokojený. V singlech sice vypadla už ve druhém kole, ale skončila na raketě Dánky Pedersenové, která je ve své věkové kategorii absolutní evropskou špičkou. „Ami měla trochu smůlu na los, ale předvedla kvalitní výkon. Znovu připomínám, že se utkala s o dva roky staršími hráčkami,“ připomíná Krajča. V týmové soutěži ale Maixnerová opět dosáhla na bronzovou medaili.

Krajča svoji svěřenkyni odmala vede k využívání nezvykle široké škály herních úderů a k pestrosti hry. I to z ní, mimo jiné, činí výjimečnou hráčku. Krajča ale zmiňuje také mentální kvality své svěřenkyně. V první řadě je velmi učenlivá. „Je inteligentní a extrémně rychle přenáší nabyté poznatky, respektive to, co po ní jako trenér chci, do herní praxe. Je schopná měnit taktiku během zápasu, umí se přizpůsobit vývoji utkání a reagovat na jeho vývoj,“ pochvaluje si trenér. V neposlední řadě je psychicky odolná, umí se soustředit a zvládat emoce. „Ony pak samozřejmě vyplavou, což je v pořádku. Ale při hře je vždy maximálně soustředěná, umí se ovládat,“ říká Krajča.

Amélie Maixnerová je z badmintonové rodiny. Badminton hrál na vrcholové úrovni její otec Tomáš Maixner, skvěle hraje její teprve dvanáctiletá sestra Agáta a hrála také sestřenice Eliška. Vyrůstá v SK Prosek Praha, kde má skvělé zázemí, díky svým výsledkům už je ale členkou Sportovního centra mládeže a o její přípravu se tak čím dál více stará Český badmintonový svaz. Přestože jí v prosinci bude teprve patnáct, do české špičky už patří v kategorii do 19 let a za Prosek bude od příštího roku hrát první ligu (druhá nejvyšší soutěž) za tým dospělých.

Kdo má badminton zařazený jako plážovou kratochvíli, případně způsob, jak rozhýbat babičku na chalupě, bude asi z následujících řádků dost překvapen. Badminton je po fotbale druhým nejrozšířenějším sportem na planetě, po celém světě se mu věnuje přes 230 milionů registrovaných hráčů. A pokud ani toto nestačí k opuštění představy o badmintonu jako víkendové taškařici, vezměte na vědomí, že Indická badmintonistka Pusarla Venkata Sindhu byla vloni podle Forbesu dvanáctou nejlépe vydělávající sportovkyní světa s ročním příjmem přesahujícím sedm milionů amerických dolarů.

Badmintonovými velmocemi jsou Čína, Malajsie, Jižní Korea, Japonsko a třeba v Indonésii jsou nejlepší badmintonisté sportovními a vlastně i společenskými celebritami se vším, co k tomu patří. Pravdou je, že ještě pořád existuje poměrně velký rozdíl v tom, jak je badminton vnímán v Asii a jak ve zbytku světa. Ale také v Evropě si toto více jak tisíc let staré sportovní odvětví získává zejména v posledních letech velikou popularitu. Mimochodem dnešní název mu dali Angličané, kteří pinkání opeřeným míčkem, jež vídali v daleké Indii, propadali v sídle zvaném Badminton House.

V České republice letí popularita badmintonu prudce nahoru. Samozřejmě především na rekreační úrovni, kryté badmintonové kurty jsou dnes v odpoledních a večerních hodinách většinou beznadějně obsazené. To je ale slibným předpokladem toho, aby sport rostl také na úrovni soutěžní. A to se podle Oskara Martíneze v Česku rozhodně děje. „Badminton nejde co do velikosti hráčské základny porovnávat s tradičně oblíbenými sporty, kterými jsou v Česku hlavně fotbal a hokej. Ve Španělsku je to velice podobné, namísto hokeje zase máme tenis. I proto si úspěchy českých badmintonistů na mezinárodní scéně zaslouží pozornost. V Evropě už Česko určitě patří nad průměr a určitě je tady potenciál k dalším a ještě větším úspěchům,“ zamýšlí se Martínez.

Jakkoliv má badminton své prestižní klubové soutěže a samozřejmě se hrají evropské a světové šampionáty, pro badmintonisty všude na světě je vrcholem jejich sportovní kariéry účast a pro ty nejlepší i úspěch na olympijských hrách. Badminton se pod olympijskými kruhy hraje od roku 1992 (olympiáda v Barceloně) a Česká republika většinou nechybí. I to je potvrzením, že má český badminton i v mezinárodním měřítku nesporné kvality. Na olympiádě chceme vidět i Amélii Maixnerovou a budou-li její herní kvality nadále růst dosavadním tempem, nemuselo by se jednat pouze o účast. Amélie bude šlapat těm nejlepším badmintonistům světa na paty.