Článek
Kdo vlastně je tenhle 30letý chlapík, který v zápase proti Izraeli pražské skupiny ME dokázal malý zázrak a vrátil český tým do hry? Za situace, kdy se potýkal se zraněným kotníkem a v předchozích zápasech byl polovinou sebe sama?
Na basketbalistu středně vysoký Satoranský (2,01 cm) má za sebou z českého pohledu úžasnou kariéru. Není to samozřejmě Luka Dončič ani LeBron James. Kvalitní rozehrávač byl draftován týmem Washington Wizards, a stal se tak čtvrtým Čechem v NBA v historii po Jiřím Zídkovi, Jiřím Welschovi a Janu Veselém. V roce 2019 se stal dokonce nejlépe placeným českým sportovcem, když s klubem Chicago Bulls podepsal tříletou smlouvu. Ta mu zaručila průměrný roční příjem 10 milionů dolarů (224 milionů korun).
Do míče začínal bušit na asfaltu školního areálu na pražské Floře. A o víkendech se trefoval do koše přidělaného na stodolu u babičky v Davli. Představoval si, jak hází další a další trojky a drtí slavné soupeře. Pak viděl americký dream team na olympiádě v Sydney 2000. O jeho osudu bylo rozhodnuto.
S vrcholovým basketbalem začal v roce 2007 v USK Praha. V šestnácti se jako nejmladší reprezentant v historii země převlékal v londýnské O2 areně před zápasem s domácí Anglií. Vyprávěl o tom pro bezfrazi.cz. Když nastoupil, v publiku to zahučelo. Myslel si kdovíco, ale pak mu řekli, že si navlékl dres obráceně, s číslem a se jménem dopředu. Málem se propadl hanbou.
Už za dva roky ale podepsal za španělskou CB Sevillu, kde nakonec odehrál pět úspěšných sezon. A do Španělska se zamiloval.
V červenci 2014 měl v kapse dvouletou smlouvu s FC Barcelona, aby v červenci 2016 vstoupil do nejlepší soutěže světa NBA. Podepsal smlouvu s Washington Wizards a hrál s nimi až do roku 2019. V lednu 2019 zaznamenal svůj první triple-double v kariéře s 18 body, 12 doskoky a 10 asistencemi při výhře 113:106 nad Milwaukee Bucks.
Jenže za půl roku byl vyměněn do Chicago Bulls a o dva roky později do New Orleans Pelicans, kde odehrál sezonu 2021–2022. Ani to ještě nebyl přestupový konec. Naopak přišly dost těžké chvíle. Satoranského získali Portland Trail Blazers, aby byl o pouhý den později znovu vyměněn, tentokrát do San Antonia Spurs. Za ně odehrál jeden zápas, načež se vrátil do Washington Wizards, kde letos odehrál zbytek sezony.
Tohle zrychlené cestování v NBA nikdy nevěstí nic dobrého. Pro „Satyho“ to byl vlastně definitivní konec. Letos v létě se proto rozhodl pro návrat do Evropy, do milovaného Španělska. Podepsal čtyřletou smlouvu se svým bývalým klubem FC Barcelona a připojil se k reprezentačnímu spoluhráči Janu Veselému pod vedením litevského trenéra Šarūnase Jasikevičiuse.
Ale zpět do dneška. Před letošním EuroBasketem si poranil kotník. Nemohlo se to stát v horší okamžik. Na výkonu českého týmu to bylo hodně znát. I kvůli dalším zraněním jsme ztratili tah na koš, jistotu, důraz. Z nadějného týmu, kterého se museli aspoň v Evropě skoro všichni obávat, jsme se propadali do zóny poražených. Bylo to chvílemi až zoufalství. Ztráta orientace v prostoru, bezzubá obrana, a když bezzubá obrana, tak také mizerný přechod do útoku.
Jenže Satoranský se vrátil do hry. Samozřejmě s pomocí Barcelony, která mu nedělala problémy, ač mohla, jejímu trenérovi Jasikevičiusovi, který Čecha zná a váží si ho. A také díky izraelskému trenérovi českého národního týmu Ronenu Ginzburgovi.
„I kdyby nemohl hrát ani minutu, chtěl bych ho mít s námi na lavičce,“ říkal trenérský mazák. „Jeho vliv na tým je na hřišti i mimo velký, a proto je dobré ho tu mít.“
Bylo to naprosto jasnozřivé. Tomáš všechny ohromil fantastickou snahou pomoci týmu. Poslední dny před pražskou skupinou EuroBasketu dával 100 000 korun denně za rehabilitaci se světovým specialistou Navinem Hettiarachchim, aby byl co nejdřív k dispozici. Bylo v tom až něco mysteriózního. „Jsem blázen,“ říkal o tom sám později.
V prvních utkáních pražské skupiny to ještě byla bída. S Poláky neměl snad raději nastoupit, hrál na jedné noze. Ale skoro s každým dalším utkáním se lepšil. A v posledním rozhodujícím duelu s Izraelem se Satoranský vzepjal k fantastickému výkonu.
Za 32 minut ve hře nasbíral „double double“ – 14 bodů a 11 asistencí, k tomu osm doskoků, takže to byl málem „triple double“. Kdo to viděl, nepochopil, že je něco takového možné.
Teď přichází v kolínském play off supersilné Řecko s jedním z nejlepších hráčů světa Gannisem Antetokunmpoem. A Tomáš Satoranský se pokusí tenhle neskutečný basketbalový parní válec se svým týmem zastavit. Podaří se další zázrak?
