Článek
Grinerová byla zadržena v únoru v době zahájení ruské ofenzívy proti Ukrajině na letišti v Moskvě kvůli tomu, že vezla v kufru do Ruska drogy – zakázané hašišové náplně do elektronických cigaret. V následujícím procesu byla odsouzena k 9 letům vězení.
Je evidentní, že se za komplikované politické situace stala pákou Moskvy proti Washingtonu.
Přinášíme velmi pravděpodobný scénář jejího denního režimu a nástin podmínek, v níž se nyní nachází.
Grinerová je držena ve vazební cele v trestanecké kolonii. V detenčním středisku jsou prostory stísněné a je tam jen malý prostor pro pohyb, procházku či cvičení. Američanka má s největší pravděpodobností jen asi 3,5 m2 soukromého prostoru, přičemž většina cel pojme 40 až 60 žen, které spí na palandách.
Doufám, že je Grinerová v trestanecké kolonii se shovívavým velitelem, který jí dovolí trénovat basketbal, místo aby byla švadlenou.
V 6 hodin ráno Grinerovou a ostatní vězeňkyně probudí. Následuje ranní očista, pak si všechny ženou ustelou palandy a postaví se do pozoru k registraci. Potom jdou na snídani a posléze jim začne osmihodinový pracovní den. Vězenkyně v ruských trestaneckých koloniích pracují obvykle jako švadleny.
Tyto informace poskytl americkému časopisu People Ivan Melnikov, viceprezident ruského oddělení Mezinárodního výboru pro obranu lidských práv. Ten také nastínil, co může podmínky Grinerové nejvíc ovlivnit. „Doufám, že je Grinerová v trestanecké kolonii se shovívavým velitelem, který jí dovolí trénovat basketbal, místo aby byla švadlenou,“ uvedl Melnikov.
V celém Rusku existuje 35 ženských trestaneckých kolonií, v nichž přebývá odhadem asi 60 tisíc vězenkyň. Žijí v podmínkách, které jsou považovány za jedny z nejhorších v celé Evropě.
Melnikov a Jekatěrina Kaluginová, ruská aktivistka za lidská práva, která sledovala Grinerovou a její životní podmínky, říkají, že mnoho z toho, co se děje v koloniích, závisí na veliteli věznice. Někteří jsou přísnější než jiní. Oba aktivisté zároveň odmítli prozradit, ve které kolonii se Američanka nachází. Není jasné, zda přesné místo znají, či ne.
Pobyt ve vazební cele trestanecké kolonie má asi jedinou výhodu. Každý den se počítá jako dva ve vězení.
Brittney Grinerová před soudem v Moskvě.
„Snažíme se přesvědčit velitele věznic, aby využívali talent vězenkyň. Například jim dávali práci, která se nějak dotýká umění. Vězenkyně v kolonii dostanou po práci nějaký volný čas,“ říká Melnikov. „Ten jim určuje velitel – od půl hodiny do dvou hodin denně. Po tu dobu si mohou spolu povídat, číst knihy, psát dopisy domů, sportovat, hrát stolní hry a volat přátelům a rodině.“
Vězenkyně mají dostávat minimální mzdu 180 dolarů měsíčně (4 400 korun), kterou mohou utratit ve vězeňském obchodě za toaletní potřeby, tampony, cigarety, čerstvé ovoce a zeleninu a mohou také platit za internet a posílání e-mailů.
Obecně jsou však podmínky obtížné. Tuberkulóza je v koloniích běžná, mnoho vězenkyň je podvyživených z omezené stravy a lékařská péče je špatná. Většina potřebuje, aby jim přátelé a rodina poslali jídlo a základní toaletní potřeby, ale to u některých ani není možné.
Omilostnění je krajně nepravděpodobné
Grinerová má šanci, že trestaneckou kolonii opustí dříve než za 9 let. Zaprvé se odvolala proti rozsudku a její právníci dávají dohromady výzvu, aby se pokusili snížit trest. Zadruhé Bidenova administrativa potvrdila, že pracuje na potenciální výměně vězňů. Ve hře je výměna za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Bouta, který je zadržovaný Američany v USA.
Kalunginová očekává, že dozorci nechají Grinerovou ve vazebním středisku, dokud se Rusko a USA nerozhodnou, zda dojde k výměně zajatců. Pravděpodobně tam zůstane po dobu svého odvolání. To může trvat až tři měsíce, pokud nebude do té doby omilostněna (což je velmi nepravděpodobné) či vyměněna (což je pravděpodobné, ale nikdo netuší, jak dlouho takový proces může trvat). Pokud Američanka s odvoláním neuspěje, může být podle ruských aktivistů poslána do úplně jiné trestanecké kolonie.
Uvnitř kolonie je více prostoru než ve vazebním středisku. Většina vězenkyň tam pak šije, uklízí, vaří a podává jídlo. Grinerová ale usiluje o to, aby mohla trénovat basketbal. Není to zcela vyloučeno, protože i známí ruští fotbalisté Alexander Kokorin a Pavel Mamajev trénovali vězně, když se ocitli v trestanecké kolonii za vážné fyzické napadení.
Není kam utéct
Sarah Krivanek, další Američanka, která byla posledních devět měsíců vězněna v Rusku kvůli obvinění z napadení ruského občana, prošla podobným procesem jako Grinerová. Žena, která si odpykává rok a tři měsíce v trestanecké kolonii v Rjazani, psala, že podmínky jsou tam hrozné. Vězenkyně jsou prý odkázány na to, že jim příbuzní a známí pošlou zásoby. Krivaneková žádala o ovoce, zeleninu, zakysané mléčné výrobky, cukr, kávu, čaj, šampon, kondicionér, džus, prací prášek, maso, vejce a cigarety.
Podle časopisu Newsweek vypadají ruské trestanecké kolonie často jako kasárna obehnaná plotem z ostnatého drátu. Nelze to moc srovnávat s detenčními zařízeními v Evropě či USA. Ochrana před útěkem je nižší, protože z podobných zařízení v Rusku ani není kam utéct. Dnes jsou v nich už také o dost lepší podmínky než v často smrtících táborech nucených prací, které existovaly za bývalého vůdce Sovětského svazu Stalina. Dnes vězenkyně vykonávají lehčí práce, jako je například šití vojenských uniforem.
Podle listu The New York Times je dnes v Rusku 692 věznic, z nichž 684 tvoří trestanecké kolonie. Vše se tam velmi liší od běžného detenčního zařízení v USA. Bachaři ve federálních věznicích v USA nemohou v rámci své práce jakkoli ubližovat vězňům. Podle neziskové organizace How to Justice nesmějí například vězně ani jakkoli slovně urážet. Zároveň nesmějí mít na vězně „nepřiměřené“ požadavky, ačkoli jim mohou dávat příkazy.
Ruský aktivista Konstantin Kotov si v roce 2019 odseděl 18 měsíců v trestanecké kolonii za účast na nepovoleném protestu. Později prozradil, že zařízení byla docela dobrá a že tam bylo víceméně slušné jídlo. Upozornil ale, že lékařská služba je tam pomalá a že sám musel celé dva měsíce čekat na vyšetření vyrážky, ze které se vyklubal svrab.
Zároveň však podle něj vězeňští dozorci pronásledují vězně i kvůli drobným situacím jako nepozdravení důstojníka nebo nepoužití rukavic v chladném počasí. „Nejhorší na těchto důtkách je to, že je používají k tomu, aby vás zbavili šance na podmínečné propuštění,“ řekl loni. „Takže nepozdravíte důstojníka a zůstanete za mřížemi až do konce trestu.“
Podle agentury AP ruský nacionalistický vůdce Dmitrij Děmuškin řekl zpravodajské stanici RT, že fyzické nároky byly brutální. „Mnohem horší než bití je detenční režim. Buď stojíte šest až osm hodin denně, nebo sedíte s rovnými zády, nohami u sebe, rukama na kolenou a nedá se nic dělat. K jakékoli akci, například pokud se chcete podrbat na nose, musíte získat povolení od vězeňských kápů.“ To jsou vězni s vyššími pravomocemi, kteří hlásí chování svých spoluvězňů dozorcům.
Ani on, ani Kotov však nezažili bití, což bývá údajně v jiných ruských věznicích běžná praxe.
Podobné podmínky jsou u Grinerové velmi nepravděpodobné, nicméně platí to, co bylo uvedeno na začátku. Podmínky v ruských trestaneckých koloniích, včetně těch ženských, bývají velmi složité a zejména pro cizince extrémně fyzicky i psychicky náročné. Ve prospěch Američanky mohou hrát tři věci. Zejména to, že je velmi vysoká a fyzicky zdatná sportovkyně – je vysoká 206 cm a před zadržením a vazbou vážila 93 kg. Zadruhé snad i to, že bude brána jako VIP vězenkyně a zatřetí se aspoň trošku orientuje v ruském prostředí, včetně znalosti pár ruských slov.
V její neprospěch na druhé straně hraje to, že je prostě ve vypjaté politické situaci Američanka, a navíc i lesbička.
