Famózní triumf Procházky očima experta Kincla: „Vrací mi naději v MMA“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po dvou porážkách v titulových zápasech polotěžké váhy UFC s Brazilcem Alexem Pereirou čelil Jiří Procházka kritice odborné veřejnosti. Jeho styl, jakkoliv strhující pro publikum, leckteří považovali za příliš otevřený na to, aby mohl opravdu pomýšlet na triumf proti takticky vyspělému šampionovi.

Tohle byl první Procházkův duel od konce června, kdy se bojovník z Hostěradic na Znojemsku naposledy představil v elitní světové organizaci. A chtěl v něm ukázat, že se poučil ze svých chyb a zapracoval na obraně.

Procházka náročný duel s výborným obranářem, Američanem Jamahalem Hillem, zvládl. Vítězství si zajistil ve třetím kole po klíčové sekvenci obratného úhybu, zásahu levou a drtivým pravým hákem. Procházkovu výhru pro SZ zanalyzoval jeden z nejlepších českých bojovníků MMA a zároveň skvělý analytik, taktik a trenér Patrik Kincl.

Co vůbec z vašeho pohledu Jiří Procházka představuje pro MMA nejen v Česku?

Jirka je celosvětová superstar, to je bez debat. Zažil jsem to s ním osobně na kempu v Norsku, kde je pořádání galavečerů MMA zakázáno. A stejně ho lidé poznávali na ulici i v tramvajích… Jak působí na lidi v zahraničí, to nedokážu úplně posoudit, ale myslím, že pro česko-slovenské MMA je obrovská persona.

V čem všem?

Ukázal mladým klukům, že jde dosáhnout na nejvyšší mety i tady od nás. Zároveň to nádherné gesto, které teď udělal s ostříháním vlasů na podporu fanynky Ashly McGarity, která bojuje s rakovinou, mi vrátilo určitou naději. Už jsem tady byl zhnusen Clash of the Stars a podobnými galavečery. Tohle mi dodalo zase takovou jiskru, že se ten sport může ubírat dobrým směrem a působit pozitivně.

Může Procházka přesvědčit i lidi nepolíbené MMA v Česku o tom, co tento sport může ukázat?

Tím svým stylem asi teda ne (smích). Protože tam to létá ze všech stran. Ale určitě tak může učinit svým přístupem ke sportu, k tréninkům, že okolo něj nejsou žádné aféry, ale soustředí se čistě na svou kariéru. Plus má svou charitativní organizaci BJP Foundation. Snaží se i pomáhat lidem mimo sport, což jsme teď viděli. Lidé mohou říct, že se jim ten sport jako takový třeba nelíbí, ale uznávají Jiřího Procházku jako člověka a sportovce.

Jaké jsou vaše celkové dojmy z Procházkova vítězného zápasu s Hillem? Přišlo mi, že zase doručil jeho klasický skvělý a nepředvídatelný zážitek.

Jako jo. Ze začátku se mi zdálo, že je soustředěnější a opatrnější s rukama, ale jak se zápas ubíral dál, už šly ruce dolů a děly se tam infarktové věci. Takže jak říkáte, doručil (úsměv).

Před zápasem se řešilo, nakolik bude Procházka schopen praktikovat svůj styl a zároveň myslet na obranu. Trenéři Procházku neustále pobízeli z rohu, aby si držel zadní ruku nahoře. Neomezovalo ho to, nepotřeboval nakonec stejně to svoje?

Já jsem si říkal totéž. Ještě jsem se ohlédl zpět a vybavil jsem si zápasníka Mairbeka Taisumova. Tehdy jsme také drželi vysoký guard, tedy obranné ruce, až u čela, ale on je měl někde u prsou. A z toho mu to střílelo nejvíc. Pak se ovšem dostal do UFC, přestěhoval se do Thajska, kde ho naučili vysoký guard s rukama a jeho výkonnost hodně klesla. Tady mi to přišlo s Jirkou podobné. Když se soustředí a má ruce výš, tak to prostě není ono a potřebuje to mít otevřené. Vsází na přehled a svoje oko. Je samozřejmě víc otevřený pro to, aby inkasoval údery, ale z tohoto mu to létá nejlépe.

Přišel mi ale celkově agilnější, co vám?

Líbilo se mi, že zapracoval na pohybu. Bylo to slyšet od originálních komentátorů v angličtině, Joe Rogan z toho byl unešený, že zapracoval na úhybech. Hodně pracoval s hlavou, držel si dobrý distanc na dlouhou vzdálenost. Ruce má dlouhé, takže toho využíval na maximum. A jeho úhyby se mi líbily hodně. Díky tomu byl schopen v prvním kole poslat Hilla na zadek.

Druhé kolo ale bylo mnohem vyrovnanější, čím si to vysvětlujete?

Když skončil zápas, říkal jsem si, že musím vyzdvihnout výkon Jamahala Hilla. Ze svého pohledu jsem ho lehce podcenil, myslel jsem si, že nepatří do top pětky polotěžké váhy UFC svými výkony, ale překvapil mě. V prvním kole myslím, že byl zaskočený Jirkovou rychlostí a jeho pohybem. Netrefoval to tam, ale do druhého kola přišel sebevědomě a vlastně nevím, čím to bylo. Z prvního kola odcházel unavený, zadýchaný, s otevřenou pusou a hlubokými nádechy. A do druhého kola vlétl docela sebevědomě a Jirkovi tam rozhodně zatopil.

Tehdy si prošel Procházka nejsložitější fází zápasu?

Pro Jirku mohl být fatální eye poke (píchnutí do očí), které vůbec nevypadalo dobře. Říkal jsem si, aby si Jirka opravdu nechal co nejvíc času na rozkoukání a byl v pohodě, protože z toho pak může přijít úder, který vůbec neuvidí a může to ukončit zápas. Ale do třetího kola Jirka zase vstoupil a potřeboval vytvořit ten svůj chaos, ze kterého těží nejvíc. V nepřehlednosti si Jirka libuje a sám to takhle vlastně komentoval, že potřebuje chytit pár úderů, dostat duel do divokých otáček a z toho je schopen potom těžit.

Přišlo vám, že byl trpělivější ve vedení zápasu?

V prvním kole stoprocentně, tam se mi to opravdu líbilo. Čekal si na dlouhé Jamahalovy ruce, vždy tam byl ten úhyb do strany a hned kontr. To mu vycházelo. Líbil se mi i ten úder, který zkoušel v prvním kole, kdy tam šel do kapsy s předním háčkem. Poprvé mu to nevyšlo, podruhé poslal Jamahala na zadek. To byly momenty, které tam vyhledával. Úhyb, dobře zakontrovat a v prvním kole se mu to dařilo skvěle.

Přišlo vám tedy, že už je jeho výkon učesanější, tedy to, co se od něj chtělo celou dobu, aby byl schopen konkurovat v titulovém zápase Pereirovi?

To si nemyslím. Rozhodně to není učebnicový styl z tělocvičen. Je to Jirkův vlastní styl a potřebuje být otevřený. Sám to komentoval tak, že potřebuje chytit nějaký ten úder a dostat to do nějakého chaosu. Už je super, že si podrží dlouhou vzdálenost, jeho práce nohama je učesanější. Zatlačí, když vidí, že má soupeře lehce rozbrusleného, tam zvedne otáčky, ale jinak je schopen držet se zpátky. Bylo to soustředěnější, ale rozhodně to nebyl učebnicový výkon. Zase jsem měl tepovku až někde k sousedům.

Dá se tedy říct, že vás jeho výkon až tolik nepřesvědčil, že by byl o tolik dál?

Rozhodně je dál. Pozor, nemyslím to tak, že by byl v čistém dvojáku (kryt oběma rukama) a z toho střílel, jak to vidíme u jiných zápasníků. Ale myslím, že tam se Jirka ani nikdy nemůže dostat, protože mu to stylově nebude sedět. Potřebuje pohyb, footwork (práci nohama), bylo to krásně v jeden moment vidět, kdy si couval a najednou zničehonic karatisticky vystřelí s nějakou svou kombinací. Tohle on potřebuje. Jediné co, jestli budeme mluvit o Pereirovi jako o dalším zápasníkovi, tam musí být Jirka ještě soustředěnější, protože mi přijde, že Pereira má v té divizi tvrdost úderů úplně někde jinde.

Stačil by tedy dnešní výkon na Pereiru?

Těžko říct, ale doufám, že se to dozvíme! (úsměv) Myslím, že Jirka teď má z čeho brát a co si přenést do tréninku. Tohle byl pro něj skvěle takticky zvládnutý zápas, a když vezmu první zápas s Pereirou, tam se mi líbil nejvíc. Tam Pereirovi i topil, byť to také nedopadlo. Ale kdyby se zkombinovaly dva duely s Pereirou a ten dnešní dohromady, myslím, že to Jirkovi určitě může cinknout.