Článek
V Evropě se poslední velké přepisování map konalo po skončení druhé světové války. Pak byl dlouho klid, až do rozpadu Sovětského svazu a taky bývalé Jugoslávie. A to přineslo hned několik zajímavých sporů.
„Čistě teoreticky, když státy zjistí, že mezi sebou mají nějaký teritoriální problém, tak by se měly obrátit na nějakou mezinárodní autoritu typu arbitrážního soudu v Haagu. Státy se mohou dohodnout předem, na jakou instituci se obrátí. Je tady předpoklad, že státy budou rozhodnutí takové instituce respektovat. Ale ona neexistuje autorita, která by mohla něco takového vynutit,” řekl v pořadu Mapa Jiřího Hoška politický geograf Michael Romancov.
Ten reagoval na spor Slovinska a Chorvatska o Piranský záliv, který vyhrálo Slovinsko, ale sousední stát odmítl výsledek arbitráže přijmout.
Řada územních sporů mezi dvěma nebo více státy má podobu takzvaného „zamrzlého konfliktu”.
Týká se to i sporné oblasti Podněstří, tedy regionu, který se odštěpil od Moldavska a kde má své zájmy i vojenský kontingent Rusko, byť s Podněstřím přímo nesousedí.
„Je to jeden z viditelných důsledků rozpadu Sovětského svazu. Takových míst byla na území SSSR celá řada. To znamená regionů, které ležely na území jedné z titulárních republik někdejšího Sovětského svazu a zároveň tam byla oblast s vysokou koncentrací rusky mluvícího obyvatelstva,” poznamenal Romancov, který přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzitě.
Podněstří tak zažívá podivnou situaci, kdy je i není součástí Moldavska. Třeba fotbalový klub Šerif z největšího města Podněstří Tiraspolu reprezentuje v evropských pohárových soutěžích Moldavsko.
