Článek
Transformované penzijní fondy (dříve penzijní připojištění) jsou součástí takzvaného třetího pilíře důchodového systému, do kterého ovšem od roku 2012 nemohou přicházet noví účastníci. Podle Asociace penzijních společností ČR v transformovaných fondech zůstávalo na konci 2. čtvrtletí letošního roku celkem 3 047 064 účastníků.
V současné době je v České republice osm transformovaných penzijních fondů, jejichž průměrné zhodnocení za loňský rok činilo 0,75 procenta. Nicméně, inflace v loňském roce byla více než tři procenta. Z toho jasně vyplývá, že celkový výnos je záporný.
Tyto fondy totiž investují výhradně do těch nejkonzervativnějších produktů finančního trhu, jak jim ukládá zákon, podle kterého nesmí svým klientům prodělat ani korunu. Tímto konzervativním způsobem investování ale dlouhodobě nedokážou inflaci porazit. Podle některých expertů, by tak střadatelé měli zvážit přechod do účastnických fondů, které mají širší možnosti, jak s klientskými prostředky nakládat, a tím získat vyšší výnos. Na druhou stranu tyto fondy již nejsou vázány podmínkou „neprodělat“.
Podle Richarda Siudy, ředitele Conseq penzijní společnosti, není spoření v transformovaných fondech dobrou cestou k zajištění důchodu. Je zde podle něj zcela zásadní rozpor mezi cílem klienta (dlouhodobé výnosné spoření) a investičním cílem transformovaného fondu (zajistit nezáporný výnos na pouhém ročním horizontu).
Garance nezáporného výnosu
Jistota je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů, proč je mnoho lidí nadále ve starém systému. Transformovaným fondům totiž zákon jasně ukládá, že svým klientům nesmí připsat záporný výnos, může být ale klidně nulový.
„Transformované fondy žádného zhodnocení dosahovat nemohou, pokud musí být prostředky investovány natolik konzervativně, aby nedošlo k žádnému výkyvu ani na ročním horizontu. Bohužel, tento fakt si velká část klientů není ochotna připustit,“ myslí si Siuda.
Loňský rok byl například charakteristický nízkým výnosem státních dluhopisů, do kterých právě transformované fondy často investují. I proto tyto fondy vynášely v průměru pod jedno procento. Přestože tak již několik let v řadě nedokážou inflaci porazit, klienty penzijních fondů to zatím ve větší míře neodradilo.
„Mnoho lidí vnímá staré penzijní spoření jen jako zdroj státního příspěvku a o samotný výnos se tolik nezajímají. Což je samozřejmě velká chyba, protože státní příspěvek má významnou váhu na počátku spoření, kdy jeho výše tvoří významný podíl na vkladech klienta, ale časem tento podíl klesá, a naopak výnos samotné investice je tím důležitým faktorem“ uvádí pro SZ Byznys Siuda.
Kam peníze vložit
Vyšší výnos dokážou klientovi přinést takzvané účastnické fondy, ovšem za cenu vyššího rizika.
„Účastnické fondy považujeme za mnohem lepší řešení, protože nabízejí různé strategie, ze kterých si klient může vybrat podle svých potřeb a preferencí. Na výběr jsou různé profily potenciálního výnosu a s tím spojeného kolísání hodnoty fondu,“ tvrdí Siuda.
K dispozici jsou podle něj i programy životního cyklu, kdy v mladším věku může člověk volit dynamičtější fond, ale s postupným přibližováním se důchodovému věku se jeho naspořené prostředky automaticky přelévají do konzervativnějších investic. „To vše dává klientům mnohem větší flexibilitu a především potenciál, aby jejich naspořené prostředky mohly odolávat i vyšší inflaci a udržet si reálnou hodnotu,“ dodává.
Na trzích může samozřejmě nastat období, kdy bude i hodnota investice v účastnických fondech dočasně klesat. „Při pravidelném placení příspěvků je ale právě pokles na trzích takovou výprodejovou akcí, kdy je možné si nové jednotky nakoupit výrazně levněji,“ tvrdí Suida.
Vzhledem k tomu, že Česká národní banka v posledních týdnech prudce zvyšuje úrokové sazby, mohly by i transformované fondy vynášet více. Ale i tak to pravděpodobně nebude nijak „vzrušující“ výnos.
