Článek
Dávka se naposledy upravovala před sedmi lety. V pondělí o navýšení jedná vláda. Přišel čas životní a existenční minimum zvednout, nebo k tomu v době, kdy je nízká nezaměstnanost, není důvod?
„Rostly ceny základních potřeb, potravin, léků i hygienických potřeb a měly by se zvýšit dávky rodinám, které mají nízké příjmy,“ vypočítává v Duelu své hlavní argumenty ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Podle jejích představ by měla nejnižší uznaná částka pro život, která se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima při exekuci, vzrůst o 11 procent. Pro samotného dospělého by se měla zvednout o 380 korun na 3790 korun. Záměr přidat už od ledna ale v kabinetu loni v prosinci neuspěl.
Půl miliardy navíc
Teď by Maláčová chtěla, aby se životní minimum zvedlo od února 2019. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se sice zvednutí minima nebrání, ale až od ledna 2020.
„Argument Ministerstva financí byl, že nemůžeme požadovat další finanční prostředky z rozpočtu. Tomu jsem se přizpůsobila. Provedli jsme úspory v rozpočtu našeho ministerstva a těch 454 milionů jsme našli. Tím pádem nebudu mít dodatečné požadavky na státní rozpočet,“ říká Maláčová.
Jak se vyvíjela výše životního a existenčního minima v ČR.
Proti navýšení od února je ale i poslankyně STAN Věra Kovářová. Přestože se zvýšením principiálně souhlasí, opatření je podle ní nesystémové.
„Je potřeba zároveň kontrolovat ty, kteří tyto dávky pobírají. Chybí mi opatření, jak budou kontrolováni ti, kteří jsou na sociálních dávkách, jsou práceschopní. Celá řada žadatelů říká, že sociální dávky dostane ten, kdo si je vyřve,“ oponuje v Duelu Kovářová.
Ministerstvo práce plánuje, že se tím bude zabývat později. „Na jaře předložím tzv. balíček zaměstnanosti, ve kterém se zaměřím i na to, jak dostat do práce i ty, kteří pracovat mohou. Takových je zhruba několik desítek tisíc,“ říká Maláčová.
Jak by se měla změnit výše životního a existenčního minima podle návrhu ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD).
Životní minimum pro samotného dospělého je teď 3410 korun. Pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum je 2200 korun.
Podle návrhu by nejnižší uznaná částka pro život měla pro samotného dospělého být 3790 korun, pro členy v rodině by měla vzrůst o 190 až 350 korun. Existenční minimum by se mělo dostat na 2440 korun.
Anketa
Ministerstvo financí považuje zvyšování dávek a rozšiřování okruhu jejich příjemců za nežádoucí a nevhodně načasované, právě kvůli tom, že by mohlo snížit motivaci k práci. Zvednutí částek by navíc znamenalo další zátěž pro úřady práce, dodalo Ministerstvo financí.
Úřad Jany Maláčové s tím nesouhlasí. Podle něj by navýšení sumy pomohlo hlavně lidem, kteří si nemohou vydělávat, tedy dětem, seniorům či postiženým. Ulevilo by také dlužníkům v exekucích, kterých je přes 800 tisíc. Podle životního minima se stanovuje nezabavitelná částka, která při splácení musí zůstat.
Podle Maláčové je potřeba životní minimum navýšit co nejdřív také proto, že jsou na něj navázané i další dávky.
„Životní minimum je dnes tak nízké, že rodinné přídavky, které závisí na výši životního minima, dostávají jen lidé, kteří nepracují. Měly by je dostávat i pracující rodiny s dětmi, které mají nízké příjmy,“ argumentuje Maláčová.
Rodiče se dvěma malými dětmi do šesti let mají teď životní minimum 9450 korun. Podle návrhu by to bylo 10 490 korun. U samoživitelky s osmiletým a šestnáctiletým potomkem nyní částka činí 7730 korun, podle návrhu 8590 korun. Pro seniorský pár minimum dosahuje 5790 korun, nově 6630 korun.
