Článek
„Starosta jakéhosi obvodu řekl, že rada se bude zabývat demontáží památníku osvoboditeli,” řekl ruský ministr kultury Vladimir Medinskij s odkazem na post vůdce regionální pobočky německé nacistické strany NSDAP. Označil tak starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře za nacistu.
Česko ale není zdaleka jedinou zemí, která kvůli rozdílnému pohledu na vlastní historii narazila na ruský odpor. Moskva se do křížku dostává s celou řadou evropských zemí, jakmile dojde na interpretaci dějin, zvláště pak druhé světové války. Jen z poslední doby můžeme jmenovat například Bulharsko a Polsko.
Bulharsko se do sporu s Ruskem dostalo na začátku září. Jde ale o trochu jiný příběh než v případě sochy Koněva v Praze. Bulharská diplomacie se totiž aktivně postavila proti akci ruské ambasády. Ruské velvyslanectví v Sofii pořádá výstavu „75 let osvobození východní Evropy”. S názvem expozice nesouhlasí přední bulharští politici, kteří tvrdí, že se jednalo o invazi sovětské armády a ne o „osvobození“.
Zmíněnou výstavu hodlá ruské velvyslanectví v bulharské metropoli otevřít 9. září. Toho dne se v roce 1944 v Bulharsku stal převrat podpořený Sovětským svazem, který následně svrhl monarchii. Díky tomu se tato balkánská země zúčastnila konce války na straně Spojenců proti nacistickému Německu.
„Doporučujeme ruskému velvyslanectví, aby nezaujímalo stanoviska podporující historicky pochybný pojem ‚osvobození’, který jen zvýhodňuje některé politické síly v Bulharsku. Je to považováno za zasahování do vnitřních debat v zemi," dodala bulharská diplomacie.
Další diplomatickou přestřelku, tentokrát v Polsku, vyvolalo 80. výročí začátku druhé světové války. Polský prezident Andrzej Duda vzdal na pietní akci hold všem, kteří bojovali za svobodu v Evropě. Připomněl, že na Polsko kromě nacistů zaútočili také sovětští komunisté, kteří byli tehdejšími spojenci Adolfa Hitlera, a zmínil také pakt Ribbentrop-Molotov, který Německo a Sovětský svaz v roce 1939 podepsaly.
Jednalo se v něm o dohodu o neútočení obou zemí. Součástí dohody, dojednané tehdejšími ministry zahraničí Joachimem Ribbentropem a Vjačeslavem Molotovem, bylo i rozdělení sfér vlivu v Polsku. Podle Putina ale na paktu nebylo nic špatného a Sovětský svaz neudělal chybu, když pakt podepsal.
„Byla to dvojitá invaze,” řekl americký viceprezident Mike Pence o sovětském napadení Polska. Šéf státní dumy ale označil postoj Polska za znevažování památky vlastních obětí. Podle polské televize do Varšavy přijelo asi 250 hostů, včetně 17 hlav států, až na ruského prezidenta Vladimira Putina, který pozván nebyl. Mohly za to hlavně neshody ohledně interpretace dějin a ruské agrese na Ukrajině. Ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev se vyjádřil, že k obnovení polsko-ruského dialogu může dojít jen v případě, že Poláci uznají, že byli Ruskem osvobozeni.
