Spor o protilátky se politizuje. Hádají se o ně nejen lékaři, ale i poslanci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Debatní přestřelka se okolo protilátek odehrála i na posledním jednání sněmovního zdravotnického výboru. Část opozičních poslanců požaduje jejich zařazení mezi už používané doklady o bezinfekčnosti.

Ministerstvo zdravotnictví včetně šéfky klinické skupiny a náměstkyně Martiny Koziar Vašákové ale krok odmítá. Náměstkyně, která je zároveň pneumoložkou a atestovanou imunoložkou, před poslanci postoj obhajovala.

„Imunita proti covidu-19 je komplexní záležitost, při níž protilátky jsou jen jedním rysem. Tudíž není tak jednoduše měřitelná hladinou pouze protilátkové odpovědi. V současné době proto bereme jako lidi, kteří mají protiinfekční imunitu pro protiepidemické účely, pouze ty, kteří splnili jasnou definici nemoci. Ta říká, že covid-19 je onemocnění, které má pozitivitu PCR nebo antigenu,“ uvedla Koziar Vašáková.

Takzvaná postinfekční imunita je aktuálně uznávána jako důkaz bezinfekčnosti po dobu šesti měsíců. Pokud jde o samotné protilátky, je to s nimi podle náměstkyně složitější. Někteří lidé mohou mít negativní hodnoty i přesto, že nemoc prodělali.

„Tak je to velmi často třeba u dětí. A přesto je dotyčný chráněn, neboť má paměťové buňky, které jsou umístěné v tkáních a kostní dřeni a zajišťují imunitu v případě potřeby,“ vysvětlila. U každého může být podle ní dynamika hladiny protilátek jiná a nelze nastavit parametr pro celou populaci.

Protilátky podle jejího názoru proto mohou být spíše pomocným vodítkem při klinickém vyšetření pro léčebné účely, pokud například člověk má patrné postcovidové potíže, ale nemoc neměl diagnostikovanou. Měří se také u dárců konvalescentní plazmy, která se užívá při experimentální léčbě, nebo při klinických studiích.

„Naopak doporučujeme, aby se protilátky zbytečně nestanovovaly k určování individuálního stavu imunity a individuálního rozhodování o očkování. Protože jedinci, kteří prodělali covid-19, mají výhodu, pokud jsou vakcinováni po těch šesti měsících nebo i dříve. Tak dosahují takzvané hybridní imunity, která je zcela nejlepší. Nejlépe funguje i proti variantám, které jsou,“ míní Koziar Vašáková. Upozornila na studie, které ukazují, že je i samotná postinfekční imunita variabilní a nemusí být dostatečná zejména u seniorní populace.

Uznání protilátek naopak během sněmovní schůze podpořil bývalý šéf zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.

„Mají velký význam a v podstatě na nich imunologie stojí. Když se podíváme, jak se testují dárci na odběr protilátek, tam hladina stanovena je, nevezmeme každého. Míra nejistoty je obrovská a je i u protilátek, ale když má někdo vysoké hladiny protilátek, tak pro mě je vysoce pravděpodobné, že chráněn bude. Byť to nebude stoprocentní,“ uvedl.

V Česku prodělalo covid-19 oficiálně asi 1,7 milionu lidí, podle odhadů ale mohou být další statisíce těch, kdo nemoc prodělali a neměli diagnózu potvrzenou žádným testem. Za uznávání protilátek se už dříve postavila třeba Česká společnost alergologie a klinické imunologie.

„U každého je průběh nemoci jiný. A pokud tedy chceme určit skupinu lidí, která je do jisté míry chráněná, to znamená, že má snížené riziko vážného průběhu hospitalizace, máme protilátky uznávat, protože to zrovnoprávňuje jednotlivé skupiny lidí. I když očkujete, nemáte stoprocentní jistotu, že člověk neonemocní,“ uvedla už dříve pro Seznam Zprávy vědkyně Irena Koutná z Fakultní nemocnice u svaté Anny.

Nejvyšší správní soud opakovaně kritizuje, že neuznání protilátek ministerstvo dostatečně nevysvětlilo. Na změnu oficiálního postupu nyní apelují i opoziční koalice. „Ta diskriminace tady je. Nechceme bourat, že se mají lidé očkovat. Ale vylučovat metodu vyšetření protilátek je nesmysl,“ opřel se do postoje ministerstva lidovecký poslanec Vít Kaňkovský.

Podle pirátské poslankyně Olgy Richterové aktuální stanovisko resortu vytváří v lidech zbytečnou nejistotu. „Tím, že nestanovíte časový limit, kdy by se řeklo, že se to po nějakou kratší dobu bude uznávat, nenastavíte hladinu velmi vysoko, abyste si byli jisti.. To jsou věci, které lze stanovit. Tím, že nestanovíte ani bezpečnou cestu, lidi znejišťujete,“ uvedla.

Ministr Adam Vojtěch (za ANO) chce mít o věci jasno do konce září. Před poslanci ale upozornil, že protilátky coby standardní celoplošný důkaz bezinfekčnosti neuznávají ani ostatní státy.

„Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by to všechny státy dělaly. Vždy říkám, že Česká republika není většinou tou referenční zemí. Dnes to dělá ve velmi omezené míře Rakousko, podle mých informací od toho ale hodlá ustoupit. Jiné země v Unii takto systém nastaven nemají. V nařízení Evropské unie, které zavádí covid pasy, se nepočítá s tím, že by hladina protilátek měla být zahrnuta do certifikátu o bezinfekčnosti. I kdybychom k tomu přešli, tak to lidé nebudou moci využít při cestování,“ dodal.

Další kolo debat o protilátkách se odehraje už příští týden. Premiér Andrej Babiš (ANO) svolal k tématu kulatý stůl. Zúčastnit se ho mají zejména odborníci, kteří k otázce přednesou aktuální vědecké poznatky.