Článek
Stejní úředníci a politici, kteří nám ještě loni při dohadování o směně majetku za brněnskými Lužánkami nabízeli vypořádání v řádech stovek milionů korun, nás teď napadají, že jednáme protiprávně. To tvrdí podnikatel Libor Procházka, který se pro Seznam poprvé od startu vybírání parkovného veřejně vyslovil ke sporu, který léta vede s městem o chodníky, parkovací plochy, inženýrské sítě v okolí fotbalového stadionu a Bobycentra.
Podle společností podnikatele Libora Procházky nové vedení města ve sporu o chodníky a silnice v okolí chátrajícího fotbalového stadionu záměrně mlží. „Zástupci města zamlčují podstatné skutečnosti, které jsou pro pochopení celkové situace nezbytné,” sdělil Seznamu právní zástupce Procházkovy společnosti Czechcity Vítězslav Jíra.
Město se s Procházkou pře už od roku 2010. Společnost Czechcity pronajala parkovací plochy dalším firmám, které v okolí hotelu od prosince při některých akcích vybírají parkovné 150 korun.
Město proti tomuto postupu protestuje, v uplynulých dnech reagovalo sérií podnětů. „Společnost Czechcity, respektive další subjekty se vybíráním parkovného a umístěním zábran na parkovací plochy vedle hokejových hal za Lužánkami mohly dopustit několika deliktů, například zamezení průjezdu aut, neoprávněného zabrání veřejného prostranství, neoprávněného podnikání, či porušení povinnosti při evidenci tržeb,” sdělil náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný.
Jenže Procházkovy společnosti tvrdí opak. „V červnu 2018 silniční správní úřad vydal pravomocná rozhodnutí, která potvrzují, že společnost Czechcity vybírá parkovné oprávněně. Tato rozhodnutí jsou do dnešního dne platná,” uvedl Jíra.
Už příští týden může u hokejových hal dojít k další sérii sporu. Město vyzvalo majitele betonových zábran, aby je do 6. února z okolí hokejových hal odklidil. „V opačném případě budou odstraněny na jeho náklady,” sdělila primátorka Markéta Vaňková (ODS).
S tím se však druhá strana nesmíří. „Pokud město učiní protiprávní kroky a svévolně odstraní nebo poškodí zařízení parkoviště, jsme připravení využít dostupných právních prostředků k ochraně majetku a práv společnosti,” opáčil Jíra.
Staré vedení města v čele s primátorem Petrem Vokřálem (ANO) uznávalo některé nároky Procházkových společností a stálo o dohodu s podnikatelem. Dřívější analýza společnosti Kreston A&CE, kterou si město nechalo zpracovat, vyhodnotila cenu majetku Procházkových společností na Ponavě na 265 milionů korun. „Město dříve hodlalo naše nemovitosti odkoupit. Jediné, na čem jsme se neshodli, byla výše ceny a způsob vypořádání,” sdělil Jíra.
Zároveň se diví, že nikdo z nového vedení města v čele s primátorkou Vaňkovou s nimi nejednal a město rovnou podalo žalobu, která má určit vlastníka chodníků, parkovacích ploch a dalšího mobiliáře na Ponavě. Podle Jíry má přitom vedení města v ruce materiály, které zatajuje. „Nezveřejnilo podstatné podklady prokazující vlastnictví těchto staveb, zejména znalecký posudek VUT v Brně, fakulty stavební na stavebně-technické posouzení dopravních staveb, jiné auditorské analýzy a právní odborná posouzení,” dodal Jíra. Výše uvedené dokumenty podle něj jasně potvrzují, že chodníky nebo parkovací plochy jsou samostatnou věcí, a tudíž na něj mají nárok.
Seznam má navíc k dispozici dopis z loňska od úřednice hospodářsko-technického úseku brněnského magistrátu. Z pozice města v něm uznává nároky podnikatele. „Jako město jsme nikdy neuznali, že pan Procházka je vlastník těchto majetků. Autorka dopisu na pozici vedoucí úseku končí,“ sdělil k tomu Koláčný.
Kolik lidí může vlastnit chodník?
Jádro dlouholetého sporu tkví v tom, že starý občanský zákoník za určitých podmínek umožňoval dvojí vlastnictví pozemků a silnic či chodníků na nich postavených. Laicky řečeno, jeden majitel mohl vlastnit zahradu, druhý majitel silnici, která zahradou prochází. A Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud v podobných sporech nerozhodovaly jednoznačně. Není tak jasné, jak nový spor o určení vlastnictví dopadne.
Současný postup města tvrdě kritizuje opoziční ANO. „Radní nezvládají komunikaci. Když jdete s někým do sporu, alespoň jej o tom předem informujete. Soudní spor to území zablokuje minimálně na dalších osm až deset let,” zdůraznil bývalý náměstek primátora Richard Mrázek. Ten ještě loni s Procházkou o vypořádání také jednal. Když před veřejností neuspěla směna nemovitostí za devět lukrativních domů v centru, usilovalo ANO o rozhodčí soud. „To jsme však v koalici neprosadili,” dodal Mrázek.
Zároveň připomněl, že město může při nadcházejícím sporu přicházet o miliony. Pravomocně už totiž prohrálo spor o bezdůvodné obohacení. Týká se podzemních garáží, které v areálu vlastní další Procházkova společnost LP Expo. Na střeše těchto garáží stále fungují desítky parkovacích míst, které řidiči využívají. Město tak podle rozhodnutí soudu musí platit Procházkovi miliony ročně. „Za několik let mohou částky narůst do desítek milionů korun. Nemyslím si, že město jedná s péčí řádného hospodáře,” dodal Mrázek.
Řekl také, že inženýrské sítě pod pozemky města Procházkovi podle několika posudků patří. „Jenže určení vlastnictví inženýrských sítí ani není součástí žaloby. I kdyby město za deset let spor vyhrálo, majetkové poměry v území nebudou vyřešené,” řekl Mrázek.
