Spor o 42 miliard pro uhelné regiony. Hejtmani se přou, kdo má dostat víc

Tři kraje, které jsou více či méně závislé na těžbě i spalování uhlí – Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský – se mezi sebou přou, jak by měly být využity peníze z nového evropského Fondu pro spravedlivou transformaci.

Jde o 42 miliard korun, přičemž finanční prostředky mají sloužit k tomu, aby se po útlumu těžby dotčená území a jejich obyvatelé přeorientovali na jiné ekonomické aktivity.

Zatím se ještě nejedná o schvalování dotací pro konkrétní transformační projekty, do kterých potečou peníze z chystaného operačního programu Spravedlivá transformace. Nyní jde pouze o to, podle jakého klíče budou evropské prostředky rozděleny na tři hromádky.

Představy se totiž poměrně výrazně liší, každý kraj se přirozeně snaží získat co nejvíce pro sebe. Spor o peníze teď musí rozhodnout ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) společně s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

V pondělí 19. dubna se s nimi prostřednictvím videokonference mají spojit moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO), ústecký hejtman Jan Schiller (ANO) a karlovarský hejtman Petr Kulhánek (STAN).

Poslední jmenovaný hejtman z Karlovarského kraje vyjadřuje obavy, aby porcování evropských peněz nakonec neproběhlo jen na základě politických dohod. Trvá na tom, že se má postupovat striktně podle exaktních kritérií. Podle toho, jak konec uhlí ten který kraj doopravdy postihne.

Jejich kraj prý takto postupoval, podle hejtmana Kulhánka přesně podle metodiky vytvořené Ministerstvem pro místní rozvoj. A dopočítal se k tomu, že by oněch 42 miliard (ve skutečnosti jde jen o 40 miliard, jelikož zbylé dvě miliardy jsou určeny na technickou pomoc) mělo být rozděleno zhruba na třetiny. Konkrétně 34,9 % pro Ústecký kraj, 34,3 % pro Karlovarský a 30,8 % pro Moravskoslezský.

Výpočet má zohledňovat zaměstnanost v útlumových sektorech i v tzv. sektorech transformace. Dále emisní náročnost regionální ekonomiky, energetickou náročnost, podnikatelské prostředí, ekologické zátěže, lokální mobilitu pracovní síly a úroveň vědy a výzkumu.

„Jak říkám, my jsme to spočítali přesně podle ministerské metodiky. A stále tvrdíme, že se má vycházet jen z tvrdých dat za jednotlivá území, politika by v tom hrát roli neměla. Ale konečné slovo budou mít ministři a já sám jsem zvědav, jak se k tomu postaví, zda skutečně na základě exaktního výpočtu, nebo zda se do toho budou vnášet nějaké politické dohody,“ uvedl před jednáním s Brabcem a Dostálovou pro Seznam Zprávy karlovarský hejtman Kulhánek.

A dodává, že rozdělení peněz do jednotlivých krajů je pro ně naprosto zásadní. Aby mohli pokračovat v další práci a věděli, s jakým objemem peněz mohou při přípravě nových projektů počítat.

Úplně jinou představu o rozdělení peněz má moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Jeho kraj chce totiž do výpočtu jako jedno z klíčových kritérií zahrnout i počet obyvatel kraje. A rázem by vše dopadlo úplně jinak.

Vondrákem řízený region takto vypočítal, že by celou polovinu evropských peněz (přesně 20,7 miliardy korun) měl dostat právě on. Dva zbylé kraje druhou polovinu.

Pro nejmenší Karlovarský kraj s nejmenším počtem obyvatel by tak podle tohoto výpočtu zbylo jen 5,1 miliardy korun, přitom tamní politici v čele s Kulhánkem si myslí, že mají nárok na 13 miliard (zmíněná třetina z celkového objemu).

Avšak i hejtman Vondrák je přesvědčen o spravedlnosti jimi navrženého dělení evropských peněz. Poukazuje i na to, že v jejich regionu jsou problémy spojené s útlumem těžby aktuálně nejpalčivější, dolování černého uhlí ve státem ovládané firmě OKD totiž právě končí, u hnědého na severozápadě Čech je útlum pomalejší.

„U nás se doly zavřely a musíme tyto následky řešit už dnes. A zohlednění počtu obyvatel má svou logiku. Změna energetického mixu dopadá na všechny obyvatele v kraji,“ uvedl pro Seznam Zprávy Vondrák.

V hnutí ANO je přitom považován za těžkou váhu (v zásadě jde o nejpopulárnějšího regionálního politika), tudíž lze očekávat, že jeho argumentům budou ministři zvolení za stejné hnutí bedlivě naslouchat.

Nicméně karlovarský hejtman z opozičního hnutí STAN Kulhánek je stále přesvědčen, že celý problém s těžbou uhlí relativně nejvíc zatíží právě jejich region, kde je klíčovým zaměstnavatelem těžební firma Sokolovská uhelná.

Kulhánek také v minulých dnech napsal ministrům Dostálové a Brabcovi dopis, v němž uvádí, že „zjednodušený pohled na rozdělení alokace na základě počtu obyvatel nemohou akceptovat“.

V tomto dopise, jehož kopii má redakce k dispozici, píše i o „rychle se měnící situaci v Moravskoslezském kraji, kde byla většina dolů v poslední době uzavřena a sanaci na sebe převzal stát“.

Svou vlastní představu o dělení peněz má však i Ústecký kraj, kde hnědé uhlí těží skupiny Sev.en Energy a ČEZ (Severočeské doly). I jeho výpočty podle očekávání hrají ve prospěch právě tohoto regionu.

Podle „ústeckého“ modelu by Ústecký kraj měl získat 37,1 % z evropských dotací, Karlovarsko 31,5 % a stejný podíl i moravskoslezský region.

„Předkládáme svou vlastní variantu, kdy zohledňujeme počet obyvatel v kraji i zatížení CO2. Ani s jednou variantou kolegů hejtmanů nesouhlasím,“ uvedl pro Seznam Zprávy hejtman za ANO z Ústeckého kraje Jan Schiller.