Článek
Doba, kdy Tálibán ovládal téměř celý Afghánistán, je nenávratně pryč. Myslí si to alespoň jeho současný vůdce mulla Ramatulláh Kakazáda. Organizace, kterou západní země považují za teroristickou, je v krizi. Nejen, že s Kakazádou nesouhlasí někteří lokální vůdci a to vyvolává rozbroje ve vedení - někteří z vůdců třeba nesouhlasí s plánovaným vyjednáváním o míru. Tálibánu navíc docházejí peníze.
Nedávné úspěchy hnutí, jako například dočasné ovládnutí města Kunduz, podle Kakazády neznamenají, že by Tálibán mohl dosáhnout v občanské válce úplného vítězství. „Na operaci v Kunduzu jsme se připravovali rok a nakonec se nám povedlo město ovládnout na jediný týden. Afghánistán má 34 provincií, takže by to trvalo 34 let, než by se Tálibán dokázal na jediný týden zmocnit celé země," řekl Kakazáda britskému listu The Guardian.
Vleklé boje o Kunduz a další města Tálibán značně finančně vyčerpávají. Peníze získává ze dvou hlavních zdrojů, z pašování zbraní a drog (Afghánistán je dlouhodobě opiovou velmocí) a od movitých dárců z Pákistánu a zemí kolem Perského zálivu. Od saúdských finančníků a i polovojenských a polostátních organizací, jakou je třeba pákistánská ISI, výzvědná služba.
Druhý finanční tok začal v poslední době povážlivě vysychat. Sponzorům, kteří dlouhá léta podporovali boj Tálibánců proti zahraničním vojákům (hlavně Američanům), začínají vadit obrovské civilní ztráty. Zahraniční vojáci se z Afghánistánu téměř úplně stáhli v roce 2014, od té doby hnutí bojuje zejména s afghánskou vládou. Nedostatek peněžních prostředků třeba zraněným bojovníkům nedovoluje nechat se ošetřit v luxusních soukromých nemocnicích.
