Článek
Když se poprvé objevil propagační leták Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který porovnává tuzemské kompenzace s podporou podnikatelů v několika okolních zemích, zdálo se, že jde o vtip. Vládní představitelé ho však neváhají neustále ukazovat v médiích, rozhovorech a přímých přenosech.
Přitom jde o zřejmou manipulaci a podvod – prezentované informace jsou totiž nepřesné, zavádějící a mylné.
Tento materiál využívá té nejohavnější metody, tzv. techniky velké lži. Autor vsadí na složitost problému a na to, že běžný čtenář či posluchač nemá možnost si údaje ověřit. Nevadí, že to není pravda – hlavně když to můžu použít tak, jak se mi to hodí.
Nereálná čísla, nesmyslné výpočty
Největším podvrhem je způsob výpočtu, kterým úředník MPO dokládá kompenzace dvěma různými metodami – nákladovou v Česku a procentem z obratu například v Rakousku. Výslednou výši podpory pak nepochopitelně uvede v českých korunách.
Například restaurace s pěti zaměstnanci podle výpočtu dostane v Česku kompenzaci 277 320 korun. Příklad údajně vychází z reálných provozoven. Předpokládá, že taková restaurace měla v roce 2019 měsíční tržbu 354 tisíc korun. Při uvedených nákladech 282 tisíc korun, které však podle letáku nezahrnují suroviny, by tato restaurace prodělávala nejméně 70 tisíc korun měsíčně!
Úředník dále vypočte 50 procent této nereálné tržby podle rakouského modelu. A ejhle, je to jen 177 tisíc korun, tedy méně než v Česku!
Nejenže si nezjistí, že v Rakousku kromě této kompenzace ještě běží klasický kurzarbeit, takže zaměstnavatelé dostanou mezi 80 a 90 procenty mzdových nákladů, ale vůbec nebere v úvahu, jakou tržbu má restaurace s pěti zaměstnanci v Rakousku. Celkové mzdové náklady na jednu pracovní sílu tam činí minimálně 3000 eur měsíčně (v případě kuchaře je to přibližně 5000 eur). Pro zjednodušení: 5 zaměstnanců po 3000 eurech = 390 tisíc korun. Jen samotné mzdy by pak byly vyšší než tržba.
Taková restaurace v Rakousku samozřejmě neexistuje. Tržba podniku této velikosti běžně dosahuje 60 tisíc eur, tj. 1,6 milionu korun měsíčně. Rakouská podpora by tedy za uvedený měsíc činila 800 tisíc korun plus 320 tisíc korun za kurzarbeit.
Jenže to by se do letáku asi nehodilo, že?
Protimluv pana ministra
Většina vládních představitelů dosud odmítala uznat, že jednodušší a spravedlivější by byly kompenzace založené na obratu v roce 2019. Stále dokola argumentují tím, že by byly příliš drahé, že by na ně stát neměl. Proč se nás tedy zároveň snaží (lživě) přesvědčit, že máme nejvyšší kompenzace z okolních zemí?
Nechce se věřit, že by si tento protimluv neuvědomovali. Je to jen typická ukázka toho, jakým způsobem vláda jedná s veřejností. Lži, pololži, údaje upravené tak, aby vypadaly líp a vládě se hodily do krámu, občas něco zamlčet. Protiargumenty si sice poslechnout, ale neakceptovat je a místo toho pořád dokola omílat ty svoje.
Teprve ve svých posledních vystoupeních představitelé vlády konečně přiznávají, že by asi bývalo lepší zvolit už na začátku jednoduchý kompenzační program založený na tržbách z předchozího roku. Jen je prý škoda, že se vynaložilo tolik práce a prostředků na stávající kompenzační programy. Jejich administrace je extrémně složitá a kontroly budou nejspíš probíhat ještě roky poté, co už s námi covid-19 nebude.
Vláda propásla unikátní příležitost využít dat z EET a podle nich kompenzace vyplatit. Raději EET zrušila. Stalo se tak to, co jsme předpovídali před jejím zavedením, totiž že stát žádnou umělou inteligenci vyvinout neumí a že celé EET bude k ničemu.
V zahraničí to jde, proč ne u nás?
Představitelům státu je evidentně jedno, že už od jara všechny profesní asociace (včetně Asociace restauratérů Apron) a svazy nebo Hospodářská komora volají po kompenzacích odvozených z obratu. Má vláda vůbec nějaké seriózní výpočty? Raději se chlubí propagačním letákem, ve kterém je tak velká lež, že se jí nedá nevěřit.
Žádáme vládu znovu: pusťte už tu ohlodanou kost nejrůznějších covid programů a pro další období zaveďte kompenzační program, který bude aspoň trochu spravedlivý, jednoduchý a bude se skutečně blížit náhradě způsobených škod. Vlády okolních zemí to už dávno pochopily a různé nákladové programy nahradily právě programem založeným na obratu.
