Spolu se Sivokem chtěli investovat 100 milionů do továrny na hvězdy

Případy, kdy se napřímo propojí nejúspěšnější osobnosti českého byznysu se zdejším fotbalovým prostředím, jsou spíše výjimkami potvrzujícími jisté nepsané pravidlo. A to praví, že do fotbalu žádný opravdu silný český byznysmen ze zásady peníze nevkládá. Nejčastěji se zdůvodněním, že toto prostředí není dostatečně průhledné a neřídí se předvídatelnými pravidly. Výjimky se přesto najdou.

Nejznámějším z miliardářů, kteří si pravidlo za své nevzali, je Daniel Křetínský, boss pražské Sparty. Spolu s ním nacházíme v žebříčcích nejmovitějších Čechů i Petra Pauknera (Dukla) nebo Ludvíka Karla (Slovan Liberec).

A mnohé překvapilo, když se zkraje letošního roku objevila informace, že je k tomu, aby vložil svůj kapitál do fotbalu, připraven i Vlastislav Bříza, vlastník českobudějovické továrny na tužky Koh-i-noor Hardtmuth.

Několik týdnů média sledovala, zda spolu s někdejším reprezentantem Tomášem Sivokem ovládnou tradiční regionální klub Dynamo České Budějovice. A hlavně byli všichni zvědavi, co by se pak dělo dál.

Obchod se nakonec neuzavřel, takže z Břízových plánů v tomto směru nezbylo nic. Ale netrápí se tím, v rozhovoru pro Seznam Zprávy zmínil, že z peněz, jež mu takto zůstaly v ruce, uhradí nyní ve firmě alespoň ztráty způsobené koronavirem a jeho důsledky.

Bříza hovoří o celém příběhu velmi otevřeně: „Na českobudějovický fotbalový klub jsme měli připraveno 100 milionů korun. Tedy Tomáš Sivok 7 milionů a já ten zbytek do stovky.“

Právě Sivok byl zcela klíčovým mužem celé chystané operace. „Bez něj bych do ničeho takového nikdy nešel. Já fotbalu nerozumím. On naopak skvěle.“ Při angažmá v Itálii či Turecku se podle Břízy Sivok moc dobře díval. I na to, jak je svět spojený s kopáním do míče úzce svázán s obchody vysokých finančních objemů.

Leckoho možná napadne, jak by asi začal roztáčet velký byznys zrovna přes regionální klub z Českých Budějovic, který si teď ročně musí vystačit s rozpočtem zhruba 40 milionů korun. A nijak nevybočuje ze zavedeného českého rámce určujícího, že kdo nehraje evropské poháry, bude na fotbale vydělávat opravdu jen stěží.

Aby mnohé kluby udržovaly svou existenci, musí čas od času některého z lepších hráčů prodat. A ze sumy utržené za přestup, obvykle v řádech jednotek milionů korun, pak dál nějak přežívat, dokud to půjde.

Bříza naznačil, že takový druh obchodu by ho opravdu neinteresoval. „To, co by nás zajímalo nejvíc, byla mládež, na ní jsme chtěli stavět,“ vysvětlil Bříza.

Inspirací byl rakouský klub FC Red Bull Salcburk a především jeho mládežnická akademie, která pracuje s absolutním vrcholem dostupných technologií a vědeckých poznatků v řadě disciplín. Salcburští dokážou přivádět z celého světa mimořádně talentované jedince s nejlepšími předpoklady uspět časem v těch nejlepších klubech planety. A prognózy se plní. Ze Salcburku míří do světa jedna budoucí megastar za druhou.

Správně vybrat, levně pořídit, talent zušlechtit a pak výhodně prodat. To je byznys model, kterému rozumí každý obchodník na světě, aniž by kdy viděl jediný fotbalový zápas.

Při minimálních pořizovacích nákladech hráčů inkasoval Salcburk jen v minulé sezoně za prodej svých vybroušených talentů 115 milionů eur, nejvíc publicity dostal odchod Erlinga Haalanda do Dortmundu za 20 milionů eur.

Předtím za Nabyho Keitu zaplatilo Lipsko Salcburku takřka 30 milionů eur, pak ho do Liverpoolu prodalo za dvojnásobek.

Úspěšnost salcburské akademie je každopádně výjimečná. Projevuje se know-how spojené s výběrem hráčů už ve velmi mladém věku, a to za pomoci sítě skautů, ale zejména matematických modelů, které optimalizují riziko chyby a pravděpodobnost správného výběru.

Další klíčovou fází je pak příprava mladíků v podmínkách péče, která jde po fotbalové, ale zejména zdravotní či výživové linii cestou dokonalých vědeckých analýz, uplatněných pro konkrétního jedince.

A celá tahle kouzelná dílna, kde vědci a matematici vyrábějí fotbalové hvězdy, opravdu funguje. A to sportovně a následně po prodejích hráčů i ekonomicky. Nikdo se netají tím, že tohle je účel celého projektu. Vychovat hráče a dobře je prodat.

Něco podobného tedy chtěli Bříza se Sivokem spustit pod hlavičkou Dynama České Budějovice. „Chtěli jsme okopírovat Salcburk. Tam se to dělá úplně jinak než dneska v českém fotbale. Po třech letech působení na úrovni světové kopané by se nám ta investice vrátila,“ míní Bříza.

Byl si prý jist, že Sivok by něco podobného jako v Salcburku uměl vytvořit i v Českých Budějovicích. „Byl ve světě, ty věci chápe. A já vím, že by to dokázal, to já z lidí vycítím, doopravdy. Vybudovat to, hráče vychovávat a pak je prodávat. Pan Sivok by to uměl dokonale. Kdyby chtěl někdo doporučit sportovního ředitele, tak jednoznačně pana Sivoka,“ říká Bříza.

Zatím ale Tomáš Sivok ještě působí jako fotbalista. V Českých Budějovicích, ze kterých kdysi do světa velkého fotbalu vykročil, teď svou aktivní činnost v kopačkách i ukončí. Jeho vize, že dalším krokem bude zisk vlastnických práv vůči klubu a společný obchod s investorem Břízou, se ale nenaplnily.

Aby zájemce klub získal, musí mu jej jeho dosavadní majitel prodat. A to se nestalo. Skupina podnikatelů vedená Miroslavem Dvořákem, která Dynamo ovládala, si s tandemem Bříza–Sivok začátkem března letošního roku neplácla.

A překvapivě dala přednost jiné nabídce, se kterou přišel Karel Kovář, majitel sítě autobazarů AutoDraft.

Bříza tedy musel své plány změnit. „My už to měli celé rozplánované, v září měl pan Sivok cestovat do Brazílie, zajištěné jsme tam měli i ubytování patnáctiletých dětí, ale zůstalo jen u nerealizovaných plánů. Je to škoda, že to nevyšlo. Ale pro mě už to skončilo. Ať si s klubem jeho noví majitelé dělají, co chtějí. Já Dynamu přeji mnoho úspěchů. A rád se přijdu na fotbal podívat, až budou hrát o ta místa, na která jsme chtěli aspirovat my,“ naznačuje, že jeho a Sivokova vize měla klub posunout zcela mimo dosavadní rámec práce v průměru.

„Těch sto milionů, které jsem za klub neutratil, mi zbylo. A teď do té krize mám tedy alespoň rezervu na výplaty,“ našel si Bříza na celém tom fotbalovém příběhu alespoň pozitivně laděnou tečku.