Článek
Projekt budí s trochou nadsázky dojem, že má řešit všechny současné problémy Prahy. Kromě samotného mostu se má nad řekou nacházet parkoviště, byty a i výstavní síň pro Muchovu Slovanskou epopej.
Most o rozpětí 188 metrů je navržen mezi ulicemi Komunardů a Thámova, tedy na místě, kde s ním počítá i současný územní plán.
„Náš objekt je čtyřpatrový, v přízemí by měla být komerční zóna tedy obchody a prostory pro kulturní akce na terasách okolo celého objektu. Ve druhém a třetím patře by kromě umělecké galerie byly prostory k pronájmu, kanceláře,” popisuje jedna z iniciátorek projektu Leona Němečková, která má ve spolku na starost ekonomické a právní zajištění projektu.
Ve čtvrtém patře jsou navrženy bytové jednotky a v budově mají být i bezmála tři stovky parkovacích míst. „Toto rozdělení není z naší strany nijak klíčové. Pokud bude mít město nebo kdokoli ze zúčastněných nějaké námitky, tak se o tom pobavíme a upravíme to,” říká Němečková.
Podle ní by se most měl stát „památkou číslo 2 v Praze”. „Jsme přesvědčeni, že výstavba nových významných architektonických děl má smysl a bude mít významný pozitivní dopad na renomé hlavního města, celého státu, jeho hospodářský růst a především pozitivní myšlení nás všech,” uvádí.
Celkem se dle Němečkové nápad rozvíjí asi čtyři roky a podílelo se na něm okolo dvaceti lidí, zejména projektantů a dopravních odborníků. Projekt zvaný Pons Pragensis je tak starší než obdobný předvolební nápad kandidáta na primátora Petra Stuchlíka (za ANO), který chtěl zabydlet sousední Libeňský most.
V současnosti je podle Němečkové hotova dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí. Samotná podoba budovy nad mostem ale ještě není finální, zatím spolek ukazuje jen ilustrační obrázek. Jak bude budova vypadat, má určit architektonická soutěž.
Velmi ambiciozní není jen projekt samotný, ale i časový harmonogram. Němečková odhaduje, že by mohla potřebná povolení získat tak rychle, aby se mohlo začít v září příštího roku stavět. Rok poté by měl most fungovat pro dopravu. „Palác” nad mostem s dopravním tubusem se má dokončit následně.
Hostem Výzvy byl nový primátor Zdeněk Hřib.Video: Seznam Zprávy
To by bylo výrazně rychlejší, než je v Praze momentálně zvykem. Zkušení developeři dnes uvádějí, že získání povolení pro konvenčnější residenční projekty trvá okolo sedmi let. Například u koncertní síně na Vltavské, o které se mluví přibližně dekádu a kterou má současná rada ve svém programovém prohlášení, je reálné, že se v následujících čtyřech letech stihne jen dokončit architektonická soutěž.
Budova nad mostem si na sebe má v budoucnu vydělat sama jako turistická atrakce i komerční objekt. Náklady na výstavbu měl přislíbit blíže neupřesněný investor, počítá se i s emisí akcií na pražské burze.
Spolek koncem listopadu zaslal dopis novým pražským radním. V něm je žádají, aby celou věc co nejdříve zařadili na projednávání rady a zastupitelstva. A hlavně: Aby projekt schválili, poskytli pro něj potřebné pozemky na obou březích a spolupodíleli se na financování výstavby. Nosná konstrukce celého objektu má podle návrhu vyjít na 2,5 miliardy korun. Budova nad mostem by zůstala ve vlastnictví investora a drobných akcionářů v návaznosti na výsledky financování stavby.
A právě městská rada bude podle všeho hned první významnou překážkou. TV Seznam oslavila radní pro kulturu a pro územní rozvoj. Oba se shodují na tom, že aktivity z řad veřejnosti si velmi cení. Zároveň ale z tohoto konkrétního návrhu nijak nadšeni nejsou.
„Síň pro Muchovu Slovanskou epopej bude muset vzniknout, Praha se k tomu zavázala. Nedovedu si ale zároveň představit, že by to bylo přímo na mostě,“ myslí si radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha sobě).
Bývalému šéfu IPR Petru Hlaváčkovi (TOP 09), který má nyní v radě na starosti územní rozvoj, se zase nepozdává stavba jako taková.
„Když pominu standardní procesy s památkáři či s Povodím, tak si myslím, že takovýto most neodpovídá charakteru toho území. Mosty v Praze mají silný charakter a žádný z nich netvoří nic podobného jako třeba Ponte Vecchio ve Florencii,“ srovnává Hlaváček návrh s jedním z nejznámějších historických „zastavěných” mostů.
Podle něj je také nešťastný způsob jakým iniciativa postupuje. Tedy zhotovení podrobnější dokumentace následovaná žádostí o projednání na radě a v zastupitelstvu. „Z principu je zájem veřejnosti skvělá věc. Ale představa, že vznikne nějaká dokumentace a město dostane za úkol, aby to projednalo, to je hodně nezvyklé,“ myslí si Hlaváček.
Vyhovění žádosti, a tedy zařazení projektu k projednání by podle Hlaváčka bylo z jeho strany velmi neuvážené. Já se s těmi lidmi, kteří tomu věnovali hodně energie, moc rád sejdu a vysvětlíme si to,“ dodává.
