Článek
Série preventivních opatření, která reagují na několik desítek případů krevních sraženin nebo poruch srážlivosti krve. Tak by se dalo v úplné krátkosti shrnout rozhodnutí mnohých evropských států, jež pozastavily očkování vakcínou AstraZeneca. Jakýkoliv náznak přímé souvislosti očkování s problémy nikdo nezpozoroval a je předmětem vyšetřování.
A co to znamená preventivní opatření? V tomto případě se jedná o rozhodnutí vycházející čistě z toho, že k těmto zdravotním problémům došlo po očkování. Některým státům jen toto k rozhodnutí raději očkování pozastavit stačilo. Jiné státy k tomu nevidí důvod. Přehled informací, které jednu i druhou stranu k rozhodnutí vedou, si můžete přečíst v dalších odstavcích.
Proč půlka Evropy AstraZeneku pozastavila?
Jako první oznámilo dva případy krevních sraženin, z nichž jeden skončil smrtí, po očkování vakcínou AstraZeneca Rakousko už na konci předminulého týdne a v důsledku toho se rozhodlo vyřadit z očkování jednu šarži tzv. oxfordské vakcíny.
Minulý týden se pak přidaly Dánsko a Norsko, jež na základě zjištění podobných případů očkování AstraZenekou kompletně pozastavily. Dánské úřady to zdůvodnily zprávami o „několika případech“ na vlastním území i v dalších evropských státech. Jedna Dánka ve věku 60 let v důsledku těchto problémů zemřela. Norsko informovalo o čtyřech vážných případech mezi zdravotníky mladšími 50 let, z nichž dva skončily smrtí kvůli krvácení do mozku a jeden hospitalizací. List The New York Times k tomu dodává ještě případ vyšetřovaného podobného úmrtí 57letého muže z Itálie.
Rakousko, Dánsko i Norsko své opatření zdůvodnily způsobem, že jde o preventivní opatření, a nikdo z nich neuvedl, že něco naznačuje, že by mezi případy a očkováním byla souvislost. Stejně tak řada dalších států, jež se k pozastavení očkování přiklonily v dalších dnech. Jako typický příklad zdůvodnění lze uvést prohlášení dánské lékové agentury, která „doufá, že žádnou spojitost neobjeví“, ale chce nějaký čas, aby mohla situaci prověřit.
Samotná dánská agentura nicméně posléze doplnila, že pacientka, která krátce po očkování zemřela, měla „velmi neobvyklé příznaky“ krevních sraženin. Ty jsou totiž obecně poměrně časté, což je i jeden z důvodů, kterým Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Světová zdravotnická organizace (WHO), AstraZeneca a řada států vysvětlují, proč ke znepokojení není důvod.
Pro úplnost lze zmínit i jeden možný faktor, který mohl rozhodnutí některých států ovlivnit, ale je, přiznejme, čistě spekulativní. Tím je efekt sněhové koule. Podobně jako při nedávném pozastavování očkování AstraZenekou u seniorů se mnoho států ke kroku rozhodlo až v momentě, kdy to udělaly i ostatní. A to přesto, že samotná otázka se řešila už delší dobu předtím a nic se v ní kromě právě zavedených opatření v jiných státech nezměnilo. Většina z nich pak rozhodnutí podobným způsobem vzala zpátky.
Proč zbytek ne?
Zbytek států se ve zkratce drží doporučení EMA, která k přerušení očkování touto vakcínou nevidí důvod, protože nic nenasvědčuje přímé souvislosti. Necelých 40 případů v EU a Velké Británii na 17 milionů očkovaných také podle WHO nepřesahuje počet hodný takového podezření.
To vypíchl například i Phil Bryan z britského úřadu pro kontrolu léčiv (MHRA). „Zprávy pečlivě vyhodnocujeme, ale už jsme podali velké množství dávek a frekvence, s jakou se krevní sraženiny vyskytují přirozeně, nenasvědčuje souvislosti s vakcínou,“ citovala ho BBC.
Proč ale tyto státy na rozdíl od druhé skupiny opatrnějších států raději očkování nepozastaví a nepočkají na výsledky nových vyšetřování? Odpověď lze asi nejlépe shrnout tak, že podle jejich pohledu výhody očkování zkrátka převažují možná rizika, což uvedl například polský ministr zahraničí Adam Niedzielski.
Jinými slovy, tyto země vyhodnotily, že ztráty způsobené i krátkodobou přestávkou očkování AstraZenekou v podobě úmrtí spojených s covidem-19 by byly příliš velké, než aby je mohly připustit v rámci prevence, kterou s přihlédnutím k malému počtu nahlášených problémů vidí jako přehnanou opatrnost.
V této otázce samozřejmě hraje roli pandemická situace, v jaké se ta či ona země nachází. Tam, kde zdravotnický systém kvůli covidu-19 kolabuje, může být za přehnanou opatrnost vnímáno i to, co například v Dánsku, kde je situace relativně pod kontrolou, nikoliv.
Že „benefity jasně převažují nad rizikem“, řekl Seznam Zprávám například i lékař Martin Polák, který zároveň působí jako středočeský koordinátor očkování. Shrnutí poznatků od lékařů nebo názory českých vakcinologů s podobným názorem Seznam Zprávy přinesly v posledních dnech a hodinách.
Jak se dá spojitost vlastně prokázat?
Na otázku, zda vakcíny vlastně mohou způsobovat krevní sraženiny, deník The New York Times odpovídá slovy ředitele Institutu pro bezpečnost vakcín při Univerzitě Johnse Hopkinse Daniela Salmona, podle kterého se to zatím nikdy neukázalo. Mark Slifka z Oregon Health & Science University k tomu dodává, že jde naopak o častou zdravotní komplikaci, která je navíc nejpravděpodobnější právě u lidí, kteří jsou zranitelní v pandemii covidu-19, a jsou proto očkováni mezi prvními.
Aktuálně se vyšetřování nahlášených případů očkovaných vakcínou AstraZeneca odehrává na mnoha úrovních, zapojily se do něj jednotlivé úřady států, EMA, WHO a provádí ho i samotná firma.
Jaké konkrétní postupy vyšetřování doprovází, úřady zpravidla nespecifikují. Většinou jde nicméně o snahu zjistit, zda je koncentrace případů daného zdravotního problému mezi očkovanými vyšší než u neočkované populace. To už se dělalo v rámci klinických testů a žádný problém se nenašel. Co se děje a bude dít nyní, je přezkum této otázky na základě dat z reálně očkované populace, kde by výsledky mohly být potenciálně z různých důvodů jiné.
