Článek
Na summitu Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě hlasovaly stovky delegátů světových vlád o rezoluci, podle které by mezinárodní agentura uváděla kojení dětí jako nejpřirozenější a nejzdravější způsob výživy kojenců.
Účastníci konference předpokládali, že hlasování proběhne rychle a bez komplikací. Rezoluce podložená desítkami let výzkumu v oblasti dětské výživy však narazila na neočekávaný odpor ze strany největší světové ekonomiky: Spojených států amerických. V pondělí to uvedl americký deník The New York Times (NYT).
Podle něj zástupci Spojených států dokonce vyhrožovali několika zemím, že pokud se rezoluci pokusí prosadit, budou čelit odvetným opatřením. Ekvádoru, který měl rezoluci původně na summitu uvést, Američané pohrozili, že pokud onu rezoluci předloží, uvalí na jihoamerickou zemi obchodní sankce a odvolá pro Ekvádor zásadní vojenskou pomoc. Ekvádorská vláda rychle ustoupila.
Tvrdý diplomatický postup USA ve výsledku neuspěl. Návrh rezoluce nakonec předložila Ruská federace, kterou už podle zdrojů NYT Spojené státy neoslovily. I přesto se jednání táhla skoro dva dny. Podle delegáta Ruska šlo o princip.
„Nesnažíme se vypadat jako hrdinové, podle nás je ale špatné, když velké země šikanují ty malé, zvláště pokud se jedná o otázky důležité pro zbytek světa,” uvedl.
V zájmu domácího byznysu
Proč se však Spojené státy tak rezolutně postavily proti podpoře přirozeného kojení? Podle NYT je odpověď poměrně jasná.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala na mezinárodním poli hájit zájmy byznysu výrazněji, než tomu bylo za jeho předchůdce Obamy. Podle newyorského deníku nyní vláda hájila zájmy výrobců výživových doplňků.
Američtí diplomaté se z rezoluce pokoušeli odstranit především tu část, která by světové vlády vyzvala k „ochraně, prosazování a podpoře kojení”. Další kontroverzní část pak hovořila o tom, že by politici měli omezit propagaci umělé dětské výživy, která má podle mnoha expertů škodlivé účinky na zdraví malých dětí.
Podle studie ve vědeckém týdeníku The Lancet by přitom rozšíření přírozeného kojení z prsu matky ročně předešlo 800 tisícům dětských úmrtí a zdravotnictví na celém světě by v úsporách vyneslo v přepočtu zhruba 6,5 bilionu korun.
Šokovaní diplomaté
Když diplomacie neuspěla, přistoupili zástupci USA k tvrdší rétorice, včetně vyhrožování sankcemi. Spojené státy jsou navíc největším přispěvatelem pro Světovou zdravotnickou organizaci. Ročně přispívají objemem patnácti procent rozpočtu celé WHO.
Přístup Spojených států šokoval ostatní delegáty, experty i zastánce přirozené výživy kojenců. Diplomaté pro NYT hovořili anonymně, bojí se totiž americké odvety. Podle zástupkyně jedné z aktivistických skupin šlo ze strany USA o „vydírání”.
Americké ministerstvo zahraničí se k těmto nařčením odmítlo vyjádřit, o soukromých diplomatických hovorech prý nemůže mluvit. Ministersvo zdravotnictví pak tyto zprávy popřelo. Podle něj však návrh rezoluce „vytvářel zbytečné překážky pro výživové volby matek” a znevýhodňoval ženy neschopné běžně kojit.
Podle NYT nelze potvrdit, že by přítomní lobbisté výživového sektoru do jednání sami zasahovali. Spekuluje však o tom, že postup USA koresponduje s dlouhodobější politikou Donalda Trumpa. Ten na mezinárodním poli prosazuje zájmy amerických firem, píší NY.
Trhu s umělou kojeneckou výživou, jehož celkový objem činí ročně 70 miliard dolarů, dominuje Evropa a právě Spojené státy.
