Spojené státy v „černé díře“. Nezaměstnanost stoupá sedmimílovými kroky

Především podniky, jako jsou restaurace a bary, ale i mnohé továrny. Ty všechny mají problém posílat výplaty svým zaměstnancům. A tak jsou nuceni propouštět ve velkém. O práci už ve Spojených státech přišlo více než 16 milionů lidí. Jen za minulý týden to bylo přes 6 milionů. Tak vysoké číslo nečekali ani ekonomičtí analytici.

„Jako kdyby ekonomika nečekaně spadla do nějaké černé díry,“ komentovala situaci pro The New York Times (NYT) hlavní vládní ekonomická poradkyně Kathy Bostjancicová. Odborníci předpokládají, že nezaměstnanost ve Spojených státech dosáhne patnácti procent. To by znamenalo nejhorší situaci od druhé světové války.

O podporu během nezaměstnanosti zažádaly minulý týden ve Spojených státech miliony lidí. Pro mnohé to znamená propad životního standardu o několik úrovní. Přestože od státu dostanou výpomoc, často to neznamená pokrytí všech nákladů.

Lyn Douglassová žije se svým manželem Williamem v Los Angeles, píší NYT. Oba dva jsou momentálně bez práce. Lyn se živila jako producentka a svatební kameramanka. William pracoval v plánovací agentuře. Požádali o podporu, oba ale přišli o 75 procent běžného příjmu. „Dostali jsme se do takové situace, že musím prodat některé ze svých kamer, abychom měli na nájem,“ říká Lyn.

Největší růst nezaměstnanosti je v nejlidnatějším státě USA, v Kalifornii. Hned za ní je naopak nejpostiženější stát koronavirovou pandemií – New York. Špatně jsou na tom také Michigan, Florida a Texas.

Velký nápor na úřady vydávající příspěvky nezaměstnaným však může způsobit problémy. Instituce varují, že může docházet ke zpoždění ve vydávání peněz. Jednotlivé státy také mají rozdílná pravidla pro vydávání dávek. Například na Floridě je příspěvek v první fázi určen pro zaměstnance, kteří ztratili práci. Systém ale zatím nepočítá s lidmi „na volné noze“, kteří nemají svého zaměstnavatele, a nedosáhnou tak na příspěvky.

V některých státech vyplácení příspěvků nezaměstnaným trvá pouze 12 týdnů. Aktuální situace, která však nemá precedens, může uvést lidi do daleko delšího a hlubšího nepracovního „limbu“.

Třiašedesátiletý Eric Anderson pracoval v potravinách ve floridském městě Mulberry, informuje The Guardian. V práci skončil dobrovolně, patří totiž kvůli věku a cukrovce do rizikové skupiny nemoci covid-19. „Nikdo nezůstával doma, tak jsem musel já,“ říká Anderson a dodává: „Nemám plat, ale jak jsem řekl svému šéfovi, je lepší být na mizině než mrtvý.“

Zvláštní skupinou lidí, kteří v posledních pár dnech přišli o práci, jsou zdravotníci. Ne ale proto, že by neměli dostatek práce. Mnoho newyorských nemocnic vydalo zákaz pro své zaměstnance mluvit do médií, a to pod hrozbou disciplinárního řízení a vyhazovu. Se zněním e-mailu přišla agentura Bloomberg. Později se ukázalo, že je to praxe nemocnic po celých Spojených státech.

Za příspěvky na sociálních sítích vyhodili například doktora ve státě Washington. Stěžoval si, že nemocnice nemá dostatek zdravotnického materiálu a málo testuje. Podobný osud čekal sestry, které si stěžovaly na nedostatek pracovníků.

„Jsou citliví na svou pověst,“ řekla NYT Jhonna Porterová, jedna ze sester, kterou propustili z losangeleské nemocnice, protože v soukromé skupině na Facebooku vyjadřovala svoje obavy ze zvládnutí situace.

Přesto podle zpráv z americké burzy na Velký pátek akcie ve Spojených státech posílily. A to dokonce s nejvyšším denním nárůstem od roku 1974. Důvodem je nejspíš oznámení americké centrální banky o uvolnění 2,3 bilionu dolarů (více než 56 bilionů korun). A to na úvěry malým a středním podnikům i místní samosprávě. Pravděpodobně to zastínilo zprávu o obrovské nezaměstnanosti.