Článek
Spojené státy chtějí pokračovat v tvrdém přístupu k Rusku. Americké ministerstvo oznámilo udělení dalších sankcí, které tak mají být reakcí na údajné kybernetické útoky proti Spojeným státům, včetně pokusů ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016.
Na seznamu je nově 19 ruských občanů a pět firem. Mezi nimi je také petrohradská Agentura pro výzkum internetu (AII) obviňovaná z šíření falešných zpráv. Připojen je i sponzor agentury, a to miliardář blízký Kremlu Jevgenij Prigožin.
Podle agentury Interfax v reakci na rozhodnutí USA náměstek ruského ministra zahraničí prohlásil, že Moskva už připravuje odvetu. O jaká opatření půjde, ale zatím neupřesnil.
Bílý dům uvedl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa bude i nadále tvrdě postupovat při jednání s Moskvou. „Myslím, že je vidět z akcí, které jsme dosud podnikli, že budeme vůči Rusku rázní, dokud se nerozhodne změnit své chování,” řekla Trumpova mluvčí Sarah Sandersová.
Americké sankce jsou podle ministerského prohlášení také namířeny proti ruské kontrarozvědce FSB a proti vojenské výzvědné službě GRU a šesti jejím pracovníkům. Ministerstvo v prohlášení uvedlo, že hodlá pokračovat v tlaku na Rusko, „vzhledem k jeho snahám destabilizovat Ukrajinu a vzhledem k okupaci Krymu”. Důvodem je také „rozšířená korupce a porušování lidských práv” v Rusku.
Podle ministra financí Stevena Mnuchina se další sankce připravují a budou namířeny proti ruským vládním činitelům a oligarchům. Znemožní jim hlavně přístup na americké finanční trhy.
Moskva podle Mnuchinova prohlášení útočí od března 2016 na kriticky důležitou americkou infrastrukturu, na energetické, jaderné, vodárenské, obchodní a výrobní objekty. Jako příklad destabilizujících aktivit Moskvy ministerstvo uvedlo šíření počítačového viru Notpetya, který podle Washingtonu vyslala ruská armáda a zpravodajská služba GRU minulý rok v červnu do celého světa. Ruští hackeři se tak dostali do části amerického energetického sektoru.
Proti Prigožinovi a dalším dvanácti Rusům a třem ruským firmám je už od února v USA vedeno trestní stíhání kvůli pokusům ovlivnit volby prezidenta v USA. Jsou mezi nimi i dvě společnosti z holdingu Concord, které patří Prigožinovi. Na jeho firmy je údajně napojena také společnost, která vysílá ruské žoldnéře do Sýrie.
Prigožin ruským médiím řekl, že mu zařazení na sankční seznam problém nedělá, protože nemá na USA žádné obchodní vazby. „Byl jsem už sankcionován možná třikrát nebo čtyřikrát, ani to nepočítám,” řekl. „Ve Spojených státech nepodnikám, neobchoduji ani s Američany. Takže mi to problémy nedělá. Od teď ale přestanu chodit do McDonald's,” dodal.
Rusko plánuje protiopatření
V reakci na čtvrteční rozhodnutí Washingtonu rozšířit protiruské sankce rozšíří Rusko svůj černý seznam Američanů. Řekl to v pátek náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Americké ministerstvo financí ve čtvrtek přidalo 19 Rusů a pět firem na seznam subjektů, kterých se týkají sankce za údajné kybernetické útoky proti USA. Rjabkov v pátek řekl, že reakce Moskvy bude reciproční, ale nevyloučil ani mimořádná opatření. Zároveň prohlásil, že Rusko stále stojí o dialog se Spojenými státy. Ti v USA, kdo chtějí vztahy s Ruskem zničit prostřednictvím sankcí, si podle něj zahrávají s ohněm.
Rjabkov, jehož citovala agentura RIA Novosti, řekl, že odvetná opatření Ruské federace nejsou metodou Moskvy a že Rusko nechce uzavřít kanály dialogu s USA. „Děláme to jedině kvůli politické neústupnosti USA a jejich neochotě chápat realitu,” prohlásil Rjabkov. Americké sankce míří také proti ruské kontrarozvědce FSB a proti vojenské výzvědné službě GRU a šesti jejím pracovníkům. Ministerstvo financí USA ve zdůvodnění uvedlo, že hodlá pokračovat v tlaku na Rusko.