Spojené státy ve čtvrtfinále? Soupeř, kterého český tým chtěl. Má na něj tajný trumf

O hokejové reprezentaci Spojených států se toho vypráví ledacos. Třeba že na světové šampionáty jezdí jen na výlety, užívat si dovolenou v Evropě a bavit se v nočních barech. A možná na to spoléhá i Jaroslav Špaček, kterému se splnilo přání. „Nebylo mi to jedno, jakého soupeře dostaneme. Přál jsem si Američany. Ve čtvrtfinále mistrovství světa jsme je totiž často poráželi,“ řekl český asistent trenéra.

Z dlouhodobého hlediska to není úplně pravda. Američané jsou z českého pohledu tradiční čtvrtfináloví soupeři. Velká vítězství ale často střídala i těžká zklamání. Velice často po tuhých bitvách, které rozhodovaly až samostatné nájezdy.

Tak jako při posledním vzájemném zápase na mistrovství světa před dvěma lety v Moskvě. Zatím poslední prohra byla hodně hořká, Američané totiž v zápase nebyli lepší. Vynutili si prodloužení gólem, který padl z jasného ofsajdu. A Češi tehdy cítili křivdu. O rok dřív zase Američané porazili Čechy v bitvě o bronz na domácím turnaji v Praze. I to hodně bolelo.

Ještě dál sahají vzpomínky na neúspěch v Praze 2004 a sladkou penaltovou pomstu o rok později ve Vídni. V roce 2011 Američany ve čtvrtfinále v Bratislavě srazil Jaromír Jágr svým jediným hattrickem v dresu národního týmu.

Tolik stručný pohled do historie vypjatých vzájemných duelů na mistrovství světa, teď se pojďme vrátit do současnosti.

„Je to dobrý tým, který má vynikající hráče v útoku. Slabinou by mohla být ne až tolik zkušená obrana. Viděl jsem teď ten zápas mezi nimi a Finy. Finové dávali všechno do prostoru před brankou a Američané tam byli zranitelní. Ten tým má své individuality, ale spíše v útoku než v obraně,“ řekl další z českých asistentů Václav Prospal.

Ale upřímně: Ne, že by to Češi měli jinak. Také oni spoléhají hlavně na útok, především na duo Krejčí-Pastrňák. A v obraně složené z ne tak zkušených hokejistů to občas hodně skřípe.

Podívejte se na rozhovor s mámou Davida Pastrňáka o jeho hokejových začátcích

Co se týče Američanů, zapomeňte na tým složený ze studentů a univerzitních lig, jako tomu často bývalo na předešlých turnajích.

Tentokrát přivezli do Dánska výběr postavený kolem superstar Patricka Kanea z Chicaga, s příjmem 13,8 milionu dolarů byl v letošní sezoně nejlépe placeným hokejistou NHL. Na šampionátu spolu s Finem Sebastianem Ahem vévodí se sedmnácti body (6 gólů a 11 přihrávek) kanadskému bodování turnaje. Charlie McAvoy z Bostonu (3+5) je zase nejlepší v bodování mezi obránci. Hned pět útočníků USA v letošní sezoně NHL nastřílelo více než dvacet branek. Celkem šest hokejistů překročilo hranici 40 bodů.

Co se týče počtu individualit, nemůže český tým svému soupeři konkurovat. V útoku ani obraně. A to i na tomto turnaji.

Přesto USA dominují hlavně v ofenzívě. Na turnaji se pyšní největším počtem nastřílených branek, největším počtem střel vyslaných na branku soupeře a hlavně nejlepšími přesilovkami s využitím rovných 40 procent. Tady je třeba dávat extrémní pozor, Češi jsou totiž při bránění v oslabení naopak suverénně nejslabší ze všech osmi týmů, které postoupily do čtvrtfinále.

Číslům odpovídají i výsledky USA v základní skupině. Třeba Koreu Američané potupili debaklem 13:1, což je absolutní rekord v novodobé historii světových šampionátů. Nevyhnuli se jen dvěma zaváháním: Lotyše dokázali porazit až v prodloužení a hrubě jim nevyšel závěrečný zápas s Finskem, ve kterém vysokou prohrou 2:6 přišli o první místo ve skupině. Ale upřímně: Po zápase se netvářili, že by je to nějak zásadně rozhodilo.

„Je lepší prohrát teď než později. Prostě si myslím, že jsme dneska nebyli připraveni. Musíme být příště lepší. A my budeme,“ řekl obránce Will Butcher.

„Nepodceňoval bych je, rozhodně nás nečeká nic jednoduchého. Ale z mého pohledu jsou Američané daleko více hratelní než Finové. Ti jsou velmi organizovaní, jsou na tom velmi dobře bruslařsky a hráči, kteří jim přijeli z NHL, z nich udělali lepší tým,“ myslí si přesto Prospal. Na druhou stranu: Češi si mohli sotva vybírat. Podobně hrubou silou se pyšní i Finové a Kanaďané.

Češi se musí kvůli čtvrtfinále stěhovat do druhého pořadatelského města Herningu, čeká je 300 kilometrů dlouhý přesun.

Trenéři zřejmě až do poslední chvíle budou chtít tajit jméno gólmana, kterého postaví. Navzdory tomu, že turnaj začal jako brankář číslo jedna Pavel Francouz, má v těžkém rozhodnutí nejspíš mírně navrch David Rittich. V základní skupině totiž odchytal zápasy proti nejtěžším soupeřům – Švédsku a Rusku, navíc působí v NHL a většinu z hvězd soupeře na rozdíl od Francouze dobře zná.

Češi nebudou favorité, po šesti letech bez medaile navíc s ne tak hvězdným kádrem mohou soupeře pouze překvapit. Tajný trumf? Třeba trenér Josef Jandač. I pro něj jsou Američané nejoblíbenější soupeři. Ve své funkci trenéra reprezentace je porazil v obou případech.

Nejprve Američany šokoval v základní skupině Světového poháru. Podruhé jim zkazil radost ne tak dávno: Ve čtvrtfinále letošní olympiády v Jižní Koreji. Jak jinak než v samostatných nájezdech.

Video: Rozhovor s bývalým trenérem národního týmu Luďkem Bukačem o českém hokeji