Spojené státy jsou založené na rasismu, říká sociolog ze Stanfordu

„Tentokrát to bude všechno úplně jinak,“ říká o nynějších protestech aktivistka z hnutí Black Lives Matter. Co se dělo v amerických ulicích posledních pár dní? Jak moc je rasismus stále zakořeněný v americké společnosti?

Policejní násilí, rasová segregace, protesty. Historie ve Spojených státech se znovu opakuje. Nepokoje se rozšířily do všech amerických států poté, co policista z Minneapolisu při zatýkání udusil Afroameričana George Floyda. Exkluzivními hosty Checkpointu jsou tentokrát aktivistka a přední členka clevelandské buňky hnutí Black Lives Matter Latonya Goldsbyová a sociolog ze Stanfordské univerzity Matthew Clair, který se zabývá problematikou rasismu.

„Situace v Clevelandu je prostě šílená. Lidé jsou hodně nervózní. Jdou do konfliktů s policejními hlídkami a Národní gardou. Lidé, kteří žijí v centru města, nemohou odejít z bytu ani na nákup, nemohou jít ani ven vyvenčit psa. Situace je smutná, opravdu smutná,“ popisuje aktivistka v Checkpointu, jak to v druhém největším městě státu Ohio při protestech vypadá.

Goldsbyová v podcastu vysvětluje svou motivaci zapojit se do lidskoprávního hnutí: „Jsem z rodiny Tamira Rice, který ve svých dvanácti letech zemřel kvůli policejní brutalitě. Moje důvody jsou velmi osobní, věřím tomu z hloubky svého srdce. Proto jsem se rozhodla zapojit, dostala mě k tomu Tamirova smrt v roce 2014. A aktivní členkou hnutí jsem už zůstala.“

„Myslím, že rasismus v americké historii prošel jistým vývojem, je ale stále silně přítomný. Přestože třeba nebyl zcela explicitní, tak i dnes, kdy je rasismus víc skrytý, institucionalizovaný, zneviditelněný, je to přesto stále velmi silný rys americké společnosti,“ přemýšlí o problematice sociolog Matthew Clair.

Přiznává však, že je z podstaty svého povolání pesimistický, co se týče výrazných společenských změn. Sám Clair se na vysoké škole účastnil velkých protestů v roce 2014 a podle něj za administrativy Baracka Obamy došlo k určitým výrazným proměnám. „Ale nešlo jen o vládu, změny se děly i na lokální úrovni,“ popisuje. „Teď budou zapotřebí transformativní reformy, abychom se už nemuseli spoléhat na policii způsobem, jakým na ni spoléháme teď,“ dodává pedagog ze Stanfordské univerzity.

George Floyd zemřel před jedenácti dny poté, co mu při zatýkání necelých devět minut na krku klečel policista Derek Chauvin kvůli tomu, že byl podezřelý z padělání peněz. Nyní už bývalý strážník teď čelí obvinění z vraždy a zabití – a tento akt policejní brutality se stal rozbuškou pro celonárodní protesty.

Masové demonstrace jsou namířené právě proti rasismu a policejnímu násilí. Zatímco na mnoha místech šlo o pokojné protesty, v desítkách měst došlo na rabování a násilné střety s policií. Situace si vyžádala i několik mrtvých a zatím neznámý počet zraněných.

Speciální rozhovorovou epizodu podcastu Checkpoint si poslechněte v přehrávači nahoře.