Bezpečně doma. Třetí letoun z Afghánistánu přistál

Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes uvedl, že Afghánistán nebude moci čerpat ze zdrojů MMF kvůli nejasnostem ohledně uznání tamní vlády poté, co prakticky celou zemi i Kábul ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. Oznámila to agentura Reuters, podle níž země nemá přístup ani k novým nouzovým rezervám, takzvaným zvláštním právům čerpání (SDR).

„Mezinárodní měnový fond se jako vždy řídí názory mezinárodního společenství,“ sdělil v prohlášení mluvčí organizace. „V současné době v mezinárodním společenství není dostatečně jasno ohledně uznání vlády v Afghánistánu. V důsledku toho země nemá přístup k SDR nebo jiným zdrojům MMF,“ poznamenal.

Z Dubaje do Madridu právě odletěl první letoun A400M, který odletěl k evakuační misi ze základnyv Zaragoze. Do Španělska má dorazit ve čtvrtek. Na palubě je podle ministerstva obrany něco přes 50 lidí.

Britský velvyslanec v Afghánistánu Laurie Bristow dnes řekl, že Británie v Kábulu spolupracuje s Tálibánem na „taktické, praktické úrovni“ kvůli evakuaci britských občanů a vybraných Afghánců. Evakuační program přitom podle něj bude trvat dny, nikoli týdny. „Je zajímavé, že se Tálibán rozhodl podporovat tuto operaci,“ řekl Bristow ve videu natočeném v Kábulu.

Na letišti v Kbelech přistál třetí evakuační let české armády. Na palubě má 62 evakuovaných Afghánců. Jsou mezi nimi i afghánští tlumočníci s dětmi, držitelé trvalého pobytu v České republice nebo čtyři Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko.

Ministr obrany Lloyd Austin dále uvedl, že Spojené státy pokračují v evakuaci svých občanů a amerických spojenců z Afghánistánu, informuje agentura Bloomberg.

Letadlem přicestovalo okolo 200 lidí, velká část z nich podle AFP byly afghánské ženy a děti. Jedná se o druhý přílet evakuačního speciálu z Kábulu. Další let se 120 osobami na palubě má do Francie dorazit zítra, opět má jít především o afghánské občany.

Anonymní vyjádření jednoho z velitelů americké armády cituje agentura AFP.

Španělsko evakuuje první skupinu svých obyvatel a afghánských spolupracovníků z Kábulu. Operace bude obsajovat více letů a má trvat několik dní. První let dorazí do Madridu tento čtvrtek a každý transfer nebude obsahovat více než sto lidí. Země bude evakuovat i afghánské spolupracovníky ostatních členů Evropské unie.

Zatímco v dubnu podporovalo stažení amerických jednotek z Afghánistánu 56 procent Američanů, v srpnu už jen pouze 45 procent dotázaných. Přesně opačný trend má nesouhlas s tímto krokem, proti stažení vojsk se nyní staví 32 procent dotázaných.

„Nebude tu vůbec žádný demokratický systém, protože ten v zemi nemá žádné kořeny. Nebudeme diskutovat, jaký typ politického systému bychom měli v Afghánistánu zřídit, protože je to jasné. Bude tu právo šaría a hotovo,“ uvedl Vahídulláh Hášimí, který má přístup na jednání vedení Tálibánu a poskytl rozhovor Reuters.

Tálibán chce podle Hášimího založit novou národní armádu a pozval do ní také vojáky a piloty, kteří sloužili pod vedením afghánské vlády, která již není u moci. V nové armádě budou sloužit také bojovníci Tálibánu. Ten má ovšem problém sehnat obsluhu a posádky letadel a vrtulníků, ke kterým přišel při obsazení země. Tálibán totiž nikdy leteckou silou nedisponoval a jeho členové nemají potřebný výcvik. Hnutí podle Hášimího také očekává, že sousední země Afghánistánu vrátí stroje, které přistály na jejich území.

Ašraf Ghaní dnes oslovil Afghánce na videu natočeném v SAE. Řekl, že musel Afghánistán opustit, aby zabránil krveprolití a velké tragédii. Ke zprávě, podle níž s sebou odvezl velkou sumu peněz, řekl, že jde o naprosto nepodložené obvinění.

„Kdybych zůstal, byl bych v Kábulu svědkem prolévání krve,“ sdělil prezident. „Budu konzultovat s ostatními, dokud se nebudu moci vrátit a pokračovat ve své snaze zajistit Afgháncům spravedlnost,“ dodal podle agentury Reuters.

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní je s rodinou ve Spojených arabských emirátech, sdělilo dnes podle tiskových agentur tamní ministerstvo zahraničí.

„Vláda Spojených států nemůže zajistit bezpečný průchod na Mezinárodní letiště Hámida Karzaje,“ sdělilo dnes americké velvyslanectví v Kábulu americkým občanům v bezpečnostním varování, uvádí reportéři CNN.

Další německý evakuační letoun s více než 220 osobami na palubě přistál v uzbeckém Taškentu, uvádí německé ministerstvo zahraničí. Ve většině se jedná o afghánské občany včetně více než 80 žen.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert dnes informoval, že Angela Merkelová telefonicky hovořila o situaci v Afghánistánu s Joem Bidenem, se kterým se shodla, že Berlín a Washington budou dál úzce spolupracovat, což se týká i jejich jednotek zajišťujících bezpečnost na mezinárodním letišti v Kábulu.

„Z pohledu Německa kancléřka Merkelová zdůraznila potřebu umožnit co nejvíce občanům Afghánistánu, kteří podporovali Německo, aby mohli opustit zemi,“ řekl Seibert. „Souhlasili s tím, že dostanou letadly pryč tolik zranitelných osob, kolik bude možné,“ dodal k telefonátu Bidena s Merkelovou.

„Musíme pomoci lidem, kterým v Afghánistánu hrozí bezprostřední nebezpečí, dostat se bezpečně a legálně do Evropy. Nesmějí být odkázáni na nebezpečné trasy, kde operují pašeráci lidí. Žádám členské země EU, aby pomohly s jejich přesídlením,“ uvedla Ylva Johanssonová.

OSN zahájila přesun až stovky svých zaměstnanců z Afghánistánu do Kazachstánu, uvedl mluvčí Stephane Durjarric. Zdůraznil ale, že OSN je „odhodláno zůstat a poskytovat podporu afghánskému lidu v jeho hodině nouze“.

„Jedná se o dočasné opatření, které má OSN umožnit poskytovat pomoc lidem v Afghánistánu s minimálním narušením a současně snížit riziko pro personál OSN,“ řekl Durjarric. OSN má v Afghánistánu asi 300 mezinárodních zaměstnanců a 3000 afghánských zaměstnanců, uvádí BBC.

Bývalý afghánský prezident Hámid Karzaj byl první hlavou státu po konci vlády Tálibánu. V minulosti volal po jednání a spolupráci vlády s Tálibánem.

Na ploše kábulského letiště a kolem rozjezdových drah se v úterý po příletu druhé českého evakuačního speciálu již žádní Afghánci nepohybovali, od letadel je oddělili koaliční vojáci. Na letišti se přistává bez radaru. Uvedl to český armádní pilot. Jeho vyjádření ČTK poskytla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Česká armáda již do Kábulu vypravila tři evakuační lety, druhý z nich v úterý večer přivezl do Prahy 87 lidí. Jeho pilot, jehož jméno armáda nechce zveřejňovat, popsal situaci, se kterou se musí posádky evakuačních letadel vypořádat.

„Otázkou přežití milionů Afghánců je zachování humanitární pomoci včetně zajištění sanitárních služeb a zdravotnického materiálu. Tyto služby by neměly být přerušeny,“ zdůraznila WHO v prohlášení, jež vydala po návratu radikálního Tálibánu k moci po 20 letech.

„Na zranitelném zdravotnickém sytému se v Afghánistánu podepsaly měsíce násilí. Systém má nedostatek základních potřeb už kvůli pandemii koronaviru,“ připomněla WHO a vyzvala k ochraně civilistů, zdravotníků, pacientů a sanitárního zařízení.