Hlavní obsah

Spodní patra vytěženého uranového dolu Rožná zaplaví voda

Foto: wikimedia

Bukov, větrací šachta.

Nejnižší patra uranového dolu Rožná I začne koncem letoška zaplavovat voda. Komerční těžba v dole skončila v prosinci 2016, uranovou rudu horníci naposled dobývali ve 24. patře, tedy 1200 metrů pod povrchem země.

Článek

Podle předpokladu závodu Geam by měla voda vystoupat za tři čtyři roky na úroveň 13. těžebního patra. Úplně bude čerpací systém v dole odstaven kolem roku 2035, kdy by tam mělo ukončit činnost výzkumné pracoviště Bukov.

Geam je odštěpným závodem státního podniku Diamo. Závod zaměstnává 460 lidí, přímo v dole z nich pracuje necelá stovka. „Důl je momentálně provozován ve dvou směnách, kdy už se zahájily některé práce, které souvisejí s budoucím zatopením dolu,“ uvedl náměstek ředitele pro hornické práce Pavel Vinkler. V prostorách pod 12. patrem, které je v hloubce 600 metrů, pracovníci rozeberou a vyvezou ven zařízení, jež může Geam dál upotřebit. Jde například o čerpadla, kabely nebo části výztuže. Prodávat vybavení z podzemí závod nebude. „Většina materiálu je kontaminovaná,“ uvedl náměstek.

Důl Rožná byl v provozu nejdéle z uranových dolů ve střední Evropě, těžilo se tam 60 let. Podzemní výzkumné pracoviště dala v části dolu vyrazit Správa úložišť radioaktivních odpadů. Toto pracoviště je půl kilometru pod povrchem. Geam zajišťuje chod dolu, včetně odčerpávání důlních vod a větrání.

Voda asi do čtyř let přirozeně zaplní přes 40 procent dolu. Při dobývání rudy z něj bylo vyvezeno na 12 milionů metrů krychlových materiálu, zaplavení se v této první etapě týká prostor s rozsahem pět milionů metrů krychlových, uvedl Vinkler.

Než voda vystoupá ke 13. důlnímu patru, vybuduje Geam v těžební jámě R7S tzv. ponornou čerpací stanici, která bude fungovat během činnosti výzkumného pracoviště. Až výzkum skončí, nechá Geam vodu vystoupit až asi 100 metrů pod povrch a další řadu let bude zajišťovat její čištění. Teprve až bude čistota vody vytékající z dolu odpovídat normám, bude ji možné pouštět přímo do okolních toků.

Geam se zatím stará o čištění vody jak z dolu, tak z okolních odkališť. Uran, který z ní zachytí, dál zpracovává v chemické úpravně. Výsledný uranový koncentrát má podle ředitele Geamu Františka Tomana stejnou kvalitu jako někdejší produkt z těžené uranové rudy, rovněž se dál zpracovává na palivo pro jaderné elektrárny. Množství uranu, které se ročně získá z čištění vod, je ale jen do jedné tuny, což podle ředitele zhruba odpovídá denní produkci uranu při aktivní těžbě rudy v dole Rožná.

Odkaliště K I má podle dřívějších údajů podniku Diamo rozlohu 64,5 hektaru, z níž je vodní plocha přibližně 22 hektarů, odkaliště K II zabírá 27,4 hektaru, voda tam je asi na šesti hektarech.

Zahlazování následků těžby

GEAM Dolní Rožínka je odštěpným závodem Diama. Zabývá se likvidačními pracemi a zahlazováním následků hornické činnosti.

Těžba byla zahájena v roce 1957. Od roku 1968 je v provozu Chemická úpravna, v rámci níž jsou v současnosti provozována i dvě odkaliště. Ložisko bylo otevřeno 11 jámami, v podzemí je nyní cca 509 kilometrůdůlních chodeb. Hloubka dobývání se od roku 2005 pohybovala v intervalu 950 až 1 200 metrů pod povrchem. Dobývací prostor má 8,76 km2. Do roku 2016 zde bylo vytěženo 20 220 tun uranu.

V rámci zahlazování důlní činnosti probíhá v lokalitách s ukončenou těžební činností čištění důlních vod. Na rekultivovaných odvalech je prováděna pěstební činnost, spočívající v dosadbě poškozených lesních kultur a opravách oplocení. Součástí těžebních, likvidačních a sanačních prací je monitorování jejich vlivu na životní prostředí.

Související témata:

Doporučované