Článek
Obezita zdvojnásobuje riziko nutnosti hospitalizace pro nakažené nemocí covid-19, vychází ze studie Univerzity v Glasgow. Vědci v rámci ní analyzovali data od stovek tisíc Britů a spočítali, že s vyšším indexem tělesné hmotnosti BMI roste i riziko těžkého průběhu nemoci.
Velkou míru obezity spolu s vysokým věkovým profilem populace označil za důsledek vysoké úmrtnosti v Británii i ministr zdravotnictví Matt Hancock. Ve Spojeném království je podle listu The Times asi třetina dospělých obézní (BMI nad 30), což Brity řadí mezi jeden z nejobéznějších národů Západu. V Česku je obézních 22 % dospělých mužů a 25 % žen.
Obezita je v této statistice zřejmě jen částí příběhu, přiznal vedoucí studie Paul Welsh. Vysoký index BMI podle něj sám o sobě kompletně nevysvětluje větší riziko těžkého průběhu nemoci. Souvislost mezi obezitou a vyšším rizikem těžkého průběhu nebo smrti v důsledku koronaviru sice možná není přímá, ale je nepopiratelná.
Welsh připomíná, že už předešlé studie zaměřující se na to, kteří nakažení mají horší průběh, končí v nemocnici, na ventilaci a kteří umírají, prokázaly, že obézní lidé jsou na tom hůř. Například analýza z minulého týdne, která pracovala s daty od 17 000 případů nákazy koronavirem vědcům řekla, že úmrtnost u obézních lidí je o 37 % vyšší.
Důvodů je zřejmě víc. Podle vědců z Univerzity v Glasgow jsou zranitelnější ti, kteří mají vysoký krevní tlak a jsou málo pohybliví, což je u obézních lidí častější než u štíhlejších. Další příčinou vyššího rizika pro obézní pacienty je možná to, že obecně mají nižší hladinu kyslíku v těle, což je jedno z hlavních kritérií, které vypovídá o tom, zda člověk prodělávající covid-19 potřebuje převoz do nemocnice. Obezita rovněž souvisí i s vyšším rizikem krevních sraženin, jež s těžkým průběhem nemoci také souvisí. Jak známo, obezita přispívá i k dalším rizikovým faktorům, jako je cukrovka nebo kardiovaskulární onemocnění.
Faktor, který se těžko vysvětluje: barva pleti
Dvakrát až třikrát vyšší riziko úmrtí na covid-19 než v průměrné populaci je v Británii u černochů, Asiatů a dalších etnických menšin. Vyplývá to ze studie londýnské univerzity UCL, o které dnes informovala britská média. Nejohroženější skupinou jsou přitom lidé pákistánského původu.
„Tato studie ukazuje, že následky nemoci covid-19 nejsou pro všechny stejné, ale že u černochů, Asiatů a příslušníků dalších etnických menšin je úmrtnost s covid-19 nepoměrně vyšší,“ uvedl spoluautor studie Delan Devakumar. „Je důležité, abychom bojovali se zásadními sociálními a ekonomickými rizikovými faktory a bariérami v přístupu ke zdravotní péči, které vedou k těmto nespravedlivým úmrtím,“ dodal.
Výzkumníci londýnské univerzity UCL analyzovali úmrtí 16 272 lidí s pozitivním testem na koronavirus, kteří zemřeli v anglických nemocnicích mezi 1. březnem a 21. dubnem. Asi u deseti procent z nich nebyl údaj o etnické příslušnosti k dispozici.
Pacienti pákistánského původu mají 3,29krát vyšší riziko, že s nemocí covid-19 zemřou, než jaký je průměr. V případě pacientů s původem v subsaharské Africe je riziko jen o něco málo nižší (3,24krát vyšší než průměr). Obzvlášť postižené jsou i komunity lidí původem z Bangladéše (2,41krát vyšší riziko) a černochů z Karibiku (2,21krát).
Také lidé indického původu jsou ohroženi více než průměr britské populace (1,7krát vyšší riziko). Právě Indů zemřelo z etnických menšin v anglických nemocnicích ve sledovaném období nejvíce (492). Lidé indického původu ale tvoří největší národnostní menšinu v Británii.
Riziko, že s covid-19 zemřou, je podle studie v případě bělochů s britskými kořeny 0,88krát nižší, než jaký je průměr, v případě bělochů s irskými kořeny 0,52krát nižší.
Podle dalšího spoluautora studie Roba Aldridge může hrát roli to, kde příslušníci minorit v Británii žijí. Tento údaj ale rozhodně nevysvětluje všechny rozdíly v poměru úmrtí v jednotlivých etnických skupinách.
Studie vědců UCL potvrzuje dřívější výsledky podobných výzkumů. Například data britského statistického úřadu ONS z počátku května ukázala, že koronavirus zabíjí dvakrát častěji v chudších částech Anglie, v nichž častěji žijí příslušníci etnických menšin.
