Špionážní kauza rozčílila Evropu. Biden i Dánové mají co vysvětlovat

Zahraniční rozvědka Dánského království spolupracovala s americkou Národní agenturou pro bezpečnost (NSA) v letech 2012 až 2014 na špionáži evropských politických špiček z Francie, Švédska, Norska a Německa, včetně tamní kancléřky Angely Merkelové. Se zjištěním přišla dánská rozhlasová stanice Danmarks Radio (DR).

„Operace Dunhammer“, tak se nazývala spolupráce mezi dánskou a americkou rozvědkou. Dánové pomáhali Američanům shromažďovat informace o lidech z nejvyšších politických pater tím, že je nechali „napíchnout“ síťové kabely v zemi.

„Je to nepřijatelné mezi spojenci, navíc evropskými partnery,“ reagoval na zjištění DR francouzský prezident Emmanuel Macron. Souhlasila s ním i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta ale dodala, že důvěřuje dánské ministryně obrany Trině Bramsenové, která situaci rovněž označila za nepřijatelnou.

Na špionážní kauzu reagoval i Brusel. Dánská komisařka Margrethe Vestagerová byla totiž v roce 2013 ve funkci ministryně vnitra a vicepremiérky. Podle úterního tiskového vyjádření její bruselské kanceláře ale o takových aktivitách dánské rozvědky Vestagerová nevěděla, informuje EU Observer. Samotná Evropská komise se však ke kauze vyjadřovat odmítá.

Není to ale poprvé, kdy se na veřejnost dostaly informace o aktivitě NSA ve vysokých patrech evropské politiky přesně z tohoto období. Bývalý pracovník amerických tajných služeb Edward Snowden v roce 2013 „leaknul“ utajované informace, které odkryly americkou špionáž telefonních hovorů nebo elektronické pošty desítek milionů Američanů a právě politiků cizích zemí. Mezi nimi byla právě německá kancléřka Merkelová.

O dánské spolupráci však tehdy nikdo neměl ponětí. Alespoň to tvrdil německý prezident Frank-Walter Steinmeier a mluvčí kabinetu Merkelové. Steinmeier byl v té době ministrem zahraničních věcí a společně s dalším německým politikem, Peerem Steinbrückem, který tehdy vedl opoziční SPD, se také stali cílem špionáže.

Angela Merkelová je ale jakýmsi společným jmenovatelem všech zjištění o špionáži evropských politiků. Informace o napíchnutých telefonech německé kancléřky od NSA se objevily i na serveru WikiLeaks v roce 2015. Na veřejnost se dostala například detailní komunikace mezi Merkelovou a korunním princem Spojených arabských emirátů z roku 2009 týkající se dění v Íránu.

V té době se Německo pokoušelo případ vyšetřit. V červnu 2015 ale kancelář státního žalobce Haralda Rangeho oznámila, že se jí nepodařilo shromáždit dostatek důkazů a šetření ukončila. Události v tu dobu ovlivnily vztahy mezi Německem a Spojenými státy, ovšem ne na dlouho a Merkelová s tehdejším prezidentem Obamou se k sobě nikdy nechovali nepřátelsky.

V zahraničních médiích se okolo roku 2013 začalo mluvit o tom, že kancléřka Merkelová odmítá používat zabezpečenější mobilní telefon ke komunikaci na vládní úrovni. Její kancelář však spekulace a tak zvanou „Handygate“ odmítla s tím, že kancléřčin pracovní telefon splňuje bezpečnostní opatření.

„Je to nepřijatelné, pokud dvě spolupracující země mají potřebu se navzájem sledovat,“ řekla pro veřejnoprávní NRK norská premiérka Erna Solbergová. Právě norské politiky kauza také zasáhla.

Ani NSA, ani dánská rozvědka prozatím skandál nekomentovaly. Kdo se ale na Twitteru vyjádřil, byl Edward Snowden. Opřel se do amerického prezidenta Joea Bidena, který byl v inkriminované době viceprezidentem Obamovy administrativy. Snowden napsal, že je „Biden velmi dobře připravený na reakci, až brzy navštíví Evropu, protože je do skandálu hluboce zapletený“.

Jak kontroverzní americký whistleblower zmínil ve svém tweetu, americký prezident Biden opravdu v polovině června navštíví Evropu. Přijede na setkání skupiny G7, na summit NATO v Bruselu a jednání mezi USA a Evropskou unií.