Předvolební slibování ANO: Ať dluh jedné obce zaplatí ostatní obce sbírkou

Pozdní léto západočeským Pramenům obzvlášť sluší. Okolní malebně zvlněné lesy a louky už se pomalu barví do žlutých tónů, stáda krav se v odpolední siestě líně povalují. Jako bonus tomu všemu se tu dýchá krásně čistý vzduch.

Možná by dnes vesnice, která dlouhá léta s přehledem vede smutný žebříček nejzadluženějších obcí republiky, o moc jinak nevypadala, ani kdyby bylo všechno v pořádku.

Místním by se tu ale žilo líp.

I když na první pohled je tu vše, co pro harmonický  život vesnice potřebuje, na ten druhý už jsou  důsledky megalomanských plánů vedení obce z 90. let, po kterých zbyly místo „minerálkového Kuvajtu západních Čech” jen obří dluhy a 17 průzkumných vrtů, vidět zřetelně.

Na obecních pozemcích sahá tráva a plevel ke kolenům. Pouliční lampy, pokud ještě mají žárovku a stínidlo, svítí jen část noci.

Nejvíc pak dlouhodobou absenci veřejných peněz místní cítí, když zaprší. A to doslova. Zdejší kanalizace dávno nefunguje, jak má, a splašky tečou lidem do zahrad a po ulici.

Postavit novou kanalizaci se ale pro obec s ročním rozpočtem pod dva miliony korun a aktuálním dluhem 57 milionů korun rovná stejné utopii jako pořádat olympijské hry.

Na předlužené Prameny si politici pravidelně vzpomenou, když se přiblíží nějaké volby.

V roce 2012 se sem dokonce v rámci výjezdního zasedání vypravili poslanci. O šest let později si nynější europoslanec a šéf Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák vybavil finanční pat vesničky ve Slavkovském lese znovu.

A tak necelé tři měsíce před komunálními volbami vyhlásilo Sdružení místních samospráv sbírku, která má pomoci Pramenům jejich astronomický dluh konečně umořit. Princip má být obdobný, jako když se národ skládal na Národní divadlo.

Peníze by totiž Pramenům měly posílat hlavně jiné obce a města: „Pokud by každá obec přispěla částkou 11 000 Kč, dluh by byl vyřešen,“ počítá Polčák. „Naše sbírka je projevem solidarity s malou obcí, snad budou obce u stoletého výročí naší státnosti štědré,” věří.

Připojit své jméno ke sbírce se rozhodli také dva vrcholní tuzemští politici. Šéf Sněmovny Radek Vondráček nad ní dokonce převzal záštitu, podporu jí vyjádřila i šéfka státní kasy Alena Schillerová. Oba zástupci hnutí ANO, jež v Pramenech letos poprvé sestavilo kandidátku vedenou místní starostkou.

Video: Ze Společných Pramenů přestoupila k Babišovi

Michala Málková ještě před čtyřmi lety kandidovala za místní uskupení Společné Prameny, ale nyní říká, že právě souboj s obřím dluhem ji přivedl do řad vládní strany.

„Za tu dobu, co se nám podařilo dluh nejvíce snížit, mi pomohli právě lidé z hnutí ANO. Proto za ně kandiduji,” vysvětluje své rozhodnutí.

Starostka neskrývá, že zdánlivě donkichotský nápad na veřejnou sbírku na dluh v desítkách milionů bere vážně. „Je to naše naděje,” říká.

Podobně to vidí i lídryně kandidující opozice Anna Fábiková.

„Nejprve jsem byla docela pesimistická, ale čím víc se tím zabývám, myslím, že ta myšlenka je skvělá. Doufám, že se nám podaří tu situaci využít a že dáme lidem dobrý důvod, aby nám pomohli,” věří jednička sdružení Prameny šťastné a veselé.

Ve dvoupatrovém domě s hodinovou věží a opravenou žlutobílou fasádou, ve kterém nyní žije, byla dříve pramenská radnice. Před lety však jako většina obecního majetku skončila v dražbě. Od tehdejšího vydražitele ji pak rodina paní Fábikové odkoupila.

Video: Skvělá myšlenka, říká opozice

Symbolický potenciál v řešení problému Pramenů rozpoznal Andrej Babiš a dovedl ho i ke konkrétním činům. „Ještě jako ministr financí nám pomohl s dluhem 22 milionů u Státního pozemkového úřadu,” říká starostka Málková.

Dluh, který jednu dobu šplhal až ke 130 milionům, se podařilo snížit na současných 57 milionů a 200 tisíc korun. Obec má ale dál obstavené účty. Se zbylým majetkem - v reálu dvěma rozbořenými budovami a několika posledními pozemky - nemůže nakládat. Starostka úřaduje z miniaturní kanceláře v domě své rodiny, na jehož dřevěných vratech přibyla cedule „Obecní úřad”. Zastupitelstvo se schází v sousedním domě přes dvorek.

Za deset let, po které Prameny nesou tíhu plánů předchozího vedení na výstavbu stáčírny minerálních vod a lázní, stát nepřišel na žádné uspokojivé řešení situace.

„Někdy se to stane, že právní řád nestačí a někdo tím roštem propadne,” připouští šéf Sněmovny Vondráček, původní profesí advokát. A uznává, že stát je vůči Pramenům bezmocný. „Systémové řešení za stávající situace neexistuje. Na Pramenech si vylámalo zuby už několik ministrů,” uznává.

To, že sbírku ze své ústavní funkce zaštítil, prý nijak nesouvisí s tím, že se stávající starostka nově uchází o obhájení mandátu v barvách jeho domovského hnutí ANO.

„Nebudete mi to věřit, ale já jsem to ani nevěděl, myslel jsem, že je ve STAN,” řekl Vondráček Seznamu.

Ani Ministerstvo financí nevidí pro tuto chvíli účinnější řešení, než je veřejná sbírka, které ministryně resortu vyjadřuje podporu.

„Jsme připraveni poskytnout Pramenům bezúročnou půjčku, to je ale podmíněno několika podmínkami, které bohužel Prameny dosud nesplňují,” říká ministryně financí Schillerová. Hlavní překážkou je fakt, že zákon nedovoluje státu poskytnout úvěr subjektu v exekuci.

Rozbít tento začarovaný kruh by mohla jedině dohoda vedení Pramenů s věřitelem, společností Real Aspekt ruského podnikatele Dmitrije Vajnera, který by exekuci na obec musel napřed stáhnout.

„Pak jsme připraveni jednat o poskytnutí bezúročné půjčky,” potvrzuje ministryně financí Schillerová.

Závazně slíbit, že Prameny peníze od státu na zaplacení dlouholetých dluhů skutečně dostanou, ale nemůže. „Já se ale nemůžu dopředu k něčemu zavazovat, nejsou to moje peníze, ale peníze státu, musím se řídit zákony," vysvětluje.

Na jakýkoliv další posun si Prameny budou muset počkat až na první říjnový víkend, kdy občané vyberou nové zastupitelstvo. To stávající se kvůli sporům o dražbu zbylých pozemků na jaře rozpadlo a obec od té doby žádná zásadní rozhodnutí přijímat nemůže.

Pokud nebude solidarita ostatních obcí dost velká, nebo pokud věřitel nesejme z Pramenů exekuci, aby dosáhly na státní úvěr, zbývá zadlužené vsi poslední naděje - novela insolvenčního zákona, která by umožnila kromě bankrotu jednotlivců i insolvenční řízení pro obce a města.

Zatímco samotná novela zamíří do Sněmovny už na podzim, paragraf umožňující bankrot obcí zatím připravený není. Chybí mu totiž jednoznačná podpora. Jednotný pohled na takovou variantu nemají ani zákonodárci uvnitř nejsilnější sněmovní strany, hnutí ANO.

Ministryně Schillerová myšlenku podporuje. „Budu s ministrem spravedlnosti o možnosti, jak by se obce mohly oddlužit, jednat. I když dnes už jsou nastavené podmínky podle zákona o rozpočtové odpovědnosti a takové případy by se stávat neměly, dojít k nim přesto může,” potvrzuje Schillerová, že návrh bude mít její hlas.

Naopak šéf Sněmovny Vondráček váhá: „Kromě těch problémů z 90. let další problémy nenastávají. Ty případy jsou nyní v zásadě dva, to má nějak důvod, proč obce v minulosti neskončily v insolvenci. Já jsem vždycky opatrný, aby se kvůli jednomu mimořádnému případu měnil zákon.”

Hledání shody, zda bankrot obcí zákon umožní, nebo ne, tak bude podle všeho trvat dlouho. Prameny se tak na optimistické scénáře o nové kanalizaci těšit zatím nemůžou. Pokud se na sbírkovém kontu nesejde 57 milionů korun, nebo věřitel nezruší exekuci, čeká je po volbách nejspíš dražba zbylého majetku a relativně velkorysý, byť v reálu drtivý splátkový kalendář. Ze svého ročního rozpočtu 1,7 milionu korun by věřiteli měly vyplácet 800 tisíc. A to několik dalších generací.