Článek
Jsou firmy ve stresu z toho, co je na podzim čeká?
Když podnikáte v České republice, tak jste ve stresu permanentně. Tohle je jenom další důvod, proč být ostražitý. Ale samozřejmě mají obavy z toho, jak se bude nebo možná nebude pandemie dále šířit. Ale kdo je připraven, není překvapen. A firmy teď už budou připravené víc než během prvního úderu pandemie.
Budou skutečně více připravené? Z čeho tak soudíte?
Jsem o tom bytostně přesvědčen. Mnoho firem už bylo připravených předtím, protože firmy prostě musí fungovat standardně. Mnoho mateřských firem našich českých dcer působí v Asii, ty už mají zkušenost s pandemiemi, takže mají skvěle zpracované protipandemické plány. Ty věděly, co dělat, už během té první vlny. A dnes už neexistuje firma, která by tohle podcenila. A nepřipravila si nějaký protipandemický plán nebo neměla nakoupeno dostatečné množství ochranných prostředků.
Můžete přiblížit, jak takový typický protipandemický plán české firmy vypadá?
Liší se to firma od firmy, někde je to skutečně rigorózní materiál, který má několik set stránek. Někde je to manuál, který zpracuje majitel společně s managementem. Třeba ve Škodovce je to 82 položek, které ta firma implementovala okamžitě během první vlny nebo záhy po jejím nástupu.
Co v těch plánech přesně je?
Mít dostatek ochranných prostředků, dostatek dezinfekce. Ale i sofistikovanější věci, třeba firmy rozšíří sedm sick days pro své zaměstnance až na 14. Kdokoliv bude mít kašel nebo rýmu, může toho využít. Když už jde o něco vážnějšího a musí se k doktorovi, tak firmy mnohem víc využívají telemedicínu. Podepsaly smlouvy třeba s firmami, které jim umožní online kontakt s doktorem tak, aby se minimalizoval kontakt se zdravotním střediskem. Nebo instalují do svých provozoven automatické dveře, aby se nikdo nemusel dotýkat kliky, a podobné věci.
Další lockdown by byl knockdown
Zvládnou si tohle zaplatit i ty menší firmy?
Je to pro ně mnohdy obrovská zátěž, ale tady se hraje o to, jestli vám firmu pandemie zavře, nebo nezavře. Jsou to náklady, které investovat musíte, protože jde o vaše vlastní přežití a o to, jestli budete schopni vyrábět, nebo ne. Pro ty velké je to zátěž snesitelná. Pro ty menší jsou to obrovské výdaje, které se navíc spojily s těžkou ekonomickou situací, ve které se kvůli pandemii nacházejí.
Máte za svaz nějaké odhady, nebo dokonce přesná čísla, kolik menší, střední a velké firmy musely do těchto opatření investovat?
Nemáme. Ale je to docela dobrý nápad tohle zpracovat.
Co přesně bude firma dělat, když se v ní objeví první nakažený? Když se to stalo v březnu, mnohé z nich prostě zavřely.
To už si teď může dovolit málokterá firma. My vládě vysvětlujeme, že ten úplný lockdown, kterého jsme byli svědky před pár měsíci, už by teď znamenal knockdown té ekonomiky. Mnoho podniků by si sáhlo na dno, možná by to ani nepřežily. Do té první vlny šly v plné síle po mnohaleté konjunktuře. Teď by do uzamčení ekonomiky šly ztrápené a oslabené tou první vlnou. Několikaměsíční uzavírka by mnoho z nich přivedla k bankrotu. To možné není. Firmy se podle toho chovají a doufají, že se tak bude chovat i vláda.
Co tedy konkrétně udělají, když se u nich objeví první nakažený?
Dělí se týmy, což je velmi důležité. Minimalizuje se kontakt mezi výrobními směnami ve fabrikách nebo ve skladech velkých onlinových e-shopů. Když se mění směny, tak se prostě vylidní sklad a dezinfikuje se vše, pak se tam teprve pustí další směna. Lidé se nepotkávají v šatnách, nepotkávají se v jídelně. Jsou oddělené stoly od sebe.
Na stát není spoleh, své lidi si firmy testují samy
Nebojí se lidé chodit do práce?
Tohle se v některých případech objevilo na začátku první vlny. V některých firmám jsme měli velmi těžké rozhovory s odbory, které chtěly okamžitě zavřít celou firmu. V některých případech se to skutečně stalo. Teď už to často neslyšíme, ale je to samozřejmě odvislé i od toho, jak zaměstnanci věří svému zaměstnavateli, jestli dělá maximum, aby je ochránil.
Testují někteří zaměstnavatelé pravidelně veškeré své zaměstnance?
My vší silou tlačíme na vládu, aby Česká republika byla schopna opravdu intenzivně testovat. A následně trasovat. A implementovat chytrou karanténu. Pro podniky je to klíčové téma. Mnoho z nich nečeká, až budeme mít dostatečnou kapacitu na hygienických stanicích a až bude stoprocentně fungovat chytrá karanténa, která zatím stoprocentně nefunguje. A starají se o testování samy, nechtějí v tomhle spoléhat na stát. Tak poskytují jako další z benefitů testování svým zaměstnancům zdarma. A to opakovaně v pravidelných intervalech.
Jaké to jsou firmy, které své lidi testují na vlastní pěst, a kolik jich zhruba je?
Jsou to firmy, které si to mohou dovolit, velmi často dcery zahraničních matek, které jim třeba i hradí náklady. Jsou to firmy, kde odstávky výroby znamenají ztráty ne ve statisících, ale v desítkách milionů korun. Ty na to jednak mají a jednak se snaží předejít obrovským ztrátám.
Rozšířilo se po jarní části pandemie využívání home office? Nebo jsme se během léta zase všichni poslušně vrátili do kanceláří?
Část se vrátila, musím říci. Ale ne všichni a to je pozitivní. Čeští zaměstnavatelé byli v minulosti v tomhle ohledu až příliš konzervativní. Koho neviděli za skleněnými dveřmi kanceláře, tak měli pocit, že nepracuje. A to je přístup, který bylo potřeba změnit. A pandemie tu změnu urychlí.
Takže pandemie posílila důvěru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?
Je to trochu vynucená důvěra, ale v mnoha případech se ukázalo, že je možné lidi kvalitně úkolovat i kontrolovat na dálku. Že není potřeba kvůli každé dvouhodinové schůzi létat na druhý konec světa, že se to telekonferencí dá docela dobře zvládnout.
Lidí bez práce na podzim přibude
Když jsem u té lidské síly, nezaměstnanost je aktuálně na 3,8 procenta, dokonce nejnižší v celé Evropské unii. Ale i u nás se očekává na podzim zhoršení. Budou firmy v nejbližších měsících propouštět?
Ke zhoršení dojde už kvůli sezónnosti, kvůli standardnímu vývoji na trhu práce, ale také kvůli tomu, že s největší pravděpodobností dojde ke konci různých moratorií na splácení úvěrů, dluhů. S tím bude mít spousta firem určitě problémy. V některých sektorech ta špatná ekonomická situace stále přetrvává. 80 % respondentů v našem posledním průzkumu s Českou národní bankou uvádí, že počet zakázek a poptávky po jejich službách nebo zboží je největší problém, který je trápí. Některé sektory, jako třeba HORECA (hotely, restaurace, kavárny – pozn. red.), už od samého začátku, některé sektory teprve varují, že na ně nejhorší časy teprve přijdou. To jsou například oceláři. Takže ano, je pravděpodobné, že nezaměstnanost stoupne. A také právě proto je pro nás tak důležité a říkáme to vládě, kdykoliv se potkáme s jejími zástupci a zástupkyněmi, že prostě potřebujeme, aby program Antivirus plynule přešel do uzákoněného kurzarbeitu, na kterém teď s vládou pracujeme.
Kurzarbeit by měl plynule na Antivirus navázat 1. listopadu. Věříte, že se to stihne?
Cítím trochu nedůvěry ve vašem hlase a tu nedůvěru úplně chápu. My si také myslíme, že to je termín velmi ambiciózní, ale splnitelný. A říkáme vládě, že pokud by se v průběhu toho legislativního procesu ukázalo, že se to nestihne, potom budeme chtít prodloužení Antiviru.
Pokud by nejistota trvala, tak by firmy začaly propouštět dříve?
Kdyby skončilo moratorium na splácení půjček, úvěrů, nepodařilo se plynule navázat uzákoněným kurzarbeitem, nadále trvala v některých odvětvích ta složitá ekonomická situace s nedostatkem poptávky atd., tak potom by se čeští zaměstnavatelé dostali do ekonomické situace, kdy by nebylo možné udržet stoprocentně všechny zaměstnance. A to zaměstnanost drželi zuby nehty, na tom si trvám. Dokonce i Josef Středula (předseda ČMKOS – pozn. red.) potvrdil, že udržují zaměstnanost zcela disproporčně s tím, jak byli postiženi. Projevili obrovskou společenskou odpovědnost, stejně jako před 10 lety.
