Spermie plavou jako mořské vydry. Otáčejí se kolem osy a mrskají ocasem

Před více než 340 lety vynalezl Holanďan Antoni van Leeuwenhoek nový silnější mikroskop a navždy změnil svět medicíny. Objevil totiž bakterie.

Nedlouho poté prozkoumal i svůj ejakulát a objevil drobná, kroutící se stvoření, která dnes známe pod pojmem spermie. „Posouvaly se vpřed díky pohybu ocasu, podobně jako had nebo úhoř plavající ve vodě,“ napsal van Leeuwenhoek v roce 1678 sekretáři britské královské společnosti.

V průběhu dalších staletí hleděli vědci skrze zvětšovací sklíčka a docházeli ke stejnému závěru: spermie plavou pomocí ocásku, kterým pohybují ze strany na stranu. Laická veřejnost se o tom přesvědčila pomocí četných videozáznamů.

Laici i odborníci se ale nechali nachytat. Problém je v lidských očích, které nejsou schopné skutečný pohyb zpozorovat. S využitím nejmodernější 3D mikroskopie a matematických výpočtů došli nyní vědci k závěru, že jsme se stali obětí optického klamu.

„Pokud chcete vidět, jak se jejich ocas skutečně pohybuje, musíte se se spermií pohybovat i vy. Dá se to představit, jako kdybyste jí na hlavu připevnili malinkou kameru,“ uvedl autor studie Hermes Gadelha, vedoucí Polymaths Laboratory na Univerzitě v Bristolu.

Gadelhovi spoluautoři, Gabriel Corkidi a Alberto Darszon z Mexické národní autonomní univerzity, vyvinuli způsob, jak toho dosáhnout. Pomocí nejmodernějších nástrojů včetně vysokorychlostní kamery, která dokáže zaznamenat více než 55 000 snímků za sekundu, vypozorovali, že domnělý pohyb ocasu ze strany na stranu byl jen pouhou iluzí.

Spermie ocasem ve skutečnosti mrská pouze na jednu stranu, což by mělo způsobit, že bude plavat v neustálém kruhu. Lidské spermie jsou ale chytřejší. „Na jednostranný pohyb se adaptovaly a ve skutečnosti jejich pohyb připomíná hravé mořské vydry, které se vytrvalým otáčením na jednu stranu pohybují kupředu,“ vysvětluje Gadelha.

„Rotace je pro spermie velmi důležitá, umožňuje jim dosáhnout symetrie a plavat kupředu,“ dodává autor neobvyklého výzkumu.

Výsledky byly i pro Gadelhův tým tak překvapivé, že opakováním pokusu strávili vědci dva roky. Pokaždé jim ale vyšel stejně. Stejně jako země není placatá, tak se ani spermie nepohybují jako hadi nebo úhoři.

Nové zjištění by mohlo přispět například k léčbě neplodnosti. „Určitý typ rotace by mohl naznačovat zdraví spermií. Zatím je to vysoce hypotetické. Doufáme, že náš objev přitáhne pozornost vědců a expertů na plodnost.“

Na to, že vyvrátil přes 300 let starý argument, zůstává Gadelha skromný. „Stále mám pocit, že bych se mohl mýlit. Kdo ví, co najdeme příště? Náš objev je omezený nástrojem, který má své limity. Teď jsme na správné stopě, ale za pár let se věda posune a třeba zjistíme, že to bylo špatně,“ uzavírá vědec.