Článek
Vládnoucí konzervativní unie CDU/CSU se čtyři týdny před parlamentními volbami dostala v průzkumech na nejnižší čísla za poslední léta. Vlažná ale není jen podpora voličů. Podle deníku Die Welt musela stranická centrála úpěnlivě prosit o to, aby se do kampaně zapojila dosluhující spolková kancléřka Angela Merkelová.
Už před několika měsíci měla kancléřka podle zdrojů deníku žádat, aby ji strana z předvolebních akcí vynechala. Jejímu nedávnému veřejnému vystoupení na mítinku v berlínském Tempodromu proto měly přecházet úpěnlivé stranické prosby.
Za kancléřského kandidáta CDU/CSU Armina Lascheta se Merkelová nakonec v Berlíně pět týdnů před volbami jasně postavila a podpořila ho. „Pro něj bylo vždy důležité klást do středu všeho individuální a nedělitelnou důstojnost,“ zdůraznila a dodala, že je „hluboce přesvědčená“, že s tímto přístupem bude moci Laschet sloužit Němcům jako kancléř.
Podle Die Weltu ale straníkům jedno vystoupení nestačí a s předvolební rolí Merkelové, která už odpočítává poslední týdny ve funkci předsedkyně spolkové vlády, nejsou lidé v CDU spokojeni. „Samozřejmě nám to škodí, stojí nás to hlasy,“ citovaly přední německé noviny jednoho z poslanců CDU.
Angela Merkelová a Armin Laschet.
Důvodem vlažné podpory Lascheta mohou být podle deníku i osobní antipatie – Laschet totiž jako premiér Severního Porýní-Vestfálska často šel proti covidovým opatřením a regulacím, které razila spolková vláda.
Sama Merkelová se nechala slyšet, že se předvolebním kampaním vyhýbá už od doby, kdy skončila ve funkci stranické předsedkyně. Na čele CDU stála 18 let, v prosinci 2018 se ale rozhodla znovu nekandidovat. Za svou nástupkyni a „dědičku“ si tehdy vybrala ministryni obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Jenže ta svou stranu nedokázala ukočírovat a po rebelii durynských spolustraníků nakonec loni v únoru oznámila, že v čele CDU končí.
Jako „polomrtvá troska“ nekončí
Výběr nového předsedy zkomplikovala pandemie a na sněm, který se ovšem konal digitálně, došlo až letos v lednu. V souboji třech kandidátů nakonec vyhrál zmíněný premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet. Politik, který je označován za „merkelistu“, ale postrádá charisma a hlavně popularitu u voličů. Navzdory tomu se na jaře – po ostrém a mediálně propíraném souboji s šéfem bavorské CSU Markusem Söderem – nakonec stal kandidátem unie CDU/CSU na kancléře.
Ve straně ale podle Die Weltu nebylo tajemstvím, že Merkelová by si bývala přála za kandidáta právě bavorského premiéra a předsedu CSU Södera. Ve zdlouhavém souboji o kandidaturu ho ale veřejně nepodpořila.
Už před více než 20 lety Merkelová řekla fotografce Herlinde Koelblové, že si nepřeje opustit politiku jako „polomrtvá troska“. Teď – po 16 letech v čele vlády – je kancléřka dál s přehledem nejpopulárnější političkou v Německu. V průzkumu Politbarometer její práci hodnotilo v červenci kladně 83 procent dotázaných.
V pravidelně aktualizovaném žebříčku popularity se Merklová umístila se skóre 65 bodů na prvním místě. Až za ní je pak s 53 body Söder a s 51 body kancléřský kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz.
Právě ten teď zažívá prudký nárůst popularity. Rozvážný a státnicky vystupující ministr financí Scholz je přitom dlouhodobě populárnější než jeho mateřská SPD. I té ovšem voličská podpora roste. V posledních týdnech vyrostla SPD na zhruba 22 procent a dotáhla na padající CDU/CSU, kterou po krátkém období růstu táhne ke dnu nepříliš populární Laschet.
Vyrovnané stranické preference měsíc před volbami otevírají cestu i levicové koalici SPD a Zelených, jenže Merkelová před ní navzdory očekáváním spolustraníků nevaruje. Dává tak prostor dohadům, zda nakonec nepovažuje za vhodnějšího kandidáta na kancléře Olafa Scholze, píše Die Welt. Scholz, který teď zdůrazňuje svou vládní spolupráci s Merkelovou, je navíc v něčem jako spolková kancléřka – nemá rád showmanství a velkolepá gesta a není bavič. Je klidný, věcně připravený a přemýšlivý a v jistém ohledu by mohl znamenat pokračování stylu vládnutí přezdívaného „merkelismus“.
Politik SPD začínal jako právník se specializací na pracovní právo a do Spolkového sněmu se dostal jako čtyřicetiletý. Byl také ministrem práce, hamburským senátorem a starostou tohoto severoněmeckého hanzovního města, které je zároveň i městským státem.
Docenění od konkurentů i odborníků se pak dostalo jeho balíčkům opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19. Německé ekonomice pomohl odvrátit masové propouštění. A právě díky pandemické krizi byl Scholz i viditelný v médiích – v televizi a tisku vystupoval denně s image krizového manažera.
Jasného vítěze německé volby zatím nemají a Spolkovou republiku čeká ještě napínavý závěr kampaně. Zatím ale nic nesvědčí o tom, že by se do něj chystala výrazněji promluvit kancléřka Merkelová. S Arminem Laschetem má teď naplánované jen jedno společné vystoupení – dva dny před hlasováním.
