Článek
Zpráva o extremismu vyšla loni naposledy. Letos ji ministerstvo vnitra vydá už s jiným názvem. Bude se jmenovat Zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti. Druhá část názvu je důležitá. Vnitro se totiž věnuje novému fenoménu – projevům předsudečné nenávisti.
„Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické,“ píše se v úvodu zprávy.
Projevy předsudečné nenávisti jsou podle vnitra motivované nesnášenlivostí a společenskými předsudky proti určité skupině obyvatel, třeba proti Romům, imigrantům, muslimům nebo homosexuálům. Důležité ale je, že na rozdíl od extremismu nemusí být takové jednání spojené s extremistickou nebo totalitní ideologií.
SPD manipuluje veřejnost
Rizika jsou ale podobná. Politické nebo jiné skupiny šíří ve společnosti strach, podněcují nenávist k jiným lidem, ale také využívají dezinformace a konspirační teorie, kterými společnost štěpí. Největší hrozbou je podle zprávy hnutí Svoboda a přímá demokracie.
„V oblasti šíření projevů rasové, etnické či náboženské nenávisti a nesnášenlivosti hrálo hlavní roli hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura. Zastínilo tradiční pravicové extremisty, jejichž význam postupně upadal,“ říká zpráva o extremismu.
Někteří jeho členové jsou velmi aktivní v šíření informací proti muslimům, imigrantům nebo Romům, a to nejčastěji na Facebooku, jak dokládá zpráva.
„SPD záměrně cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace, které jim soustavně předkládá, nebudou podrobovat kritické reflexi,“ argumentuje ministerstvo vnitra.
Okamura tvrzení vnitra odmítá, ministr Jan Hamáček (ČSSD) podle něj využívá resort k politickému boji. „Využívá ho k plácání nesmyslů a výmyslů, aby před volbami do Evropského parlamentu poškodil politickou konkurenci nepodloženými nesmysly. U SPD je zcela jasné, že nic takového nedělá,“ řekl ČTK Okamura. SPD podle něj pouze říká názory v souladu se svým programem.
Hradu se výroky o SPD nelíbí
Jak se ve zprávě píše o SPD, se ale nelíbí Kanceláři prezidenta republiky. Hrad kritizoval vnitro za zařazení hnutí předsedy Tomia Okamury do zprávy o extremismu už loni. Označil to za „naprosto nepřijatelné“. Letos jsou připomínky Kanceláře podobné.
„Pokud resumé zprávy začíná silným konstatováním vůči jednomu parlamentnímu politickému subjektu, který navíc předkladatel neoznačuje za extremistický, zbytečně vyvolává dojem textu připraveného pro novinové úvodníky,“ napsal Hrad, který navrhl, aby ministerstvo v textu vymezilo hranici mezi extremisty a skupinami, které šíří předsudečnou nenávist.
Vnitro se s poznámkou vypořádalo částečně. V úvodu se totiž píše, že mezi extremismem a projevy předsudečné nenávisti rozdíl je. Hlavní varování před parlamentní stranou tak v závěru zůstalo.
„Hnutí SPD bylo ve shrnutí ponecháno na prvním místě. Skutečně totiž představovalo nejvlivnější subjekt. Tradiční extremistické skupiny zdaleka neměly takový vliv,“ napsali pracovníci ministerstva vnitra v odůvodnění.
Stejně tak se Hradu nelíbilo, že je zpráva v případě SPD málo konkrétní.
„Pokud chce předkladatel za ‚nejvlivnějšího aktéra na poli šíření náboženské či etnické nesnášenlivosti‘ označit parlamentní politický subjekt, jehož hlavní představitel je zvoleným místopředsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, měl by odůvodnění takového kroku věnovat mnohem více péče,“ napsala Kancelář prezidenta republiky.
V textu se tak kvůli této připomínce objevila nová věta: „U Tomia Okamury a některých jeho kolegů bylo možné zaznamenat i protiromské projevy.“
Takových výroků je od lidí z SPD slyšet celá řada. A řešila je i policie. „Buze*anti, Židi a Cigoši, všichni do plynu,“ vykřikoval v restauraci Poslanecké sněmovny bývalý tajemník SPD Jaroslav Staník. Za to dostal roční podmínku a pokutu 70 tisíc.
Policie prověřovala a následně odložila trestní oznámení na tři poslance hnutí SPD – Tomia Okamuru, Radka Rozvorala a Miloslava Roznera – za výroky o romském táboru v Letech u Písku. Městské státní zastupitelství ale kriminalistům Roznerův případ vrátilo. Policie pak požádala Sněmovnu o jeho vydání. Rozner označil sběrný tábor pro Romy, který vznikl v roce 1940 a zemřely v něm stovky lidí, za „neexistující pseudokoncentrák“. Poslanci ho ale ke stíhání nevydali.
Ministerstvo vnitra těmito případy dokládá, proč před hnutím SPD varuje. Na hraně i za hranou zákona se ale nepohybují jen jeho poslanci.
To dokumentuje vnitro zmínkou o trestním řízení s Jaroslavem Baldou. Příznivec SPD pokácel stromy na koleje ve středních Čechách, a způsobil tak nehodu dvou vlaků. Balda chtěl, aby to vypadalo jako útok islamistických teroristů. Vyděsily ho zprávy na internetu a sociálních sítích. Za teroristický útok byl nepravomocně odsouzen ke čtyřem letům vězení.
