SPD hlídá hranice, Přísaha jeden region. To jsou zajímavosti voleb

Letošní volby byly v několika ohledech unikátní. Poprvé v historii samostatné České republiky se do Poslanecké sněmovny nedostali sociální demokraté ani komunisté. Více než milion hlasů, neboli prakticky každý pátý, voliči dali stranám, které nepřekonaly potřebnou pětiprocentní hranici. I toto číslo se tak stalo historicky nejvyšší.

Jedním ze subjektů, které se do Sněmovny navzdory slibným prognózám nedostaly, je Přísaha Roberta Šlachty. Ta nakonec získala 4,68 procenta platných hlasů. Z deseti míst, kde měla největší poměrný úspěch, je hned osm v Jihomoravském kraji. Všechny jsou v okolí Pohořelic, které má Šlachta na kandidátní listině uvedené jako místo bydliště.

Další trend je možný pozorovat u SPD. Ta většinu ze svých deseti nejlepších výsledků „uhrála“ v pohraničních krajích. Piráti a Starostové zase mají ve svých top ten i zahraniční hlasy. Mezi nimi získali dokonce nadpoloviční většinu.

Mapu je možné si pro lepší čitelnost přiblížit.

Hnutí ANO pak má několik unikátů. Získalo sice méně procent než vítěz voleb, přesto má o mandát více. Podobný paradox je i u jeho lídra Andreje Babiše. V celkovém počtu preferenčních hlasů sice skončil na čtvrtém místě, v rámci kraje mu však kroužek dal každý desátý volič, což je nejlepší výsledek ze všech lídrů. Víta Rakušana ve Středočeském kraji označil každý dvanáctý, Markétu Pekarovou Adamovou v Praze téměř každý třináctý a Petra Fialu v Jihomoravském kraji každý šestnáctý volič.

Babišovo hnutí je navíc jediným subjektem, které v každé obci získalo alespoň nějaké procento, nejméně 4,35 ve Staňkovicích v Ústeckém kraji. Oproti tomu obě dvě koalice i SPD narazily v některých regionech, kde nedostaly ani hlas.

Strana s volebním číslem 15 ve volbách také neuspěla. Jde o uskupení „Urza.cz: Nechceme vaše hlasy“ a lidé jejich volání nevyslyšeli. Volilo je celkem 6775 voličů, takže strana získala 0,12 procenta.

Volební účast letos odpovídala 65,43 procenta, což je o pět procent více než v minulých sněmovních volbách. V některých obcích Česka však byla výrazně vyšší – ve 22 z nich přesáhla 90 procent a v obci Čilá v Plzeňském kraji odvolili všichni oprávnění voliči. Stoprocentní volební účast tam byla i v předcházejících dvou sněmovních volbách.

Naopak obcí s nejmenší volební účastí byly Obrnice v Ústeckém kraji, kde hlasovalo pouze necelých 27 procent oprávněných voličů. Méně než 30 procent lidí volilo také v Sedlci na Plzeňsku a ve Vřesové v Karlovarském kraji. V té přišlo nejméně lidí k minulým volbám do Sněmovny, necelých 22 procent.

Letos se stejně jako minulý rok v krajských volbách volilo v takzvaných covid okrscích, přičemž na každý kraj připadal jeden. Celkem 2774 platných hlasů tak pocházelo od lidí, kteří kvůli nařízené karanténě volili v drive-in stanovištích nebo z domova do přenosné volební schránky.

„Účast byla přiměřená aktuálnímu stavu pandemie,“ uvedl pro ČTK náměstek ministra vnitra Petr Vokáč. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva zdravotnictví z minulého týdne mělo covid-19 celkem 7900 lidí a v karanténě s elektronickou neschopenkou bylo 2223 zaměstnanců i živnostníků, kteří si platí nemocenské pojištění.

Nejstarším poslancem, který usedne ve Sněmovně, je sedmasedmdesátiletý Bohuslav Svoboda (ODS), který kandidoval za koalici Spolu v Praze. Nejmladším poslancem je pak sedmadvacetiletý Ondřej Babka, který kandidoval za hnutí ANO. Babka mandát obhajoval, poprvé se do Sněmovny dostal už před dvěma lety, když nahradil Radku Maxovou, která se tehdy stala poslankyní v Evropském parlamentu.

Dalšího fenoménu si všiml starosta Černošic Filip Kořínek. Vytvořil graf zobrazující vzdálenost po železnici od Prahy a výsledky ve volbách jak prezidentských, tak parlamentních. A ukázal tím na zajímavý trend.