Článek
„Důsledky extrémního tání pocítí celý svět,“ varoval pro britský list The Guardian hlavní autor studie Thomas Slater ze Střediska pro polární pozorování a modelování na Univerzitě v Leedsu. „Takto výrazné zvýšení hladin moří bude mít velmi vážné dopady na pobřežní komunity, a to ještě během tohoto století,“ vysvětlil vědec.
Podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), jednoho z nejdůležitějších mezinárodních orgánů věnujících se problematice globálního oteplování, odpovídají nová zjištění nejčernějšímu scénáři ohledně zvyšování hladiny oceánů, které tání ledové pokrývky způsobuje.
Mezi lety 1994 a 2017 roztálo neuvěřitelných 28 bilionů tun ledu. Jen grónské ledovce přijdou každoročně o 280 miliard tun ledu, vyplývá ze studie, kterou v pondělí zveřejnil vědecký časopis The Cryosphere.
Ve sledovaném období se zvýšila rychlost úbytku ledovcové pokrývky o 65 procent, stojí v textu. Zatímco v roce 1994 odtálo během jednoho roku 0,8 bilionu tun ledu, v roce 2017 už to bylo 1,3 bilionu tun. Vědci odhadují, že úbytek ledu zvýšil hladinu oceánů o 3,5 centimetru během třiadvaceti let.
Největší množství ledu odtálo z plovoucích ledovců na Antarktidě a v Grónsku, což zvyšuje riziko dalšího oteplování. Zatímco bílý led odráží sluneční záření zpět do vesmíru, tmavě modrá hladina oceánu sluneční záření pohlcuje a přemění je v teplo.
Read our assessment of global #ice loss out today in @EGU_TC - Earth is losing ice 65% faster now than it was in the 1990s, at a rate of 1.3 trillion (metric) tonnes per year: https://t.co/3v68e52oA4 pic.twitter.com/ZzMMPsNx8o
— Tom Slater (@_tslater) January 25, 2021
Celkem ztratily všechny ledovce na Zemi 6 bilionů tun ledu za posledních 23 let, což je zhruba třetina z celkových 28 bilionů. Hrozí, že tání ledovců způsobí záplavy nebo naopak nedostatek vody v některých regionech. Zatímco běžné tání zajišťuje plynulý proud v říčních tocích, na který spoléhají zemědělci, prudký a náhlý úbytek ledu způsobí záplavy.
„Kromě toho, že přispívají ke globálnímu vzestupu průměrné hladiny moří, jsou horské ledovce také důležitým zdrojem sladké vody pro místní komunity. Ústup ledovců po celém světě má proto zásadní význam, “ okomentovala výsledek studie její spoluautorka Inès Otosakaová z Univerzity v Leedsu.
Studie porovnávala výsledky satelitního monitorování ledových příkrovů a projekcí klimatických modelů. Předchozí výzkumy se zabývaly spíše vybranými částmi světa než komplexním zhodnocením všech nasbíraných údajů. Podíleli se na ní i vědci z Edinburské univerzity či z University College London.
