Špatná pověst PPF? Extrémní nespravedlnost, říká klíčový Kellnerův muž

V první části rozhovoru se Seznam Zprávami popsal jeden ze tří akcionářů PPF, belgický manažer Jean-Pascal Duvieusart, dopad koronavirové krize na jednotlivé trhy, na nichž PPF působí. A také na jednotlivé obory podnikání skupiny.

Ve druhé části šéf skupiny Home Credit, nejdůležitější divize PPF, mluví o geopolitickém riziku podnikání v Číně, o nevalné reputaci PPF doma v Česku či o dopadu krize na realitní segment. Porovnává přístup jednotlivých vlád k pandemii. A komentuje příležitosti, které krize přináší: PPF podle něj čeká, až bude trh na dně, a pak se pustí do akvizic. „Pak bude co kupovat,“ těší se Jean-Pascal Duvieusart.

Vraťme se ještě k Číně. Když srovnáte rizika na čínském trhu, co je horší – koronavirus, nebo zhoršující se politické vztahy mezi Čínou a USA?

Mnohem větší hrozba je koronavirus. V základní makroekonomické pozici je Čína velmi silná. Geopolitické otázky ji v nějaké míře ovlivní, poroste buď více, nebo o něco méně. Jak znám Číňany, z koronaviru vyvodí určitá rozhodnutí a ta budou příštích pět až deset let usilovně realizovat, aby měli jistotu, že jejich vlastní hospodářské přežití nebude tolik záviset na globálním obchodu. Dlouhodobě to bude silná ekonomika.

A co zhoršující se vztahy mezi Českem a Čínou? Je nesporné, že ochládají.

To sice ano, ale myslím, že je to vnímáno jako mimořádně důležité spíš tady, tam mnohem méně. A byznys je v Číně prostě byznys. My čínským spotřebitelům přinášíme hodnotu, v partnerství s maloobchody a bankovními partnery. Lidé z toho mají dlouhodobě výhody a to je to, na čem záleží. Pro Čínu je důležitá finanční inkluze, zvyšování domácí spotřeby. Čínská ekonomika dosud hodně závisí na investicích a exportu. Oni to chtějí změnit tak, aby ekonomika závisela víc na domácí spotřebě. Poskytování spotřebních úvěrů je způsob, jak posílit spotřebu. Číně záleží právě na tomhle.

Česká republika je pro vás z hlediska aktiv téměř stejně důležitá jako Čína. PPF tu má problém s reputací. Částí politiků, médií i veřejnosti je vnímána jako arogantní hráč. Část tvrdí, že příliš prosazujete čínské zájmy. Má reputační problém dopad na váš byznys?

Pojďte se podívat, co v České republice máme: Air Bank. Před deseti lety tu nebyla, přišla, aby narušila zaběhaný trh běžných účtů nebo vkladový trh, získává 10 tisíc zákazníků měsíčně a vede si mimořádně dobře. Proč? Protože přináší novou hodnotu pro zákazníky. Co tu máme dál? Zonky. Významný hráč v oboru hotovostních půjček, dělá P2P velmi úspěšně, prostě si vede dobře.

Home Credit tu je 22 let: půjčky na koupi zboží, automobilů, hotovostní úvěry. Spustil půjčky Kamali, které byly před pár týdny zvoleny za jeden z nejetičtějších úvěrů v České republice. To všechno jsou zákaznicky orientované firmy. Dokud budeme spotřebiteli přinášet smysluplnou přidanou hodnotu, dokud budeme mít technologii, která je k zákazníkům přátelská, budeme mít byznys.

Loni způsobilo skandál, když se Home Credit chtěl stát sponzorem Karlovy univerzity. Část akademiků se ozvala, že pročínská firma není jako partner přijatelná. Vážně vás podobné situace nepoškozují?

Byznysově vůbec ne. Neprojevuje se to v žádných číslech. I když lidsky nám to samozřejmě vadilo: bylo to vůči nám extrémně nespravedlivé. Co je proboha špatného na tom, že chcete podpořit Univerzitu Karlovu?

Letos jste se rozhodli přestat vymáhat dluhy ze starých rozhodčích doložek k úvěrovým smlouvám. Jde o praxi, která není podle dnešních pravidel u nových úvěrů možná, ale vy i další banky jste se jí u starých smluv stále drželi. Necouvli jste právě kvůli zhoršujícím se problémům s reputací?

Na toto rozhodnutí jsem velmi hrdý. Před pár lety jsme do některých našich smluv přidali toto ustanovení, mysleli jsme si, že má smysl a bylo to podle platného zákona. Ale budujete podnik, pak zjistíte, že něco není v souladu se společností, kde žijete, že to není vnímáno jako poctivé. Takže přijmete ztrátu a jdete dál. Jako podnikatel musíte žít způsobem, který je sladěný se společností, jejíž jste součástí. Je tu právní systém, ve kterém jsou rozhodčí doložky možné, ale současně jsou vnímány jako nevhodné ze společenského hlediska. A tak naleznete správný kompromis. Netvrdím, že to bylo snadné.

To vám to ale trvalo dost dlouho, pokud říkáte, že když něco nevyhovuje společnosti, tak to opustíte. Ta praxe je kritizována řadu let.

Ono totiž to, co společnosti vyhovuje či nevyhovuje, není černobílé. Co je přijatelné v malém počtu, není přijatelné ve velkém počtu, co bylo přijatelné před dvaceti lety, už dnes přijatelné není. Věci se mění a vy musíte podnikání upravovat. Byznys se musí přizpůsobovat společnosti, technologiím, životnímu prostředí. Kdo mluvil o životním prostředí před patnácti lety? A dnes musíte být ekologicky udržitelní. Tohle byla stejná věc. Ne všichni tohle reflektovali, my ano. Takže není fér se nás ptát, proč jsme to nevěděli před pěti lety. Dnes to uznáme a jdeme dál.

Nekomplikuje vám také ne úplně dobré renomé skupiny PPF koupi mediální skupiny CME s vlivnou českou televizí Nova?

Víte, já znám velmi dobře filozofii PPF, znám Home Credit a vyznám se v nemovitostech. Velmi dobře znám byznys firmy Sotio, protože jsem pro ni několik let pracoval. Velmi málo ale znám telekomunikace a podnikání v televizi. V Česku jsem vlastně nežil posledních 13 let, takže zevrubně neznám české politické a mediální záležitosti.

Jako akcionář ale musíte mít informace o tom, jak probíhá proces tak významného obchodu.

Záměr a byznys case samozřejmě znám. Ale povědomost o tom, kde se nachází proces zrovna v tuto chvíli, věřte, nebo nevěřte, nemám. Když pracujete v týmu talentovaných lidí, v němž máme všichni spoustu práce, protože máme velké ambice a hodně nápadů a ty se nám pak zkomplikují kvůli covidu-19, tak každý pracuje na tom, na čem právě on musí. Když to tak v týmu děláte všichni, pak se vám věci dobře daří. Když ale budete trávit čas zjišťováním, co dělají druzí, neděláte to, co dělat máte. A Home Credit, který teď vedu, je opravdu velká skupina.

Ve vaší loňské finanční závěrce je věta: „V tuto chvíli má skupina omezený přístup k finančním informacím k současné tržní hodnotě CME.“ Znamená to, že nevíte, jaká je hodnota něčeho, co kupujete za více než dvě miliardy dolarů?

Vrátím se ke své dřívější odpovědi. Nemusíte mi to věřit, ale já to nevím. A navíc ta firma je stále obchodována na burze a my nemůžeme mít zásadně odlišné informace než trh.

Loni jste plánovali vstoupit s Home Creditem na burzu, nakonec z toho sešlo. Je ten záměr definitivně mrtvý?

Současný proces je zastaven. Do budoucna je IPO jednou z našich možností, ale teď je na to ještě moc brzy. Žádný konkrétní plán teď nemáme. Ovšem nikdy neříkej nikdy.

Plánuje PPF navýšení svého podílu v Home Creditu? Ptáme se proto, že v účetní závěrce za rok 2019 jsou zmiňovány smlouvy s firmou Emma Omega, přes kterou drží svůj podíl v Home Creditu dlouholetý obchodní partner Petra Kellnera Jiří Šmejc. Pan Šmejc má možnost svůj podíl snižovat a ve zprávě se píše o plánu, že jeho firma Emma Omega do prosince 2023 prodá všechny své akcie Home Creditu.

Momentálně má PPF v Home Creditu podíl 91 procent. Máme s Jiřím Šmejcem velmi dobrý, dlouhodobý, úspěšný a osobně velmi přínosný vztah a neplánujeme na tom nic měnit. Ta zmínka ve zprávě o hospodaření znamená, že máme dohodu do roku 2023 a poté se o tom bude znovu jednat mezi pány Kellnerem a Šmejcem.

Pojďme ještě ke koronaviru. Řada společností si letos uvědomila, že model práce z domova, tzv. home office, funguje. Neznamená to určité ohrožení do budoucnosti pro komerční nemovitosti? Nehrozí, že spousta kanceláří zůstane do budoucna prázdných?

Máte děti? Víte, jaké to je, pracovat doma s dvěma dětmi za zády?

Někdy je práce z domu lepší…

To se různí, vážně se to různí. Podívejte se, jsem si jistý, že to bude mít nějaký dopad. Naše realitní aktivity si ale vedou dobře. Máme kvalitní aktiva. Z pohledu PPF jsou pro nás nemovitosti něčím, co bych nazval nízkorizikovou činností.

Díkybohu jsme za posledních pět let zvýšili obsazenost svých budov hodně nad 90 procent, takže máme velmi malou míru nepronajatosti. Máme také sklady v Rusku, blízko Moskvy, jejich význam roste s rostoucím objemem online obchodu. I to jsou vysoce kvalitní aktiva, obsazená kvalitními nájemníky, dobře spravovaná. Takže je tu i hodnota za službu.

Je tato doba dobrá i pro nové příležitosti, jako je nákup nových nemovitostí? Plánujete nové investice?

My neustále prověřujeme aktiva, která jsou na prodej. Upřímně řečeno, právě teď je tu ještě určitá míra nejistoty, je ještě brzy na nákupy. Některá z oněch aktiv navíc může ještě zasáhnout krize, takže je asi lepší počkat na úplné dno. Rozumíte, člověk nechce chytat padající nůž. Lepší je počkat, až bude dole nebo blízko dna, aby byla ta investice bezpečnější. Ale ano, bude co kupovat.

Možná i v jiných oblastech, než kde PPF působí nyní?

V nemovitostech určitě, tam je dobré se zaměřit na trhy nebo aktiva, kterým rozumíte, u kterých víte, jak je správně ošetřit. Přesto se může stát, že nás zaujme něco v jiných oblastech, například v poslední době zvažujeme outletová centra, protože v Rusku se zdá, že to je segment, který půjde nahoru. Také se zaměřujeme na další kancelářské budovy na dobrých adresách, zajímá nás maloobchod na hlavních obchodních ulicích, kde jsme v minulosti uskutečnili několik velmi dobrých transakcí.

Také se zajímáme v USA o segment „multi-family office“, což je oblast, která kvůli krizi půjde dolů a potom se jí nejspíš povede dobře. Pokud jde o nová odvětví – PPF má fantastickou historii téměř 30 let investování do nových odvětví. Naučit se, jak na to, provozovat to pět, deset, patnáct nebo dvacet let. A potom ve správnou chvíli odprodat. Takže bych nebyl překvapený, kdyby v určitou chvíli proběhla nějaká taková transakce.

Můžete porovnat vládní reakce na krizi v zemích, s nimiž má PPF zkušenost? Jak byste hodnotil postup vlád v Americe, Evropě nebo v Číně?

Musím říci, že v určitou chvíli jsem čekal, že úplnou izolaci zavedou jen Číňané, že demokracie k ní nikdy nepřistoupí. A nakonec i demokracie izolaci zavedly, úplně bez problému. Dokonce i v USA, v New Yorku – mám tam dceru, pracuje jako veterinářka, takže vím, že tam izolace platila. Platila v Kalifornii, ve Francii, v Itálii, v Česku dokonce dříve než v jiných zemích. Všechny vlády měly odvahu se postavit před voliče a říct: Je nám líto, ale zdravotnictví je důležitější, zavedeme izolaci. Ukazuje to na sílu…

…na sílu strachu?

Spíš na odvahu. Oni to museli udělat – a udělali to. Dokonce i Johnsonova vláda ve Velké Británii to musela nakonec vzdát a říct: je nám líto, máme to tu.

Z pohledu byznysu má asi nejlepší režim Vietnam, kde měli od začátku ke zvládání viru ten nejpřísnější přístup. Vietnam zavedl velmi rychle karanténu pro přijíždějící osoby a pak přísnou a velmi lokalizovanou izolaci. Uzavřeli třeba jednu ulici. Vozili do ní jídlo, ale zavřeli ji, lidé tam museli zůstat. Je to jediný způsob, jak se s tím vyrovnat. V důsledku toho se ve Vietnamu vyhnuli šíření nemoci. To je to, čemu se říká chytrá karanténa. Ve Vietnamu skoro žádný covid-19 nebyl, takže tam byli asi nejchytřejší.

Nejlepší podpora, jakou vláda může ekonomice poskytnout, je vyhnout se viru. Protože jakmile máte virus, máte i izolaci, a jakmile máte izolaci, máte pokles hospodářské činnosti. Je to zajímavé, všude mají nějaká opatření, všechny země vyplácejí spousty peněz, ale ono to je jako sádra na zlomenou nohu. Je to lepší než nechat zlomenou nohu jen tak, ale ještě lepší je si tu nohu nezlomit. Ve Vietnamu to z tohoto hlediska zvládli nejlépe.

Jak hodnotíte v tomto směru Česko?

Česká republika byla velmi dobrá v rychlém zavedení izolace, byli jste rychlejší než kdokoli jiný v Evropě. Uzavřeli jste hranice, což bylo odvážné. Ekonomicky jste v lepším stavu než Itálie nebo Francie. Kdybychom postupovali všude rychleji a rozhodněji, byla by ekonomická krize slabší.

Otázka je, jestli to bylo možné.

Některé země byly rychlejší než jiné. Mimochodem, nemohou za to jen vlády, je to i celá společnost. Vláda je odrazem ochoty celé společnosti dívat se na fakta a dívat se na pravdu. Ale já na tohle nejsem odborník, tak vám k tomu víc neřeknu.

Jaké změny očekáváte „po covidu“? Říká se, že svět už nebude stejný jako před krizí.

Víte, tady se pouštíme do filozofie, ale to nevadí, je to zajímavé. Z vlastní zkušenosti ale vím, že kdykoli jsem předpovídal dlouhodobý trend ve chvíli krize, hodně jsem se mýlil.

To nevadí, můžete to teď zkusit otočit…

Krize mají něco společného se superoptimismem. Blokují schopnost myslet racionálně. Když budete v depresi, váš mozek se bude dívat na svět negativně. Budete hledat problémy, obtíže a nikdy neuvidíte moment, kdy se to zvrátí k lepšímu.

Lidská povaha má úžasnou schopnost zapomínat. Vezměte si Evropu. Druhá světová válka skončila před 75 lety. Před 30 lety jsme vyřídili komunismus, Česká republika přistoupila k Evropské unii v roce 2004 – fantastický úspěch. Podívejte se, co Unie udělala se střední Evropou! A tohle nebylo správně „prodáno“, správně vysvětleno a teď se vám tu rozmáhá populismus. Lidé říkají, že bez EU by se měli lépe. Mně to přijde jako šílené. Ale to jsem utekl od vaší otázky o covidu. Tedy zhruba pět až deset let rozhodně přetrvají změny v sociálním chování lidí. Budeme zachovávat odstup. Já svoje rodiče neviděl čtyři měsíce. Mému otci je 88 let a teď mi řekl: „Já tě neobejmu.“ Fajn, tati! (směje se). Oni se prostě v Belgii neobjímají.

A to ovlivní různé věci. Možná přijde dlouhodobé posílení online obchodu, což bude mít negativní dopad na obchody v zapadlých a špatně vedených obchodních centrech. Bude víc práce z domova, se vším dobrým i špatným, protože práce je i místem sociální interakce, je místem osobního a pracovního rozvoje. Jestli přestaneme cestovat? Myslím, že významný vliv bude mít ekonomický propad. Úplné zotavení z něj bude trvat několik let. Je možné, že ztratíme tři nebo čtyři roky hospodářského vývoje.