Spása pro Smartwings není stále jistá. A nemusí přijít včas

Definitivní verdikt o státní pomoci pro letecký koncern Smartwings patrně nepřijde tak rychle, jak to ještě na začátku týdne mohlo vypadat.

Vláda v pondělí rozhodla o rozšíření záručního programu COVID Plus tak, aby byl přístupný i pro pandemií postižené firmy z oblasti dopravy a cestovního ruchu. To sice pro Smartwings otevírá příležitost tento program ke své záchraně využít, ale celý proces schvalování se podle informací Seznam Zpráv patrně protáhne na několik týdnů.

Aerolinky v majetku českých a čínských akcionářů přitom bojují s nedostatkem hotovosti a jakékoliv další zdržení je přibližuje k bankrotu.

Aktuální problém podle zjištění Seznam Zpráv spočívá v tom, že zmíněný program musí být znovu notifikován ze strany Evropské komise. Přitom zřejmě nepůjde jen o dílčí notifikaci, která by jen zohlednila zmíněné pondělní rozšíření programu COVID Plus. Některé zprávy hovoří o tom, že komise bude notifikovat znovu celý program, což by logicky mělo být časově náročnější, byť může jít v zásadě jen o formalitu.

Vicepremiér, ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček žádné vážnější potíže s notifikací neočekává. „Není v tom žádný problém. Naopak už byl dotaz z Evropské komise, proč tam nemáme cestovní ruch a dopravce. V tomto případě je to otázka odhadem čtyř dnů. Vzhledem k tomu, že v COVID Plus se řeší desítky žádostí, je to pod rozlišovací schopnost,“ tvrdí Havlíček.

Vicepremiér si je jistý, že rozšíření programu i přes tyto administrativní komplikace ocení i jiné firmy než jen Smartwings. „Zrovna včera mi psali z cestovní kanceláře Invia a děkovali, že konečně mohou čerpat i firmy z cestovního ruchu,“ pochlubil se pro Seznam Zprávy Havlíček.

Ovšem rozšíření záručního programu ještě neznamená, že všechny firmy, které se o státní záruky budou ucházet, je musejí automaticky získat.

Vše probíhá tak, že o záruku nežádá přímo „postižená“ firma, nýbrž její banka, která je ochotna na záchranu poskytnout úvěr. Tato banka může od státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) získat záruku až do výše 80 % jistiny úvěru. Ale může to být také jen 70 %, pokud jde o rizikovějšího klienta. Nebo také žádná záruka poskytnuta nebude, pokud je kreditní riziko již extrémně vysoké.

„Výše záruk se odvíjí od námi provedeného ratingu úvěrované společnosti, kde můžeme schválit garanci až pro rating B, tedy na samém okraji pásma vysokého kreditního rizika. V takovémto případě platí, že garance může být maximálně ve výši 70 procent jistiny úvěru. V případě lepšího ratingu – od B přes celkem dalších 15 stupňů až po AAA – je výše záruky maximálních 80 procent,“ vysvětluje základní principy mluvčí EGAP Jan Černý.

Klíčové ale pořád je, zda existuje banka, která bude ochotna peníze koronavirem postižené firmě půjčit. Ačkoliv stát větší část rizika bere na sebe, stále 20 až 30 procent zůstává na bedrech finančního ústavu.

Zda je nejdiskutovanější společnost Smartwings už s nějakou bankou předdomluvena na úvěru, není jasné. Stejně tak to, kde letecká firma vidí mezní termín pro vyřešení celé záležitosti, aby v insolvenci neskončila.

Firma se v této citlivé fázi zdržuje jakýchkoliv komentářů. „Podmínky (programu COVID Plus) analyzujeme a v současné době nebudeme k této věci poskytovat žádné informace,“ reagovala mluvčí aerolinek Vladimíra Dufková.

Bobříka mlčení si zřejmě nenaordinovali nejen majoritní čeští akcionáři v čele s Jiřím Šimáněm, ale i ti čínští z firmy CITIC, kteří drží necelou polovinu akcií a v Česku je reprezentuje bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Ten nijak nereagoval na dotaz redakce, zda samotné rozšíření vládního programu COVID Plus považuje CITI za natolik zlomový okamžik, že už by byl ochoten do Smartwings „nalít“ 800 milionů korun, jak to mělo být už dříve v rámci vyjednávání akcionářů se státem domluveno. Z neoficiálních informací vyplývá, že Číňané v minulých týdnech neřešili ani tak konkrétní výši státní záruky, ale velmi stáli o to, aby český stát nějakým způsobem veřejně deklaroval, že Smartwings nechce nechat padnout a je připraven společnosti pomoci.

Poskytnutí záruky pro Smartwings není v tuto chvíli samozřejmostí i proto, že firma by měla být v EGAP prověřena i v tom směru, zda nebyla v ekonomických potížích už před vypuknutím pandemie. Každá žádost je totiž podrobena internímu ratingu, který se vztahuje i na období před rozšířením infekce covid-19.

„Vedle měření kreditního rizika pomocí našeho ratingu, firma nesmí splňovat definici podniku v obtížích dle sdělení Evropské komise týkajícího se státní podpory na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků. V tomto směru například platí, že kumulace ztrát ke 31. prosinci 2019 nesmí převýšit polovinu základního kapitálu,“ zdůrazňuje podmínky mluvčí EGAP Jan Černý.

A právě koncern Smartwings jisté problémy měl, byť je sám nezavinil a jako úplně fatální se nejevily. Loni na něj ale dolehla celosvětová kauza s letouny Boeing 737 MAX, které musely být kvůli poruchám s tragickými následky „uzemněny“. Škoda, která české firmě takto mohla vzniknout, je odhadována na zhruba dvě miliardy korun.

V této souvislosti je velmi zajímavé aktuální zjištění televize CNN Prima NEWS, že premiér Andrej Babiš v lednu u Boeingu osobně lobboval za to, aby Smartwings odškodnil. V dopise adresovaném americkému výrobci se premiér o firmě vyjadřuje jako o zavedených českých aerolinkách, které se těší skvělé pověsti. Apeluje na amerického výrobce letadel, aby se se Smartwings dohodl na finančním vyrovnání.

„Z důvodu nastíněného výše utrpěla do konce roku 2019 ztrátu více než 80 milionů dolarů. Tento fakt dostal vedení společnosti pod obrovský tlak. Bylo obtížné udržet společnost nad vodou s minimálními finančními rezervami, vedení se muselo spolehnout na bankovní půjčky, ovšem banky kvůli riziku už nechtějí půjčky prodlužovat,“ citovala CNN Prima NEWS z Babišova dopisu.

Podle opozičních politiků, které televize oslovila, je tedy z Babišova dopisu zřejmé, že firma problémy měla už před vyhlášením nouzového stavu, a tudíž by na státní podporu neměla dosáhnout. „Do velké míry to ukazuje, že společnost byla ve finančních potížích ještě před vypuknutím pandemie covidu,“ řekl například poslanec Jan Lipavský (Piráti).

Ministr průmyslu Karel Havlíček CNN Prima NEWS nedokázal říct, jestli Smartwings na pomoc dosáhnou, nebo ne. Podle něj záleží na posouzení banky. „Jestli firma splňuje podmínky, musí rozhodnout banka, to musí projít ratingovým schématem. Banky k tomu přihlížejí i z úhlu pohledu záruk a já nemůžu teď předjímat, zda ji banky budou nebo nebudou financovat,“ uvedl vicepremiér.

Je vysoce pravděpodobné, že rozšíření programu COVID Plus o sektor dopravy a cestovního ruchu povede i k celkovým vyšším ztrátám, které z poskytnutých záruk státu vyplynou. Jde totiž o sektor, který je krizí nejvíce postižen, v březnu přišel ze dne na den prakticky o všechny zákazníky. Cesta zpět k prosperitě už sice začala, ale bude ještě velmi složitá a všichni postižení určitě nepřežijí.

Ani experti v EGAP zatím ale nedokážou odhadnout, jak vysoké ztráty za celý program nakonec budou a jak moc se na tom bude podílet právě cestovní ruch.

„Klíčová bude chuť komerčních bank firmy v tomto sektoru úvěrovat, protože nedílnou součástí programu záruk je odborné posouzení banky, zda firma-dlužník má takovou kondici a perspektivu, že se bance poskytnutý úvěr s určitou pravděpodobností vrátí i v části nekryté naší zárukou. A od toho se bude odvíjet i objem záruk a případných ztrát, “ připomíná mluvčí EGAP Jan Černý.

Program COVID Plus určený velkým a exportně orientovanými firmám nad 250 zaměstnanců je nyní nastaven tak, že z něj mohou být poskytnuty záruky v celkovém objemu 142 miliard korun. To je maximální pojistná kapacita. V tuto chvíli je podle mluvčího schválených záruk za 2 miliardy korun.

Záruky mají svá omezení. Minimální částka zaručeného úvěru začíná již na 5 milionech korun, maximální je ve výši 2 miliardy korun. Maximální výše úvěru odpovídá 25 procentům ročního obratu firmy.